Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Připomněli jsme si 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře

Připomněli jsme si 10 let členství ČR v Evropské kosmické agentuře

Evropská sonda JUICE na dráze kolem planety Jupiter
Autor: ESA/AOES

Uplynulý týden byl tím nejvýznamnějším v rámci Czech Space Year, ostatně proto se také jmenoval Czech Space Week. Hned několik akcí u nás připomnělo 10. výročí vstupu České republiky do ESA. V Kongresovém centru se v úterý konala velká konference za účasti ministra dopravy, generálního ředitele ESA, zástupců vědy, průmyslu i školství. V Brně se ve středu konalo několik akcí na podporu zapojení českých firem do kosmického výzkumu a také pracovní veletrh pro studenty. Po celý týden v Praze probíhal workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky o tom, jak se zapojit do programů a misí ESA, který pořádal program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.

Už 10 let patří Česká republika mezi země, které tvoří Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Dnes jich je 22. Cílem ESA je nejen získávat nové poznatky o naší planetě Zemi, jejím bezprostředním okolí, o Sluneční soustavě i hlubokém vesmíru, ale také rozvíjet a koordinovat přístup ke kosmickým technologiím a aplikacím pro Evropu jako celek i pro své členské státy. Naši vědu, průmyslové firmy i veřejnost může těšit, že se Česká republika v této mezinárodní organizaci za minulou dekádu rozhodně neztratila.

Desáté výročí členství České republiky v ESA si připomněli v rámci Českého kosmického týdne (Czech Space Week) jak představitelé této mezinárodní organizace, tak čeští vědci, politikové, ale i zástupci podnikatelské sféry. V naší republice totiž s ESA v současnosti přímo spolupracuje 23 vědeckých ústavů a vysokých škol a 42 firem; desítky dalších se účastní jako subdodavatelé. Podílely se už přibližně na 300 projektech v programech ESA.

Spolupráce Akademie věd ČR s ESA

Akademie věd ČR se na výzkumu kosmu nepodílí jen v rámci jednotlivých pracovišť. Pod hlavičkou Strategie AV21 koncipovala program Vesmír pro lidstvo, jehož cílem je posílit spolupráci mezi vědeckou komunitou a technickými týmy při vývoji a testování nových technologií kosmického výzkumu, zejména družicových přístrojů pro astronomická pozorování.

Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR Autor: Astronomický ústav AV ČR
Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Na programu má například přípravu návrhu polarimetrické družice XIPE či vývoj špičkových systémů pro družice a družicový výzkum jevů v ionosféře nad bouřkovými oblastmi. Koordinátor projektu profesor Petr Heinzel z Astronomického ústavu AV ČR v této souvislosti uvedl: „Program Vesmír pro lidstvo ukončil přípravy na start sondy Solar Orbiter, práce pokračují na misích JUICE k Jupiteru, ExoMars k Marsu, Proba 3 a TARANIS pro oběžnou dráhu Země či misi Athena pro rentgenový výzkum vesmíru.“

Jak se Akademie ČR zapojuje do projektů

Astronomický ústav AV ČR začal s ESA spolupracovat ještě před vstupem České republiky do této organizace a až do dnešní doby se zapojil do mnoha jejích misí a projektů, a to jak do vývoje přístrojů či softwaru, tak do přípravy vědeckých programů a zpracování dat družic ESA.

Ředitel pracoviště Vladimír Karas připomíná, že jeho ústav se aktuálně podílí na několika misích Evropské kosmické agentury: „Nejbližší mise, sonda Solar Orbiter ke Slunci, odstartuje v únoru 2020 a poletí na ní tři přístroje s českým podílem.“

Vesmír pro lidstvo Autor: Astronomický ústav AV ČR
Vesmír pro lidstvo
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Čeští astronomové pracovali např. na vývoji softwaru pro optickou monitorovací kameru teleskopu družice Integral, která zkoumá zdroje záblesků záření gama, což jsou největší a nejenergetičtější známé výbuchy ve vesmíru. Pracují dále na analýze dat družice SOHO, která nepřetržitě sleduje Slunce, a na vývoji moderních nástrojů pro analýzu slunečního plazmatu.

Podíl českých astronomů najdeme i na družici Gaia, která dostala za úkol vytvořit první trojrozměrnou mapu části naší galaxie na základě opakovaného sledování polohy, jasnosti a radiální rychlosti více než jedné miliardy hvězd.

Družice PROBA-2 dostala český přístroj DSLP ke studiu hustoty, teploty, dynamiky toku a dalších vlastností ionosférického plazmatu v souvislosti s výzkumem kosmického počasí.

Další český přístroj Thermal Plasma Measurement Unit-TPMU pochází z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který v současnosti rovněž pracuje na vývoji a stavbě analyzátoru vysokofrekvenčních vln pro jeden z přístrojů družice TARANIS, která bude studovat atmosférické výboje mezi troposférou a ionosférou.

Jeden z vědeckých přístrojů navržených v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR vybrala Evropská kosmická agentura pro platformu připravované mise ExoMars, která má přistát na Marsu. Jde o český modul analyzátoru elektromagnetických vln, který umožní zkoumat elektromagnetické vlny atmosférického původu, magnetické anomálie na Marsu a působení meziplanetárního prostředí a kosmického počasí na poměry na povrchu.

Ústav výzkumu globální změny AV ČR participuje na projektech dálkového průzkumu Země, Ústav jaderné fyziky AV ČR se mj. zapojil do projektu DOBIES (Dozimetrie pro biologické experimenty ve vesmíru) financovaného ESA nebo do projektu DOSIS-3D, na němž spolupracovala ESA a další země zajišťující provoz Mezinárodní kosmické stanice.

Ústav fyziky plazmatu AV ČR je v současnosti odpovědný za realizaci dvou hlavních zrcadel (M1 a M2) teleskopu METIS pro družici Solar Orbiter a za optický návrh a výrobu celé optické soustavy v rámci projektu ASPIICS. Ten je součástí technologické mise PROBA 3 věnované demonstraci technik a technologii letu družic ve formaci.

Pro studenty a mladé vědce

Současně se v rámci programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo konal od 12. do 15. listopadu 2018 na Ministerstvu dopravy a ve Vile Lanna workshop pro studenty a mladé vědecké pracovníky, který je seznámil s aktivitami ČR v ESA i s tím, jak se zapojit do světově špičkového výzkumu v rámci sond a družic a podílet se na vědeckých a technických řešeních jejích projektů. Podle vedoucího organizačního výboru Jiřího Svobody z Astronomického ústavu AV ČR do Prahy přijelo 15 řečníků z ESA, kteří se podílejí na konkrétních misích, v přednáškách tak byly zastoupeny všechny směry výzkumu této agentury. Organizátoři připravují archív všech vystoupení a k tomu zveřejní ještě desítky rozhovorů – časem bude zveřejněno na webu Vesmír pro lidstvo.

Autory tohoto článku jsou Jana Olivová a Pavel Suchan.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Více o českém průmyslu a ESA
[2] Vesmír pro lidstvo



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ESA


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »