Před 42 lety se do vesmíru podívala první Američanka
Autor: Neznámý autor - U.S. National Archives and Records Administration
Nedávno jsme mohli oslavit další zajímavé, a hlavně důležité výročí z oblasti pilotované kosmonautiky. Dne 18. června to bylo přesně 42 let od historické mise raketoplánu Challanger, na jehož palubě vzlétla ke hvězdám Sally Ride, žena, která se stala první Američankou v kosmu. Byl to tehdy první let raketoplánu s pětičelennou posádkou. První ženou, která se dostala na oběžnou dráhu, byla 16. 6. 1963 Valentina Těreškovová na palubě Vostoku 6. Nebyla to však příliš úspěšná mise.
Sally Ride se narodila 26. května 1951 v Los Angeles v Kalifornii. Vystudovala Stanfordovu univerzitu, kde získala několik titulů nejen v oblasti fyziky, ale získala i třeba bakalářský titul z literatury. Do americké kosmické agentury NASA vstoupila v roce 1978 a byla zařazena jako specialista mise do osmé výcvikové skupiny astronautů NASA. Tato skupina vybraných astronautů byla prvním výběrem, kam byly zařazeny i ženy a příslušnice menšin, jako například židovského náboženství nebo Afroameričanka. Po dokončení svého výcviku v roce 1979 Sally pracovala v řídícím středisku ve funkci CapCom a pomáhala s vývojem robotického ramene pro americké raketoplány.
Samotná mise STS-7, při níž se Sally Ride podívala do vesmíru odstartovala 18. června 1983 ve 13:33 SELČ z floridské rampy LC-39A, která byla primární startovní rampou pro americké raketoplány. Pro tento let byl použit stroj nazvaný Challanger, jak už bylo na začátku zmíněno. Post velitele zastával Robert Crippen, pro něhož šlo o jeho druhou návštěvu vesmíru (celkem letěl čtyřikrát, přičemž jeho první mise byla zároveň prvním letem raketoplánu vůbec). Pro zbytek posádky: Frederick Hauck, John Fabian, Norman Thagard a Sally Ride to byla jejich kosmická premiéra.
Autor: Wikimedia Commons
Hlavní náplní mise bylo vynesení dvou komunikačních družic. Anik C2 pocházel z Kanady a družice Palapa B1 z Indonésie. Byl také otestován první exemplář SPAS (Shuttle pallet satellite) s číslem 1. Postavila ho západoněmecká společnost Messerschmitt-Bölkow-Blohm (MBB). Tyto družice jsou unikátní tím, že se nacházely v nákladovém prostoru raketoplánu na místě, odkud mohly být pomocí ramena manipulátoru Canadarm vypuštěny volně do vesmíru a poté zase zachyceny a odvezeny zpět na Zemi. Tento konkrétní exemplář nesl deset vědeckých experimentů pro průzkum kovových slitin v kosmu, heat pipe, dálkového průzkumu Země a spektrometr pro průzkum plynů v nákladovém prostoru raketoplánu.
A úplně nejzajímavějším experimentem byla asi Ku anténa schopná poprvé přenášet data z raketoplánu přes tahdy nový satelit TDRS přímo na Zemi.
Autor: NASA
Naši planetu oběhl raketoplán při tomto letu 97× a celková délka mise byla šest dní a dvě hodiny. Kromě toho, že se do kosmického prostoru podívala první žena, tak došlo k pokoření i dalšího rekordu – tato posádka čítala pět členů a byla to největší posádka, která tehdy letěla v jedné kosmické lodi na oběžnou dráhu.
Vtipným a zajímavým faktem také je, že se na palubě Challangeru do kosmu podívaly želatinové fazole od firmy Jelly Belly, oblíbené tehdejším prezidentem Ronaldem Reganem. Staly se tak prvními želé fazolemi, co se do vesmíru podívaly.
Autor: NASA
Sally Ride se po této misi stala nejen národní, ale i celosvětovou hrdinkou, a hlavně inspirací pro další generace žen a dívek angažovaných v kosmonautice.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sally Ride - Wikipedia
[2] STS-7 - WIkipedia
[3] Shuttle pallet satellite - Wikipedia
O autorovi
Zdeněk Jánský
Narodil se v roce 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém Gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Dlouhodobě se věnuje kosmonautice, astronomii, IT a fotografii. Ve své fotografické tvorbě se zaměřuje na detailní makrofotografii hmyzu, krajinářskou astrofotografii a fotografii přírody. Za své snímky získal ocenění v řadě fotografických soutěží.
V astronomických soutěžích dosahuje úspěchů na celostátní úrovni: v roce 2024 obsadil 3. místo v krajském kole Astronomické olympiády v kategorii GH a o rok později, v roce 2025, vybojoval 5. místo v celostátním finále téže kategorie a v roce 2026 se umístil na 17. místě v celostátním kole v kategorii EF. V roce 2026 s týmem obsadili 8. místo v národním finále studentské technologické soutěže CanSat.
Na vesmíru ho fascinují jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy plně nepozná. V rámci kosmonautiky ho pak přitahují neuvěřitelné technologie, které lidské možnosti neustále posouvají dál.
Své nadšení pro obor aktivně předává veřejnosti. Je redaktorem portálu Kosmonautix.cz, kde kromě psaní článků spravuje oficiální profil webu na sociální síti Threads. Dále se podílí na tvorbě obsahu pro instagramový účet České astronomické společnosti (ČAS), působí v administrátorském týmu Discord serveru AstroConnect, je aktivním členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a aktuálně se podílí na tvorbě nové expozice o kosmonautice v prostorech digitálního planetária v Hradci Králové.
