Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Průkopnická komerční mise Fram2

Průkopnická komerční mise Fram2

Start mise Fram2.
Autor: SpaceX

Soukromé lety do vesmíru byly kdysi jen velkou vzácností, ale dnes těchto misí probíhá stále víc a víc. Nejvíce na poli soukromých orbitálních pilotovaných startů exceluje americká společnost SpaceX, jejíž znovupoužitelné rakety z rodiny Falcon a kosmické lodě Crew Dragon jsou pro tyto účely jako dělané. My se dnes podíváme na misi Fram2, jež se podívala dokonce až na polární oběžnou dráhu. Její poněkud „zvláštní“ název byl odvozen od norské polárnické lodi Fram, která na přelomu 19. a 20. století prováděla klíčové expedice jak v oblasti severního, tak jižního pólu Země.

Velitelem unikátní mise Fram2 byl maltský podnikatel v oblasti kryptoměn Chun Wang. Společně s ním do Crew Dragonu usedla také filmová režisérka a kameramanka Jannicke Mikkelsen, nemecká vědkyně Rabea Rogge a australský polární průzkumník Eric Phillips. Všechny zmíněné členy posádky spojovalo nadšení do výzkumu arktických a antarktických oblastí. Bylo to také poprvé, co posádku netvořil žádný Američan a poprvé se pilotovaná kosmická loď vydala na oběžnou dráhu se sklonem téměř přesně 90° vedoucí nad oběma zeměpisnými póly.

Posádka mise Fram2 (zleva): Eric Phillips, Jannicke Mikkelsen, Chun Wang, Rabea Rogge Autor: SpaceX
Posádka mise Fram2 (zleva): Eric Phillips, Jannicke Mikkelsen, Chun Wang, Rabea Rogge
Autor: SpaceX

Samotný start rakety Falcon 9 proběhl 1. dubna ve 3:46 SELČ ze startovní rampy LC-39A Kennedyho kosmického střediska na Floridě. Mise Fram2 je výjimečná především tím, že se vydala na již zmíněnou polární oběžnou dráhu okolo naší planety. Crew Dragon tak prolétal v průběhu mise nad oběma zemskými póly. Kabina byla vybavena panoramatickou kupolí, se kterou jsme se mohli setkat už při misi Inspiration4. Posádce se tudíž při přeletech nad polárními oblastmi naskytly opravdu úchvatné pohledy.

První lékařský rentgenový snímek lidského těla pořízený na Zemi (vlevo) a první rentgenový snímek lidského těla z vesmíru (vpravo). Autor: SpaceX
První lékařský rentgenový snímek lidského těla pořízený na Zemi (vlevo) a první rentgenový snímek lidského těla z vesmíru (vpravo).
Autor: SpaceX

Zajímavý pohled do pozadí průběhu startu nám podal přímo Chun Wang, když přinesl málo vídané záběry, jako například z uzavírání poklopu kosmické lodi, nebo popisu pozdějšího dění během vzletu a vstupu na oběžnou dráhu. Start popisoval jako velmi příjemný a v závěrečné části před vypnutím motorů horního stupně pracovala raketa jen s malým přetížením, takže samotný vstup na orbitu a do stavu beztíže byl jen velmi neznatelný a kdyby s sebou neměl indikátor stavu beztíže, ani by ho zpvu nezaznamenal. Také se zmínil, že první hodiny na orbitě byly pro posádku krušné a všichni prošli krátkou fází nevolnosti, která ale jako mávnutím proutku odezněla a od druhého dne si už naplno mohli užívat misi a provádět experimenty.

Ač se to na první pohled nemuselo zdát, na palubě bylo provedeno celkem 22 vědeckých experimentů. Většina z nich byla zaměřená na dopady kosmického prostředí a mikrogravitace na zdraví člověka. Mezi nejzajímavější provedené experimenty by se dal zařadit první rentgenový snímek lidského těla z vesmíru. Jde o důležitou inovaci v oblasti zdravotní péče na oběžné dráze a tyto poznatky se budou hodit při dlouhodobějších pobytech na Měsíci či letech na Mars. Dalšími provedenými experimenty bylo například pěstování hub v mikrogravitaci, studie točící se okolo svalové a kostní hmoty či pozorování polárních světelných jevů známých pod zkratkou STEVE (Strong Thermal Emission Velocity Enhancements). Jde o světelné emise v podobě zelených až fialových pruhů na noční obloze v oblastech pólů.

Vyzvednutí kabiny Crew Dragonu 4. 4. 2025 po skončení mise Fram2 Autor: SpaceX
Vyzvednutí kabiny Crew Dragonu 4. 4. 2025 po skončení mise Fram2
Autor: SpaceX

Kabina mise Fram2 úspěšně dosedla do vln Pacifiku 4. dubna v 18:18 SELČ. Aby těch zajímavostí nebylo málo, tak šlo o první návrat lodi Dragon s přistáním v Tichém oceánu od roku 2019. Celých šest let přistávaly Dragony buďto v Mexickém zálivu nebo Atlantském oceánu.

Vyzvedávání padáku kabiny Crew Dragon po přistání mise Fram2. Autor: SpaceX
Vyzvedávání padáku kabiny Crew Dragon po přistání mise Fram2.
Autor: SpaceX

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org
[2] Space.com
[3] Space.com



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika, astronomie a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, ale sem tam vyfotí i krajinu, přírodu nebo astrofotografii. Je držitelem 3. místa v celostátní fotografické soutěži o cenu Františka Kupky v Opočně a 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Navštěvuje také astronomický kroužek na Hvězdárně v Hradci Králové, kde měl svou první veřejnou přednášku – na téma Super Heavy Starship. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect, jehož cílem je inspirovat mladé k zájmu o astronomii.

Štítky: Komerční kosmonautika, Kosmonautika


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »