Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Před 42 lety se do vesmíru podívala první Američanka

Před 42 lety se do vesmíru podívala první Američanka

Sally Ride komunikuje s pozemním střediskem při svém prvním letu do vesmíru.
Autor: Neznámý autor - U.S. National Archives and Records Administration

Nedávno jsme mohli oslavit další zajímavé, a hlavně důležité výročí z oblasti pilotované kosmonautiky. Dne 18. června to bylo přesně 42 let od historické mise raketoplánu Challanger, na jehož palubě vzlétla ke hvězdám Sally Ride, žena, která se stala první Američankou v kosmu. Byl to tehdy první let raketoplánu s pětičelennou posádkou. První ženou, která se dostala na oběžnou dráhu, byla 16. 6. 1963 Valentina Těreškovová na palubě Vostoku 6. Nebyla to však příliš úspěšná mise.

Sally Ride se narodila 26. května 1951 v Los Angeles v Kalifornii. Vystudovala Stanfordovu univerzitu, kde získala několik titulů nejen v oblasti fyziky, ale získala i třeba bakalářský titul z literatury. Do americké kosmické agentury NASA vstoupila v roce 1978 a byla zařazena jako specialista mise do osmé výcvikové skupiny astronautů NASA. Tato skupina vybraných astronautů byla prvním výběrem, kam byly zařazeny i ženy a příslušnice menšin, jako například židovského náboženství nebo Afroameričanka. Po dokončení svého výcviku v roce 1979 Sally pracovala v řídícím středisku ve funkci CapCom a pomáhala s vývojem robotického ramene pro americké raketoplány.

Samotná mise STS-7, při níž se Sally Ride podívala do vesmíru odstartovala 18. června 1983 ve 13:33 SELČ z floridské rampy LC-39A, která byla primární startovní rampou pro americké raketoplány. Pro tento let byl použit stroj nazvaný Challanger, jak už bylo na začátku zmíněno. Post velitele zastával Robert Crippen, pro něhož šlo o jeho druhou návštěvu vesmíru (celkem letěl čtyřikrát, přičemž jeho první mise byla zároveň prvním letem raketoplánu vůbec). Pro zbytek posádky: Frederick Hauck, John Fabian, Norman Thagard a Sally Ride to byla jejich kosmická premiéra.

Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck. Autor: Wikimedia Commons
Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck.
Autor: Wikimedia Commons

Hlavní náplní mise bylo vynesení dvou komunikačních družic. Anik C2 pocházel z Kanady a družice Palapa B1 z Indonésie. Byl také otestován první exemplář SPAS (Shuttle pallet satellite) s číslem 1. Postavila ho západoněmecká společnost Messerschmitt-Bölkow-Blohm (MBB). Tyto družice jsou unikátní tím, že se nacházely v nákladovém prostoru raketoplánu na místě, odkud mohly být pomocí ramena manipulátoru Canadarm vypuštěny volně do vesmíru a poté zase zachyceny a odvezeny zpět na Zemi. Tento konkrétní exemplář nesl deset vědeckých experimentů pro průzkum kovových slitin v kosmu, heat pipe, dálkového průzkumu Země a spektrometr pro průzkum plynů v nákladovém prostoru raketoplánu.

Va palubě byly také experimenty nabízené komukoliv od NASA v podobě kanystrů Getaway Special (GAS) a jeden experiment OSTA-2 ve spolupráci USA a Západního Němeecka.

A úplně nejzajímavějším experimentem byla asi Ku anténa schopná poprvé přenášet data z raketoplánu přes tahdy nový satelit TDRS přímo na Zemi. 

Vypuštění družice Palapa B1 z nákladového prostoru raketoplánu Challanger. Autor: NASA
Vypuštění družice Palapa B1 z nákladového prostoru raketoplánu Challanger.
Autor: NASA

Naši planetu oběhl raketoplán při tomto letu 97× a celková délka mise byla šest dní a dvě hodiny. Kromě toho, že se do kosmického prostoru podívala první žena, tak došlo k pokoření i dalšího rekordu – tato posádka čítala pět členů a byla to největší posádka, která tehdy letěla v jedné kosmické lodi na oběžnou dráhu.

Vtipným a zajímavým faktem také je, že se na palubě Challangeru do kosmu podívaly želatinové fazole od firmy Jelly Belly, oblíbené tehdejším prezidentem Ronaldem Reganem. Staly se tak prvními želé fazolemi, co se do vesmíru podívaly.

Raketoplán Challanger vyfocený družicí SPAS-1, která jím byla později znovu zachycena. Autor: NASA
Raketoplán Challanger vyfocený družicí SPAS-1, která jím byla později znovu zachycena.
Autor: NASA

Sally Ride se po této misi stala nejen národní, ale i celosvětovou hrdinkou, a hlavně inspirací pro další generace žen a dívek angažovaných v kosmonautice.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sally Ride - Wikipedia
[2] STS-7 - WIkipedia
[3] Shuttle pallet satellite - Wikipedia



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: NASA, Sally Ride, Space shuttle, STS-7


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »