Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Riskantní mise bude na Marsu řešit otázku mimozemského života
Vít Straka Vytisknout článek

Riskantní mise bude na Marsu řešit otázku mimozemského života

Umělecká představa sondy Curiosity na Marsu. Autor: NASA
Umělecká představa sondy Curiosity na Marsu.
Autor: NASA
I když pozemským hvězdářům planeta Mars v současné době kvůli rostoucí vzdálenosti od naší planety pomalu mizí v záři Slunce, již za několik dní se k Marsu obrazně řečeno upnou zraky všech vědců: v pondělí 6. srpna má na rudé planetě poměrně riskantním způsobem přistát výzkumný rover NASA a během asi dvou let své činnosti zodpovědět otázku, zda někdy mohl v tomto prostředí existovat život.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 171 ze 3. 8. 2012.

Tunové výzkumné vozidlo asi o velikosti osobního automobilu Mars Science Laboratory, pojmenované méně formálně Curiosity (Zvědavost), odstartovalo do kosmu 26. listopadu 2011, kdy vědci využili nadcházejícího přiblížení Marsu k Zemi jako vhodné příležitosti se k němu dostat. Cestu k Marsu, trvající necelých 9 měsíců, sonda po stránce technického fungování zvládá bez výraznějších problémů a její přistání v kráteru Gale na povrchu Marsu je v plánu v pondělí 6. srpna v 7:31 ráno středoevropského letního času. Plánovaná doba životnosti a práce vozidla Curiosity na Marsu je asi jeden marťanský rok (687 pozemských dní), možná i více (rover Opportunity vysazený na Marsu v lednu 2004 s životností tři měsíce pracuje dodnes). Životodárnou elektřinu a teplo bude rover získávat rozpadem plutonia-238 uvnitř svého speciálního generátoru, spojení vozítka se Zemí skrze ohromné antény v Kalifornii, Španělsku a Austrálii budou pomáhat zajišťovat americké a evropské družice na oběžné dráze Marsu.

Samotná NASA označuje v propagačním videu přistání Curiosity na Marsu jako "7 minut hrůzy". Půjde o dosud nejkomplikovanější přistání pozemského přístroje na jiné planetě, při kterém bude poprvé v praxi využit manévr zvaný "Sky Crane", neboli Nebeský jeřáb, při kterém přistávací modul spustí rover na povrch planety na nylonových lanech. Celý průběh přistání bude navíc komplikovat vzdálenost Marsu od Země (v té době asi 244,5 milionu km), kvůli které poletí signál sondy k nám asi 14 minut! I když půjde vše dobře, Curiosity nám jistě připraví nejednu horkou chvilku.

Přistávací manévr sondy Curiosity na Marsu. Autor: NASA
Přistávací manévr sondy Curiosity na Marsu.
Autor: NASA
Sonda během sedmi minut (od vstupu do atmosféry Marsu do přistání) musí zpomalit z 21 000 km/h na nulu a přitom se musí vyrovnat s ohnivým třením o okolní plyn. Následně jí ve zpomalení letu vypomůže největší a nejsilnější dosud vyrobený padák pro nadzvukovou rychlost, raketové motory a v závěru novinka zvaná "Nebeský jeřáb". Asi 20 metrů nad povrchem planety přistávací modul za stálého klesání začne spouštět rover dolů na 6,5 metru dlouhých nylonových lanech, která vzápětí po dosednutí roveru přeruší a odletí pryč, aby nebyl pro rover hrozbou. Celou přistávací sekvenci bude řídit bez jakékoli pomoci počítač, napěchovaný asi půl milionem řádků softwaru. Pokud selže byť jediná věc, mise končí. "Zdá se vám to riskantní? Každé přistání na Marsu je riskantní," řekl o ambiciózním plánu Pete Theisinger, manažer projektu z kalifornské Jet Propulsion Laboratory, která rover vytvořila.

Pátrání po možnostech života na Marsu

Curiosity ponese celkem deset unikátních vědeckých přístrojů, na jejichž přípravě se kromě USA podílely také Rusko, Kanada nebo Španělsko. Robotické vozidlo bude mít unikátní možnosti vrtat do kamenů a sbírat vzorky půdy a následně provádět jejich vědeckou analýzu pomocí plynového chromatografu nebo spektrometru, pořizovat barevné HD záběry okolí a fotografie schopné zachytit detaily menší než je šířka lidského vlasu, tavit horniny laserem, měřit radioaktivní záření nebo sledovat počasí na rudé planetě. Rover za 2,5 miliardy dolarů je vybaven dosud nejpokročilejší sadou vědeckých přístrojů kdy použitých na Marsu, celkově je několikanásobně těžší, než jeho předchůdci.

Nepůjde však o misi pátrající po životě, Curiosity se bude životem na Marsu zabývat spíše teoreticky. Má hledat odpovědi na otázky, zda na Marsu existuje či v minulosti existovalo prostředí, v němž se mohl vyvinout primitivní život. Bude také pátrat po uhlíku, což je, jak nás naučila Země, jeden ze základních stavebních kamenů života. Sonda má přistát v kráteru Gale v asi 20kilometrové pomyslné elipse na jeho dně, která obsahuje horniny, jež v minulosti byly zřejmě vystaveny působení tekuté vody. I když Curiosity nemá kapacitu pro hledání života, může budoucí pátrání po něm zásadním způsobem nasměrovat. Víme totiž, že Mars kdysi býval mnohem teplejší planetou s tekutou vodou na povrchu.

Rudá planeta od nás v minulosti obdržela již spoustu automatických "návštěv", sedmi z nich se podařilo na jejím povrchu přistát.

Odkazy:
[1] Rover Curiosity na webu NASA
[2] Rover Curiosity na webu jeho tvůrce JPL
[3] Seriál o sondě Curiosity na Astro.cz (Martin Gembec)
[4] Video: 7 minut napětí (APOD)

Na českém webu www.astro.cz právě vychází seriál článků o robotu Curiosity, redakce také chystá online přenos jeho přistání na Marsu.

Vít Straka
Astronautická sekce České astronomické společnosti
Kontakt: vitek.straka@seznam.cz
Telefon: 777 572 979

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát DOC
[2] Formát PDF




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Curiosity, Mars, Tiskové prohlášení


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »