Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První pilotovaný Sojuz vyzkouší zrychlené randevú s ISS
Vít Straka Vytisknout článek

První pilotovaný Sojuz vyzkouší zrychlené randevú s ISS

Předchozí Sojuz při příletu k ISS 21. 12. 2012 Autor: NASA
Předchozí Sojuz při příletu k ISS 21. 12. 2012
Autor: NASA
Asi každý kosmický fanda zaznamenal novinku v misích k Mezinárodní kosmické stanici, se kterou nedávno přišli Rusové – podařilo se jim zredukovat dobu, po kterou zásobovací lodě Progress „dohánějí“ po startu na oběžné dráze stanici, ze dvou dnů na šest hodin! Zlepšovák přitom nevyžaduje žádné konstrukční úpravy lodě či rakety. Po několika testech nové metody na lodích Progress přichází nyní čas zkusit to i u lodí Sojuz s posádkou. Pro kosmonauty to však bude trochu hořkosladké sousto.

Když zalovíme v historii kosmonautiky, spojení s cílovým tělesem na orbitě ještě v den startu nebylo dříve ničím neobvyklým. Stykovky jen několik hodin po startu předváděly třeba posádky amerických lodí Gemini či dřívější lodě Sojuz za éry sovětské kosmonautiky. Šlo o běžnou rutinu i u misí Apollo, kdy připojení lunárního modulu k mateřské lodi na měsíční orbitě bylo po startu z povrchu Měsíce také otázkou pár hodin (u Apolla 11 necelé čtyři hodiny). Plánovači kosmických cest (především co se týče programu ISS) však později začali volit delší cestu lodi od startu k cíli, aby měla její posádka čas trochu si zvyknout na stav beztíže a také se tím šetřilo palivo.

Cílové těleso Agena z paluby lodi Gemini 11 v roce 1966 Autor: collectspace.com
Cílové těleso Agena z paluby lodi Gemini 11 v roce 1966
Autor: collectspace.com
Nyní se ale, co se týče orbitálních setkávání lodí, začínáme vracet ke starým zvykům, v mnohém zajisté efektivním. Počátkem srpna loňského roku Rusko poprvé úspěšně otestovalo připojení bezpilotního náklaďáku Progress ke stanici necelých šest hodin po startu ze Země bez potřeby konstrukčních úprav plavidla, jen s geniálním načasováním startu a orbitálních manévrů. Postup se osvědčil i u následujících dvou lodí Progress (říjen a únor) a tak se manažeři kosmických agentur v únoru definitivně rozhodnuli, že urychlený přílet ke stanici, určený vlastně primárně pro pilotované Sojuzy, jež dnes na stanici vozí dlouhodobé mezinárodní posádky, konečně vyzkouší i na lodi s kosmonauty. Los padl na nejbližší Sojuz TMA-08M (start 28. března z Bajkonuru). Jeho start je v plánu 28. března ve 21:43 SEČ, připojení ke stanici též noci v 03:31, celkový čas letu ke stanici: 5 hodin a 48 minut oproti klasickým asi 50 hodinám.

Posádka dotyčné lodi (ruští kosmonauté Pavel Vinogradov a Alexandr Misurkin a americký astronaut Chris Cassidy) minulý týden úspěšně (a s nejvyšším hodnocením) složila prodloužené závěrečné zkoušky ve Hvězdném městečku v Rusku. Prodloužené proto, že na úkoly na palubě Sojuzu, které posádka po startu plní během více než dvou dní, bude teď jen necelých 6 hodin, mluvíme o kritických orbitálních manévrech a přípravách na setkání se stanicí, takže posádka si po startu skutečně „mákne“ a bude muset pracovat mnohem rychleji než dříve.

„Všechny systémy lodě budou stejné, ale práce bude muset být mnohem intenzivnější. Nebudeme mít žádné nové přístroje nebo software ale mnohem lepší koordinaci práce celé posádky,“ řekl v rozhovoru velitel lodi Vinogradov.

Posádka Sojuzu TMA-08M u simulátoru ve Hvězdném městečku. Zleva A. Misurkin, P. Vinogradov a Ch. Cassidy Autor: NASA
Posádka Sojuzu TMA-08M u simulátoru ve Hvězdném městečku. Zleva A. Misurkin, P. Vinogradov a Ch. Cassidy
Autor: NASA
Jako maličkost můžeme brát fakt, že posádka nebude mít od předstartovních příprav až do spojení se stanicí čas sundat si skafandry, odpoutat se z křesel, ve kterých stráví až 10 hodin, či dokonce vstoupit do vrchního modulu Sojuzu, jež obsahuje jídlo, pitnou vodu a záchod.

„Zajímavá věc z lidského pohledu je ta, že nebudeme mít čas sundat si skafandry, takže budeme upoutaní v křeslech a oblečení do skafandrů po celou dobu 6hodinového randevú se stanicí plus předstartovních příprav. Takže to bude dlouhý den a spousta času ve skafandru,“ řekl Chris Cassidy.

Když připočítáme velkou spoustu bleskové práce, posádka a letoví kontroloři skutečně podstoupí velký test.

Na straně druhé nebude posádka muset trávit dva dny v extra stísněných prostorách Sojuzu.

„Sojuz je velmi malá loď,“ pokračuje Cassidy. „Je navržen k určitému úkolu a tím je vozit posádky nahoru a dolů … a odvádí fantastickou práci! Ale není to zrovna nejpohodlnější loď pro trávení většího množství času. Toaleta je přímo vedle místa, kde spíte, což je hned vedle vašeho kolegy a jídla a všeho. Je to jako žít dva dny v malém autě, velmi stísněné.“

Sojuz TMA-08M při přípravě v montážní hale na Bajkonuru Autor: tsenki.com
Sojuz TMA-08M při přípravě v montážní hale na Bajkonuru
Autor: tsenki.com
Kromě toho, že posádka bude pár hodin po startu na palubě veliké stanice, má 6hodinové randevú pro Sojuzy další zásadní výhody: výrazně se zredukuje množství jídla a dalších potřeb pro trojici lidí na dva dny a tím pádem se může do lodi přibalit více užitečného nákladu pro provoz kosmické stanice, rychlost se bude hodit při potřebě dostat na ISS lidi nebo důležité věci v případě nějaké nouze ale jsou zde dva velké přínosy pro bezpečnost posádek: možnost setrvání na oběžné dráze po odletu od stanice, kdyby se návrat na Zemi nemohl uskutečnit kvůli nějaké poruše, se zvýší ze dvou dnů na čtyři a možnost něco vymyslet nebo zkusit v případě neúspěchu při spojení se stanicí se taktéž prodlouží z jednoho dne na dva.

„Na palubách (Sojuzů TMA-M zalétaných roku 2010 – pozn. aut.) nyní máme nové systémy a nový software, takže loď je hodně samostatná. Dá se na její palubě udělat hodně a propočítat zážehy tak, aby nespotřebovaly moc paliva,“ řekl Sergej Krikaljov, ředitel ruského výcvikového střediska pro kosmonauty.

Jak jsme již řekli, 6hodinové stíhání stanice bude na konci března velkým testem pro kosmonauty i řídící středisko. Rusko sice žádalo po partnerech v programu ISS od nynějška využití zrychleného randevú pro všechny Sojuzy, NASA se však nelíbí přepracování posádky, technická a nebesky-mechanická náročnost takového letu. Další start Sojuzu je v plánu koncem května, za jak dlouho po startu se setká se stanicí, rozhodne zkušenost z konce března.

Zdroj:

spaceflightnow.com 5. 3. 2013




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Kosmická loď Sojuz, ISS


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »