První Evropan přebírá velení Mezinárodní kosmické stanice
Frank De Winne na palubě ISSBelgický astronaut Frank De Winne se v pátek jako první Evropan stal velitelem Mezinárodní kosmické stanice. Pomyslné žezlo převzal od ruského kosmonauta Gennadyho Padalky, který na stanici pobývá od konce března. Padalka se společně se svým kolegou Barrattem a kosmickým turistou Lalibertem vrátí na Zemi v kosmické lodi Sojuz TMA-14 v neděli ráno, nenechte si ujít online přenos tohoto přistání.
Od doby, kdy se základní posádka ISS zdvojnásobila (v květnu) se přirozeně trochu zkomplikoval i systém střídání jejích členů. Astronauté, kteří na stanici tráví obvykle 6 měsíců, jsou vždy členy dvou po sobě jdoucích posádek, přičemž velitel stanice na ní tráví první část svého pobytu jako řadový člen osádky komplexu. Toto je také případ Franka De Winneho. Gennady Padalka (Rusko) a Michael Barratt (USA) jsou na ISS od konce března spolu s jedním členem posádky, který je dosud ještě střídán při misích raketoplánů. 29. května na stanici dorazila loď Sojuz TMA-15 a v ní Frank De Winne (Belgie), Roman Romaněnko (Rusko) a Robert Thirsk (Kanada). Tím se počet členů posádky stanice zvýšil ze tří na šest. 2. října se s ISS spojila loď Sojuz TMA-16, kterou přiletěli Maxim Surajev (Rusko), Jeff Williams (USA) - oba jako náhrada za Padalku a Barratta - a kosmický turista Guy Laliberte (Kanada, viz článek). Padalka a Barratt (po půl roce), spolu s Lalibertem, se vrátí v neděli na Zemi a tak je třeba předat velení někomu jinému.
Padalka předává De Winnemu velení staniceJako velitel Expedice 21 (která začne odletem Sojuzu TMA-14) byl určen člen evropského oddílu astronautů Frank De Winne, který se stane prvním Evropanem v pozici velitele ISS, což je samozřejmě pro Evropskou kosmickou agenturu a celou Evropu ohromné prvenství. De Winne v roce 1984 získal titul v oblasti telekomunikací a strojírenství na Royal Military Academy v Bruselu a roku 1992 promoval na Empire Test Pilots School v anglickém Boscombe Down. Od té doby De Winne nalétal více než 2300 hodin na letadlech Mirage, F16, Jaguar a Tornado. Ke skupině evropských astronautů se přidal roku 2000 a o dva roky později letěl na ISS jako člen posádky Sojuzu TMA-1, na stanici tehdy strávil 9 dní.
Velení od Gennadyho Padalky převzal při ceremoniálu v pátek krátce po 21. hodině našeho času.
Japonské HTV při příletu ke staniciPosádka stanice se i po odletu Sojuzu TMA-14 rozhodně nebude nudit. Do konce kalendářního roku se zde odehraje ještě spousta událostí. Momentálně je ke stanici připojen první exemplář japonské zásobovací lodě HTV (viz článek), který na ISS přivezl množství nákladu a zásob. Po vyprázdnění a naplnění odpadem bude HTV 30. října odpojeno od stanice (robotickou paží, stejně jako při jeho připojení) a následně shoří v atmosféře. Ještě předtím, 17. října, dorazí ke stanici také ruská zásobovací loď Progress. 10. listopadu Rusko raketou Sojuz vypustí ke stanici nový modul MRM-2, který bude sloužit jako další stykovací uzel pro přilétající lodě, 12. listopadu k ISS odstartuje raketoplán Atlantis s nákladem náhradních dílů a zásob. Atlantis při této své misi (STS-129) přiveze zpět na Zemi astronautku Nicole Stottovou (USA), kterou na stanici zanechal v srpnu raketoplán Discovery (bude to naposledy, co mise raketoplánu zasáhne do posádky stanice). 1. prosince se v Sojuzu TMA-15 na Zemi vrátí De Winne, Romaněnko a Thirsk, velení ISS převezme Jeff Williams, který na ní zůstane až do 23. prosince jen se Surajevem. V ten den se ke stanici připojí ruská loď Sojuz TMA-17 s tříčlennou posádkou ve složení Oleg Kotov, Sojči Noguči a Timothy Creamer. ISS tak přivítá nový rok s pěti kosmonauty na palubě.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety.
Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.
