Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-09M + multimédia
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-09M + multimédia

Start lodi Sojuz TMA-09M Autor: NASA
Start lodi Sojuz TMA-09M
Autor: NASA
Dva zkušení kosmičtí veteráni z Ruska a USA a italský testovací pilot - tahle parta vstoupila v úterý 28. května 2013 kolem 20:00 našeho času do lodi Sojuz, která i s nimi předvedla nádherný noční start z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve 22:31:24 SELČ. Během pětiměsíčního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici na ně čeká nabité období plné vědeckých projektů, kosmických vycházek a příletů různých plavidel. Náš přenos zde začal ve 21:45.

Videozáznam startu, jak jej živě vysílala TV NASA:

Během přípravy stanice na přílet lodi se vyskytly potíže, když se nedařilo jeden již dříve "problémový" solární panel zajistit v pozici, která jej měla chránit před výpary z trysek Sojuzu, nicméně po opakovaných pokusech se úspěch nakonec dostavil. (Video: NASA)


22:52 Sojuz je bezpečně na orbitě, stanice pár tisíc kilometrů před ním. Držíme palce při ranní stykovce (TV NASA od 03:30). Dle slov komentátora TV NASA všechny systémy Sojuzu pracují velice dobře, během startu šlo všechno přesně podle plánu. S tímto uspokojivým tvrzením končíme náš přenos a děkujeme za pozornost.

22:45 Pokud by se v prvních asi čtyřech hodinách letu, kdy se uskutečňují zrychlovací manévry, vyskytly potíže, posádka může přejít na tradiční dvoudenní rendezvous profil s připojením ke stanici ve čtvrtek večer. Zatím však všechny systémy Sojuzu šlapou jako hodinky.

22:43 Jak jsme se již zmiňovali, "stykovka" Sojuzu a stanice je stanovena na 04:16 ráno SELČ, otevření poklopů do stanice bude následovat v 05:55.

22:42 Posádka uvnitř Sojuzu se usmívá, všechny vyklopené antény a solární panely fungují dobře.

Sojuz po oddělení od nosné rakety postupně vyklopí solární panely a komunikační antény Autor: Youtube.com
Sojuz po oddělení od nosné rakety postupně vyklopí solární panely a komunikační antény
Autor: Youtube.com
22:41 V éteru zaznělo potvrzení vyklopení solárních panelů a antén lodi Sojuz. Tím je završen úspěšný start tří astronautů. Řízení mise přebírá od Bajkonuru řídící středisko Koroljov u Moskvy, s volacím znakem "Moskva".

22:40 V čase asi 8:45 po startu došlo k vypnutí vrchního stupně rakety Sojuz a k úspěšné separaci lodi! Ta je na výchozí oběžné dráze a míří k setkání se stanicí ISS za necelých šest hodin. Vyhořelý raketový stupeň provádí úhybný manévr vypouštěním zbytků kyslíku z nádrží, za pár dní shoří v atmosféře.

22:38 Rychlost 7,5 minuty po startu činí 6 km/s. Motor třetího stupně pracuje bezvadně.

Animace odhození druhého stupně 170 km nad zemí Autor: Youtube.com
Animace odhození druhého stupně 170 km nad zemí
Autor: Youtube.com
22:36 Ve výšce 170 kilometrů se zážeh vrchního stupně stal impulsem k odhození spodního, který zakončí svou misi dopadem do neobydlené kazašské stepi. Raketu pohání motor vrchního stupně.

22:34 V čase 2:40 po startu se od rakety oddělil aerodynamický kryt lodi Sojuz. Let probíhá normálně.

Animace oddělení prvního stupně Autor: Youtube.com
Animace oddělení prvního stupně
Autor: Youtube.com
22:33 Velmi krátce po odhození záchranné věže (loď už má dostatečnou rychlost pro vlastní separaci od nosiče v případě nouze, věž má navíc "obtěžující" hmotnost) došlo také na odhození čtyř postranních motorů prvního stupně (1:58 po startu). Raketu vstříc orbitě nadále pohání prostřední motor spodního stupně, zažehnutý společně se čtyřmi odhozenými již před startem. Coby palivo všechny motory rakety Sojuz spalují leteckou naftu kerosin a tekutý kyslík o teplotě kolem -180 °C.
Rychlost momentálně činí 1500 m/s.

22:32 Oblast nejvyššího aerodynamického namáhání a rychlost zvuku ve vzduchu překonána, minutu a deset vteřin po startu se raketa pohybuje rychlostí asi půl kilometru za vteřinu.

22:31 Široko daleko viditelným nočním startem v půl třetí ráno místního času v kazašské stepi začala mise pro novou posádku ISS.

22:30 Raketa je nyní napájena vlastními bateriemi, po odklopení posledních dvou ramen startovací rampy a zážehu motorů spodního stupně (T-8 sekund) přijde na řadu start. Už jen minuta.

22:29 Doplňování dusíku a tekutého kyslíku do rakety bylo zastaveno, za dvě minuty letíme!

22:28 Do spalovacích komor spodního stupně rakety proudí plynný dusík, přípravy pokračují. Brzy se stejného tlakování dočkají i palivové nádrže. Letová kontrola Bajkonur hlásí čistý letový prostor a připravenou raketu.

22:26 Pět minut do startu. V těchto okamžicích přebírají palubní počítače rakety řízení jejích systémů, posádka Sojuzu zavírá přilby a startovní kód je zadán do systému v řídícím středisku startu na Bajkonuru. Všechny systémy jsou připraveny ke startu.

22:25 V čase T-6:15 nalezneme v letovém plánu přípravu startovního příkazu v řídícím středisku na Bajkonuru a spuštění automatického programu finálních předstartovních operací. Posádka je v rukou počítače, nicméně je samozřejmě možné zasáhnout, i když sám software je připravený na možné stavy nouze.
Záběry z nitra kabiny odhalují, že Jurčichinovým talismanem nebude pouze onen plyšový pes ale celá skupinka plyšáků, zahrnující dárky od jeho dcer.

22:22 Probíhá aktivace telemetrických systémů nosiče, které budou během startu přenášet na Zemi real-time data o průběhu letu.

22:21 Gyroskopy nosné rakety byly právě aktivovány a odemčeny, posádka provádí aktivaci palubních nahrávacích zařízení pro zaznamenání důležitých dat o průběhu startu. Deset minut a letíme! Teplota na kosmodromu přesahuje 20 °C, počasí ideální.

22:19 Kalibrace navigačního systému rakety a kontrola jejích baterií by měly být hotovy.

22:16 Čtvrt hodiny pobytu na planetě Zemi pro trojici kosmonautů, která dokončuje zkoušky těsnosti svých skafandrů Sokol.

Aktuální
Aktuální "shot" z kosmodromu
Autor: tsenki.com
22:12 Posádku dnes vynese na nízkou oběžnou dráhu raketa Sojuz-FG. Jde o modernizovanou verzi Sojuzu-U, který dnes vynáší na orbit třeba lodě Progress. Nosiče Sojuz jako takové jsou členy raketového rodu R-7 a mají na kontě již kolem 1800 startů jak s všelijakými družicemi, tak s pilotovanými loděmi. Tradiční nosič Sojuz je považován za třístupňový, byť první stupeň je tvořen jen čtyřmi pomocnými motory, seřazenými kolem stupně druhého, ve všech stupních jsou využívány coby pohonné látky letecká nafta kerosin a kryogenní tekutý kyslík.
Raketa Sojuz-FG, jak ji vidíme na záběrech TV NASA, je vysoká 49,5 metru a váží kolem 305 tun.
Ještě dodejme, že dnešní start proběhne na stejné startovací rampě, kterou před lety využil Jurij Gagarin.

22:10 TV NASA zaplňuje čas, zbývající do startu, reprízováním předstartovních aktivit posádky během dneška.

22:05 Podruhé v historii programu ISS pilotovaná loď Sojuz stanici dožene ani ne šest hodin po startu, stejně jako předchozí expedice, vypuštěná koncem března. Stanice ISS v rámci méně častého startovacího okna přeletí Bajkonur jen pár minut před startem a Sojuz provede v prvních hodinách po startu sérii zážehů motorů, která jej zrychlí a on stanici poměrně brzy dožene (v okamžiku jeho startu se bude stanice pohybovat nad jižním Ruskem poblíž mongolských hranic). Jeho připojení na modul Rassvět na spodní části ruského segmentu stanice je v plánu zítra v 04:16 našeho času.
Jak vidno, zrychlené rendezvous se začíná prosazovat i u pilotovaných lodí, přestože jde o veliký "záhul" pro posádku, která tráví skoro deset hodin (od předstartovních příprav až po spojení se stanicí) plných práce ve skafandrech, připoutaná v křeslech lodi, a její pracovní den má přes dvacet hodin.

Záchranná věž s tryskami na špici nosiče Autor: NASA
Záchranná věž s tryskami na špici nosiče
Autor: NASA
22:01 Od startu nás dělí půl hodiny, personál kosmodromu provádí aktivaci záchranné věže na špici rakety nad lodí Sojuz. Astronauté v programu raketoplánů měli různé únikové cesty pro stav nouze: rychlovýtah do bunkru pod rampou, lanovku z vrcholku rampy do bezpečné vzdálenosti, pro dobu po startu individuální padáky. U Sojuzu je v této chvíli již jen (např. pro ohrožení posádky explozí rakety) jedna cesta: zážeh záchranné věže a dopravení modulu s kosmonauty do bezpečné vzdálenosti a přistání na padáku daleko od explodujícího nosiče.
Pokud by například došlo k upotřebení tohoto systému ještě před startem, věž by odpálila loď s kosmonauty do výšky minimálně 850 metrů s přetížením až 10 G.

21:58 Dle plánu předstartovního "countdownu" se nyní od rakety odklápějí do téměř vodorovné polohy pro start dvě velké obslužné věže startovací rampy. Tyto krásně vyniknou na titulní fotografii tohoto článku, kde jsou zachyceny před uzavřením kolem nosiče po jeho převozu na rampu v neděli 26. května. Svého času sloužily hlavně technikům při testech a přípravách rakety.

21:55 Živé záběry zevnitř Sojuzu ukazují veselou, mávající posádku a plyšového psa, zavěšeného ze stropu. Jde o tzv. indikátor stavu beztíže, patří veliteli Jurčichinovi, kterému jej daroval před více než 30 lety pro štěstí jeho středoškolský profesor.

21:51 Posádka dokončuje poslední prověrky systémů návratového modulu, ve kterém je usazena, a přesměrovává svoji pozornost k ověření, že jim ze skafandrů neuniká vzduch. Sakafandry jim před cestou na startovací rampu pečlivě oblékají zkušení technici, astronauti si je však po cestě na rampu zase zpravidla rozepínají a pro štěstí močí na zadní kolo autobusu, tradici odstartoval Jurij Gagarin, na kterého cestou na start došla potřeba.

Posádka Sojuzu TMA-09M. Zleva K. Nybergová, F. Jurčichin a L. Parmittano Autor: NASA
Posádka Sojuzu TMA-09M. Zleva K. Nybergová, F. Jurčichin a L. Parmittano
Autor: NASA
21:48 Prostřední křeslo velitele Sojuzu okupuje ruský kosmonaut Fjodor Jurčichin, vydávající se dnes do vesmíru již počtvrté. V roce 2002 se svezl s Američany raketoplánem na 10 dní na ISS, v letech 2007 a 2010 zde absolvoval dvě dlouhodobé mise. Po jeho levici jako palubní inženýr (něco jako kopilot) usedl italský astronaut Luca Parmitano, reprezentující ESA, letící však v rámci americké kvóty (ESA získala od NASA místa na raketoplánech a Sojuzech výměnou za hardware pro ISS), jde o kosmického nováčka, který má nicméně asi dva tisíce nalétaných hodin uvnitř zemské atmosféry. Třetím do party je letová inženýrka v pravém křesle, americká astronautka Karen Nybergová, která už ISS navštívila v rámci mise raketoplánu Discovery v červnu 2008 a strávila na její palubě více než týden. Na svůj Twitter dnes odpoledne našeho času napsala: "Je čas jít! Děkuji všem, co mi drží palce a zajímají se, co dělají národy ve vesmíru. Ozvu se z oběžné dráhy!"
Trojice, která bude dnes vypuštěna, na stanici doplní 36. dlouhodobou posádku zase na šest osob.

21:47 V době platnosti našeho letního času je na Bajkonuru o čtyři hodiny více, start, stanovený na 22:31:24 SELČ, tedy připadá de facto na zítřek v 02:31 místního času v středoasijské stepi.

21:45 Vítáme všechny příznivce lehkého adrenalinu, spojeného s živým sledováním vesmírných misí. Nosná raketa Sojuz-FG je natankovaná a připravená letět, posádka je usazena a připoutána v křeslech v prostředním modulu lodi Sojuz, počasí na Bajkonuru je uprostřed zdejší noci pro start velmi dobré. Do startu zbývá tři čtvrtě hodiny.

Další přenosy startu:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Kosmická loď Sojuz, Online přenos


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »