Průlet sondy Deep Impact/EPOXI kolem komety Hartley se blíží
Snímek komety z paluby sondy Deep Impact ze 23. října 2010Již pozítří se "střetne" bývalá sonda Deep Impact v rámci rozšířené mise EPOXI (Extrasolar Planet Observations and Characterization, tj. EPOCh, a Deep Impact Extended Investigation, tedy DIXI) s jádrem komety 103P/Hartley. Sonda byla původně určena pro výzkum komety 9P/Tempel, na kterou v roce 2005 dokonce i vystřelila impaktor. Ten z jádra Tempelovy komety vyrazil množství materiálu, jenž pak byl detailně zkoumán. Nyní bude sonda dodatečně zkoumat i jádro jasné a neobvykle aktivní periodické Hartleyovy komety.
Dráha sondy EPOXI vůči Zemi a kometě. Zdroj: NASA/EPOXI.Sonda kometu zkoumá přístroji na palubě již od 5. září. Přibližuje se k jádru rychlostí 12.5 km/s. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde 4. listopadu ve vzdálenosti 700 km od komety. Závěrečná fáze přiblížení bude spuštěna 18 hodin před nejtěsnějším přiblížení, kdy bude zastaveno vysílání z vysokoziskové antény na palubě sondy a začne snímání samostatného jádra. Veškerá data budou uložena na disk sondy a odvysílána později po průletu.
Jedná se o pátou kometu, u které dojde ke snímání samotného jádra (těmi předchozími byly 1P/Halley, 19P/Borrelly, 9P/Tempel, 81P/Wild). Oproti dříve zkoumaným kometám se 103P/Hartley liší velice bouřlivou aktivitou na většině povrchu jádra. Vědci NASA tak doufají v nová a velice cenná data o této vývojově mladé periodické kometě.
Zajímavostí je, že objevitel komety Malcolm Hartley byl pozván NASA do Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, aby sledoval průlet komety. Bude to tak první objevitel komety, který se dožije výzkumu své komety vesmírnou sondou. Kometu můžeme nyní vidět na ranní obloze, kde je slabě viditelná pouhým okem na nepřesvětlené obloze po jejím těsném průletu okolo Země.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý