Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přestěhuje NASA asteroid do blízkosti Měsíce?

Přestěhuje NASA asteroid do blízkosti Měsíce?

Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvaha Autor: Mark Garlick/Science Photo Library
Přemístění malé planetky na dráhu kolem Měsíce - úvaha
Autor: Mark Garlick/Science Photo Library
Není pravda, že NASA zcela ztratila zájem o Měsíc. Společně s informacemi o zvažované lunární základně se objevily i zprávy o tom, že americká kosmická agentura rovněž studuje projekt na zachycení malého asteroidu a jeho přemístění na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Vědci NASA společně s Keck Institute for Space Studies v Kalifornii potvrdili, že NASA přemýšlí o plánu konstrukce automatické sondy, která by zachytila malou planetku a umístila by ji na eliptickou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Finanční náklady na misi se odhadují na 2,6 miliardy dolarů – tedy nepatrně více, než činily náklady na pojízdnou laboratoř Curiosity, která nyní zkoumá planetu Mars. Start nové sondy by se mohl uskutečnit v roce 2020.

V současné době plány NASA v rámci letů s lidskou posádkou oficiálně zahrnují pouze vyslání nově vyvíjené kosmické lodi nazvané Orion na cestu kolem Měsíce. První bezpilotní let nové kosmické lodi by se mohl uskutečnit v roce 2017, první start s posádkou na palubě patrně v roce 2021.

Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy vyhlásila, že chce rovněž vyslat astronauty k některé z tzv. blízkozemních planetek. Jedním z navrhovaných cílů, vybraných pro svoji vědeckou hodnotu a vzhledem k příznivému startovnímu oknu pro uskutečnění setkání, je planetka pojmenovaná 1999 AO10. Pilotovaný let by se mohl uskutečnit nejdříve v roce 2025. Mise trvající přibližně 1,5 roku by však vystavila astronauty dlouhodobému vlivu radiace za hranicemi ochrany zemským magnetickým polem. Posádka by rovněž byla mimo dosah jakékoliv záchrany v případě výskytu vážných problémů.

Navrhovaná sonda pro přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce Autor: Rick Sternbach/KISS
Navrhovaná sonda pro přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce
Autor: Rick Sternbach/KISS
Doprava asteroidu na dráhu kolem Země v automatickém režimu místo realizace pilotovaného letu by byla přijatelnějším prvním krokem, jak uzavírají svoji zprávu vědci z Keck Institute. Objekt obíhající kolem Měsíce pak bude mnohem snadněji dosažitelný jak pro další výzkum pomocí automatických kosmických sond, tak i v rámci pilotovaných výprav.

Zachycení a přemístění

Tým vědců z Keck Institute předpokládá vypuštění kosmické sondy pomocí nosné rakety Atlas V a pomalé zvyšování její rychlosti funkcí iontového motoru. Následně se sonda přiblíží k cílové planetce – pravděpodobně k malému kusu skály o velikosti kolem 7 metrů. Po krátkém výzkumu sonda zachytí planetku do pružného vaku o rozměrech 10 x 15 metrů a zahájí cestu směrem k Měsíci. Kosmická výprava bude trvat asi 6 až 10 let od startu až po dopravu asteroidu na vzdálenou oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Navrhovaný projekt přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce Autor: Keck Institute for Space Studies
Navrhovaný projekt přemístění asteroidu na dráhu kolem Měsíce
Autor: Keck Institute for Space Studies
„Projekt ještě vyžaduje doladění některých technických a vědeckých náležitostí,“ říká Louis Friedman, jeden z vedoucích představitelů Planetary Society. „Avšak považujeme jej za důležitou podporu kosmického výzkumu.“

NASA rovněž vyjádřila zájem o výpravu astronautů do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc. Z tohoto místa může studovat zachycenou planetku prostřednictvím dálkového průzkumu či dokonce uskutečnit přistání kosmonautů na jejím povrchu.

Zdroj: newscientist.com a phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Měsíc, Asteroid, NASA


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »