Průlet sondy Deep Impact/EPOXI kolem komety Hartley se blíží
Snímek komety z paluby sondy Deep Impact ze 23. října 2010Již pozítří se "střetne" bývalá sonda Deep Impact v rámci rozšířené mise EPOXI (Extrasolar Planet Observations and Characterization, tj. EPOCh, a Deep Impact Extended Investigation, tedy DIXI) s jádrem komety 103P/Hartley. Sonda byla původně určena pro výzkum komety 9P/Tempel, na kterou v roce 2005 dokonce i vystřelila impaktor. Ten z jádra Tempelovy komety vyrazil množství materiálu, jenž pak byl detailně zkoumán. Nyní bude sonda dodatečně zkoumat i jádro jasné a neobvykle aktivní periodické Hartleyovy komety.
Dráha sondy EPOXI vůči Zemi a kometě. Zdroj: NASA/EPOXI.Sonda kometu zkoumá přístroji na palubě již od 5. září. Přibližuje se k jádru rychlostí 12.5 km/s. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde 4. listopadu ve vzdálenosti 700 km od komety. Závěrečná fáze přiblížení bude spuštěna 18 hodin před nejtěsnějším přiblížení, kdy bude zastaveno vysílání z vysokoziskové antény na palubě sondy a začne snímání samostatného jádra. Veškerá data budou uložena na disk sondy a odvysílána později po průletu.
Jedná se o pátou kometu, u které dojde ke snímání samotného jádra (těmi předchozími byly 1P/Halley, 19P/Borrelly, 9P/Tempel, 81P/Wild). Oproti dříve zkoumaným kometám se 103P/Hartley liší velice bouřlivou aktivitou na většině povrchu jádra. Vědci NASA tak doufají v nová a velice cenná data o této vývojově mladé periodické kometě.
Zajímavostí je, že objevitel komety Malcolm Hartley byl pozván NASA do Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, aby sledoval průlet komety. Bude to tak první objevitel komety, který se dožije výzkumu své komety vesmírnou sondou. Kometu můžeme nyní vidět na ranní obloze, kde je slabě viditelná pouhým okem na nepřesvětlené obloze po jejím těsném průletu okolo Země.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Kométa C/2025 A6 (Lemmon)
Zachytená 20. októbra 2025 z Belej nad Cirochou (Bortle 4).
Kométa C/2025 A6 (Lemmon) je nová dlhoperiodická kométa objavená začiatkom roka na observatóriu Mount Lemmon v Arizone. Momentálne sa pozvoľna zjasňuje a smeruje k Slnku, pričom už vykazuje prvé známky aktivity – jemné rozptýlené jadro a slabý chvost.
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20×30 s, RGB 20×60 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.