Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První Evropan přebírá velení Mezinárodní kosmické stanice
Vít Straka Vytisknout článek

První Evropan přebírá velení Mezinárodní kosmické stanice

Frank De Winne na palubě ISS
Frank De Winne na palubě ISS
Belgický astronaut Frank De Winne se v pátek jako první Evropan stal velitelem Mezinárodní kosmické stanice. Pomyslné žezlo převzal od ruského kosmonauta Gennadyho Padalky, který na stanici pobývá od konce března. Padalka se společně se svým kolegou Barrattem a kosmickým turistou Lalibertem vrátí na Zemi v kosmické lodi Sojuz TMA-14 v neděli ráno, nenechte si ujít online přenos tohoto přistání.

Od doby, kdy se základní posádka ISS zdvojnásobila (v květnu) se přirozeně trochu zkomplikoval i systém střídání jejích členů. Astronauté, kteří na stanici tráví obvykle 6 měsíců, jsou vždy členy dvou po sobě jdoucích posádek, přičemž velitel stanice na ní tráví první část svého pobytu jako řadový člen osádky komplexu. Toto je také případ Franka De Winneho. Gennady Padalka (Rusko) a Michael Barratt (USA) jsou na ISS od konce března spolu s jedním členem posádky, který je dosud ještě střídán při misích raketoplánů. 29. května na stanici dorazila loď Sojuz TMA-15 a v ní Frank De Winne (Belgie), Roman Romaněnko (Rusko) a Robert Thirsk (Kanada). Tím se počet členů posádky stanice zvýšil ze tří na šest. 2. října se s ISS spojila loď Sojuz TMA-16, kterou přiletěli Maxim Surajev (Rusko), Jeff Williams (USA) - oba jako náhrada za Padalku a Barratta - a kosmický turista Guy Laliberte (Kanada, viz článek). Padalka a Barratt (po půl roce), spolu s Lalibertem, se vrátí v neděli na Zemi a tak je třeba předat velení někomu jinému.

Padalka předává De Winnemu velení stanice
Padalka předává De Winnemu velení stanice
Jako velitel Expedice 21 (která začne odletem Sojuzu TMA-14) byl určen člen evropského oddílu astronautů Frank De Winne, který se stane prvním Evropanem v pozici velitele ISS, což je samozřejmě pro Evropskou kosmickou agenturu a celou Evropu ohromné prvenství. De Winne v roce 1984 získal titul v oblasti telekomunikací a strojírenství na Royal Military Academy v Bruselu a roku 1992 promoval na Empire Test Pilots School v anglickém Boscombe Down. Od té doby De Winne nalétal více než 2300 hodin na letadlech Mirage, F16, Jaguar a Tornado. Ke skupině evropských astronautů se přidal roku 2000 a o dva roky později letěl na ISS jako člen posádky Sojuzu TMA-1, na stanici tehdy strávil 9 dní.

Velení od Gennadyho Padalky převzal při ceremoniálu v pátek krátce po 21. hodině našeho času.

Japonské HTV při příletu ke stanici
Japonské HTV při příletu ke stanici
Posádka stanice se i po odletu Sojuzu TMA-14 rozhodně nebude nudit. Do konce kalendářního roku se zde odehraje ještě spousta událostí. Momentálně je ke stanici připojen první exemplář japonské zásobovací lodě HTV (viz článek), který na ISS přivezl množství nákladu a zásob. Po vyprázdnění a naplnění odpadem bude HTV 30. října odpojeno od stanice (robotickou paží, stejně jako při jeho připojení) a následně shoří v atmosféře. Ještě předtím, 17. října, dorazí ke stanici také ruská zásobovací loď Progress. 10. listopadu Rusko raketou Sojuz vypustí ke stanici nový modul MRM-2, který bude sloužit jako další stykovací uzel pro přilétající lodě, 12. listopadu k ISS odstartuje raketoplán Atlantis s nákladem náhradních dílů a zásob. Atlantis při této své misi (STS-129) přiveze zpět na Zemi astronautku Nicole Stottovou (USA), kterou na stanici zanechal v srpnu raketoplán Discovery (bude to naposledy, co mise raketoplánu zasáhne do posádky stanice). 1. prosince se v Sojuzu TMA-15 na Zemi vrátí De Winne, Romaněnko a Thirsk, velení ISS převezme Jeff Williams, který na ní zůstane až do 23. prosince jen se Surajevem. V ten den se ke stanici připojí ruská loď Sojuz TMA-17 s tříčlennou posádkou ve složení Oleg Kotov, Sojči Noguči a Timothy Creamer. ISS tak přivítá nový rok s pěti kosmonauty na palubě.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »