Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Před 42 lety se do vesmíru podívala první Američanka

Před 42 lety se do vesmíru podívala první Američanka

Sally Ride komunikuje s pozemním střediskem při svém prvním letu do vesmíru.
Autor: Neznámý autor - U.S. National Archives and Records Administration

Nedávno jsme mohli oslavit další zajímavé, a hlavně důležité výročí z oblasti pilotované kosmonautiky. Dne 18. června to bylo přesně 42 let od historické mise raketoplánu Challanger, na jehož palubě vzlétla ke hvězdám Sally Ride, žena, která se stala první Američankou v kosmu. Byl to tehdy první let raketoplánu s pětičelennou posádkou. První ženou, která se dostala na oběžnou dráhu, byla 16. 6. 1963 Valentina Těreškovová na palubě Vostoku 6. Nebyla to však příliš úspěšná mise.

Sally Ride se narodila 26. května 1951 v Los Angeles v Kalifornii. Vystudovala Stanfordovu univerzitu, kde získala několik titulů nejen v oblasti fyziky, ale získala i třeba bakalářský titul z literatury. Do americké kosmické agentury NASA vstoupila v roce 1978 a byla zařazena jako specialista mise do osmé výcvikové skupiny astronautů NASA. Tato skupina vybraných astronautů byla prvním výběrem, kam byly zařazeny i ženy a příslušnice menšin, jako například židovského náboženství nebo Afroameričanka. Po dokončení svého výcviku v roce 1979 Sally pracovala v řídícím středisku ve funkci CapCom a pomáhala s vývojem robotického ramene pro americké raketoplány.

Samotná mise STS-7, při níž se Sally Ride podívala do vesmíru odstartovala 18. června 1983 ve 13:33 SELČ z floridské rampy LC-39A, která byla primární startovní rampou pro americké raketoplány. Pro tento let byl použit stroj nazvaný Challanger, jak už bylo na začátku zmíněno. Post velitele zastával Robert Crippen, pro něhož šlo o jeho druhou návštěvu vesmíru (celkem letěl čtyřikrát, přičemž jeho první mise byla zároveň prvním letem raketoplánu vůbec). Pro zbytek posádky: Frederick Hauck, John Fabian, Norman Thagard a Sally Ride to byla jejich kosmická premiéra.

Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck. Autor: Wikimedia Commons
Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck.
Autor: Wikimedia Commons

Hlavní náplní mise bylo vynesení dvou komunikačních družic. Anik C2 pocházel z Kanady a družice Palapa B1 z Indonésie. Byl také otestován první exemplář SPAS (Shuttle pallet satellite) s číslem 1. Postavila ho západoněmecká společnost Messerschmitt-Bölkow-Blohm (MBB). Tyto družice jsou unikátní tím, že se nacházely v nákladovém prostoru raketoplánu na místě, odkud mohly být pomocí ramena manipulátoru Canadarm vypuštěny volně do vesmíru a poté zase zachyceny a odvezeny zpět na Zemi. Tento konkrétní exemplář nesl deset vědeckých experimentů pro průzkum kovových slitin v kosmu, heat pipe, dálkového průzkumu Země a spektrometr pro průzkum plynů v nákladovém prostoru raketoplánu.

Va palubě byly také experimenty nabízené komukoliv od NASA v podobě kanystrů Getaway Special (GAS) a jeden experiment OSTA-2 ve spolupráci USA a Západního Němeecka.

A úplně nejzajímavějším experimentem byla asi Ku anténa schopná poprvé přenášet data z raketoplánu přes tahdy nový satelit TDRS přímo na Zemi. 

Vypuštění družice Palapa B1 z nákladového prostoru raketoplánu Challanger. Autor: NASA
Vypuštění družice Palapa B1 z nákladového prostoru raketoplánu Challanger.
Autor: NASA

Naši planetu oběhl raketoplán při tomto letu 97× a celková délka mise byla šest dní a dvě hodiny. Kromě toho, že se do kosmického prostoru podívala první žena, tak došlo k pokoření i dalšího rekordu – tato posádka čítala pět členů a byla to největší posádka, která tehdy letěla v jedné kosmické lodi na oběžnou dráhu.

Vtipným a zajímavým faktem také je, že se na palubě Challangeru do kosmu podívaly želatinové fazole od firmy Jelly Belly, oblíbené tehdejším prezidentem Ronaldem Reganem. Staly se tak prvními želé fazolemi, co se do vesmíru podívaly.

Raketoplán Challanger vyfocený družicí SPAS-1, která jím byla později znovu zachycena. Autor: NASA
Raketoplán Challanger vyfocený družicí SPAS-1, která jím byla později znovu zachycena.
Autor: NASA

Sally Ride se po této misi stala nejen národní, ale i celosvětovou hrdinkou, a hlavně inspirací pro další generace žen a dívek angažovaných v kosmonautice.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sally Ride - Wikipedia
[2] STS-7 - WIkipedia
[3] Shuttle pallet satellite - Wikipedia



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: NASA, Sally Ride, Space shuttle, STS-7


5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »