Průlet sondy Deep Impact/EPOXI kolem komety Hartley se blíží
Snímek komety z paluby sondy Deep Impact ze 23. října 2010Již pozítří se "střetne" bývalá sonda Deep Impact v rámci rozšířené mise EPOXI (Extrasolar Planet Observations and Characterization, tj. EPOCh, a Deep Impact Extended Investigation, tedy DIXI) s jádrem komety 103P/Hartley. Sonda byla původně určena pro výzkum komety 9P/Tempel, na kterou v roce 2005 dokonce i vystřelila impaktor. Ten z jádra Tempelovy komety vyrazil množství materiálu, jenž pak byl detailně zkoumán. Nyní bude sonda dodatečně zkoumat i jádro jasné a neobvykle aktivní periodické Hartleyovy komety.
Dráha sondy EPOXI vůči Zemi a kometě. Zdroj: NASA/EPOXI.Sonda kometu zkoumá přístroji na palubě již od 5. září. Přibližuje se k jádru rychlostí 12.5 km/s. K nejtěsnějšímu přiblížení dojde 4. listopadu ve vzdálenosti 700 km od komety. Závěrečná fáze přiblížení bude spuštěna 18 hodin před nejtěsnějším přiblížení, kdy bude zastaveno vysílání z vysokoziskové antény na palubě sondy a začne snímání samostatného jádra. Veškerá data budou uložena na disk sondy a odvysílána později po průletu.
Jedná se o pátou kometu, u které dojde ke snímání samotného jádra (těmi předchozími byly 1P/Halley, 19P/Borrelly, 9P/Tempel, 81P/Wild). Oproti dříve zkoumaným kometám se 103P/Hartley liší velice bouřlivou aktivitou na většině povrchu jádra. Vědci NASA tak doufají v nová a velice cenná data o této vývojově mladé periodické kometě.
Zajímavostí je, že objevitel komety Malcolm Hartley byl pozván NASA do Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii, aby sledoval průlet komety. Bude to tak první objevitel komety, který se dožije výzkumu své komety vesmírnou sondou. Kometu můžeme nyní vidět na ranní obloze, kde je slabě viditelná pouhým okem na nepřesvětlené obloze po jejím těsném průletu okolo Země.
Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek
„Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.
Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako