Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přestěhuje NASA asteroid do blízkosti Měsíce?

Přestěhuje NASA asteroid do blízkosti Měsíce?

Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvaha Autor: Mark Garlick/Science Photo Library
Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvaha
Autor: Mark Garlick/Science Photo Library
Není pravda, že NASA zcela ztratila zájem o Měsíc. Společně s informacemi o zvažované lunární základně se objevily i zprávy o tom, že americká kosmická agentura rovněž studuje projekt na zachycení malého asteroidu a jeho přemístění na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Vědci NASA společně s Keck Institute for Space Studies v Kalifornii potvrdili, že NASA přemýšlí o plánu konstrukce automatické sondy, která by zachytila malou planetku a umístila by ji na eliptickou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Finanční náklady na misi se odhadují na 2,6 miliardy dolarů – tedy nepatrně více, než činily náklady na pojízdnou laboratoř Curiosity, která nyní zkoumá planetu Mars. Start nové sondy by se mohl uskutečnit v roce 2020.

V současné době plány NASA v rámci letů s lidskou posádkou oficiálně zahrnují pouze vyslání nově vyvíjené kosmické lodi nazvané Orion na cestu kolem Měsíce. První bezpilotní let nové kosmické lodi by se mohl uskutečnit v roce 2017, první start s posádkou na palubě patrně v roce 2021.

Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy vyhlásila, že chce rovněž vyslat astronauty k některé z tzv. blízkozemních planetek. Jedním z navrhovaných cílů, vybraných pro svoji vědeckou hodnotu a vzhledem k příznivému startovnímu oknu pro uskutečnění setkání, je planetka pojmenovaná 1999 AO10. Pilotovaný let by se mohl uskutečnit nejdříve v roce 2025. Mise trvající přibližně 1,5 roku by však vystavila astronauty dlouhodobému vlivu radiace za hranicemi ochrany zemským magnetickým polem. Posádka by rovněž byla mimo dosah jakékoliv záchrany v případě výskytu vážných problémů.

Navrhovaná sonda pro přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce Autor: Rick Sternbach/KISS
Navrhovaná sonda pro přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce
Autor: Rick Sternbach/KISS
Doprava asteroidu na dráhu kolem Země v automatickém režimu místo realizace pilotovaného letu by byla přijatelnějším prvním krokem, jak uzavírají svoji zprávu vědci z Keck Institute. Objekt obíhající kolem Měsíce pak bude mnohem snadněji dosažitelný jak pro další výzkum pomocí automatických kosmických sond, tak i v rámci pilotovaných výprav.

Zachycení a přemístění

Tým vědců z Keck Institute předpokládá vypuštění kosmické sondy pomocí nosné rakety Atlas V a pomalé zvyšování její rychlosti funkcí iontového motoru. Následně se sonda přiblíží k cílové planetce – pravděpodobně k malému kusu skály o velikosti kolem 7 metrů. Po krátkém výzkumu sonda zachytí planetku do pružného vaku o rozměrech 10 x 15 metrů a zahájí cestu směrem k Měsíci. Kosmická výprava bude trvat asi 6 až 10 let od startu až po dopravu asteroidu na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Navrhovaný projekt přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce Autor: Keck Institute for Space Studies
Navrhovaný projekt přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce
Autor: Keck Institute for Space Studies
„Projekt ještě vyžaduje doladění některých technických a vědeckých náležitostí,“ říká Louis Friedman, jeden z vedoucích představitelů Planetary Society. „Avšak považujeme jej za důležitou podporu kosmického výzkumu.“

NASA rovněž vyjádřila zájem o výpravu astronautů do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc. Z tohoto místa může studovat zachycenou planetku prostřednictvím dálkového průzkumu či dokonce uskutečnit přistání kosmonautů na jejím povrchu.

Zdroj: newscientist.com a phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc, Asteroid, NASA


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »