První Evropan přebírá velení Mezinárodní kosmické stanice
Frank De Winne na palubě ISSBelgický astronaut Frank De Winne se v pátek jako první Evropan stal velitelem Mezinárodní kosmické stanice. Pomyslné žezlo převzal od ruského kosmonauta Gennadyho Padalky, který na stanici pobývá od konce března. Padalka se společně se svým kolegou Barrattem a kosmickým turistou Lalibertem vrátí na Zemi v kosmické lodi Sojuz TMA-14 v neděli ráno, nenechte si ujít online přenos tohoto přistání.
Od doby, kdy se základní posádka ISS zdvojnásobila (v květnu) se přirozeně trochu zkomplikoval i systém střídání jejích členů. Astronauté, kteří na stanici tráví obvykle 6 měsíců, jsou vždy členy dvou po sobě jdoucích posádek, přičemž velitel stanice na ní tráví první část svého pobytu jako řadový člen osádky komplexu. Toto je také případ Franka De Winneho. Gennady Padalka (Rusko) a Michael Barratt (USA) jsou na ISS od konce března spolu s jedním členem posádky, který je dosud ještě střídán při misích raketoplánů. 29. května na stanici dorazila loď Sojuz TMA-15 a v ní Frank De Winne (Belgie), Roman Romaněnko (Rusko) a Robert Thirsk (Kanada). Tím se počet členů posádky stanice zvýšil ze tří na šest. 2. října se s ISS spojila loď Sojuz TMA-16, kterou přiletěli Maxim Surajev (Rusko), Jeff Williams (USA) - oba jako náhrada za Padalku a Barratta - a kosmický turista Guy Laliberte (Kanada, viz článek). Padalka a Barratt (po půl roce), spolu s Lalibertem, se vrátí v neděli na Zemi a tak je třeba předat velení někomu jinému.
Padalka předává De Winnemu velení staniceJako velitel Expedice 21 (která začne odletem Sojuzu TMA-14) byl určen člen evropského oddílu astronautů Frank De Winne, který se stane prvním Evropanem v pozici velitele ISS, což je samozřejmě pro Evropskou kosmickou agenturu a celou Evropu ohromné prvenství. De Winne v roce 1984 získal titul v oblasti telekomunikací a strojírenství na Royal Military Academy v Bruselu a roku 1992 promoval na Empire Test Pilots School v anglickém Boscombe Down. Od té doby De Winne nalétal více než 2300 hodin na letadlech Mirage, F16, Jaguar a Tornado. Ke skupině evropských astronautů se přidal roku 2000 a o dva roky později letěl na ISS jako člen posádky Sojuzu TMA-1, na stanici tehdy strávil 9 dní.
Velení od Gennadyho Padalky převzal při ceremoniálu v pátek krátce po 21. hodině našeho času.
Japonské HTV při příletu ke staniciPosádka stanice se i po odletu Sojuzu TMA-14 rozhodně nebude nudit. Do konce kalendářního roku se zde odehraje ještě spousta událostí. Momentálně je ke stanici připojen první exemplář japonské zásobovací lodě HTV (viz článek), který na ISS přivezl množství nákladu a zásob. Po vyprázdnění a naplnění odpadem bude HTV 30. října odpojeno od stanice (robotickou paží, stejně jako při jeho připojení) a následně shoří v atmosféře. Ještě předtím, 17. října, dorazí ke stanici také ruská zásobovací loď Progress. 10. listopadu Rusko raketou Sojuz vypustí ke stanici nový modul MRM-2, který bude sloužit jako další stykovací uzel pro přilétající lodě, 12. listopadu k ISS odstartuje raketoplán Atlantis s nákladem náhradních dílů a zásob. Atlantis při této své misi (STS-129) přiveze zpět na Zemi astronautku Nicole Stottovou (USA), kterou na stanici zanechal v srpnu raketoplán Discovery (bude to naposledy, co mise raketoplánu zasáhne do posádky stanice). 1. prosince se v Sojuzu TMA-15 na Zemi vrátí De Winne, Romaněnko a Thirsk, velení ISS převezme Jeff Williams, který na ní zůstane až do 23. prosince jen se Surajevem. V ten den se ke stanici připojí ruská loď Sojuz TMA-17 s tříčlennou posádkou ve složení Oleg Kotov, Sojči Noguči a Timothy Creamer. ISS tak přivítá nový rok s pěti kosmonauty na palubě.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
