Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Robot Opportunity je připraven začít desátý rok práce na Marsu
Vít Straka Vytisknout článek

Robot Opportunity je připraven začít desátý rok práce na Marsu

Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012.  Autor: NASA
Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012.
Autor: NASA
Když v poslední době slyšíme o průzkumu Marsu roboty, v 90 procentech případů se zprávy týkají relativně nedávno vysazené Curiosity, o níž slyšíme samé superlativy: největší, nejtěžší, nejdokonalejší, nejvybavenější, a tak dále. Zapomínáme však na druhý rover, který se po Rudé planetě prohání také: Opportunity, jež je sice méně technicky vyspělý ale nepřestává překvapovat svou houževnatostí: měl fungovat tři měsíce, dnes si připomínáme deváté výročí jeho marťanského výsadku a vozítko stále svěže pokračuje ve vědecké práci.

Pamětníci si jistě vzpomenou na leden 2004 a na vzrušující přistání dvou vozítek mise MER (Mars Exploration Rover), vyvinutých NASA, na Marsu. Scénář přistání byl trochu odlišný od neméně napínavého přistávacího manévru, jaký předvedl v srpnu rover Curiosity (MERy při přistání využily protinárazové airbagy na rozdíl od „nebeského jeřábu“), nicméně obě přistání byla tehdy úspěšná a průzkumníci se mohli pustit do práce.

Oppurtunity (Příležitost) dosedl tři týdny po svém kolegovi jménem Spirit (Duch), konkrétně 25. ledna 2004 světového času (UT), v oblasti Pláně Meridiani v rovníkové oblasti planety v malém kráteru, pojmenovaném Orel. Stejně jako Spirit na druhé straně rudého světa, i Opportunity měl před sebou tříměsíční primární misi, plánované poježdění po Marsu o celkové vzdálenosti asi 600 metrů a úkol vyzkoumat, resp. poskytnout vědcům vodítka k vyzkoumání, zda okolní prostředí bylo někdy v minulosti vlhké.

Barevné panorama okolí, připravené týmem Opportunity k 9. výročí přistání na Marsu. Autor: NASA
Barevné panorama okolí, připravené týmem Opportunity k 9. výročí přistání na Marsu.
Autor: NASA
Hlavní vědecký úkol Opportunity splnil již během primární čtvrtroční činnosti, odvysílal na Zemi důkazy o tom, že voda kdysi smáčela půdu Marsu a tekla po jeho povrchu. Od té doby vědci z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL), která pověřená ředitelstvím NASA řídí misi Opportunity i Curiosity, popojížděli s Opportunity k větším kráterům, kde je možno se setkat s horninami staršími a z hlubších vrstev, podávajícími svědectví o historii Marsu (proč je to již jen zmrzlá a vyprahlá poušť, kde je vláha, magnetické pole, hustá atmosféra? To by mohly být důležité poznatky i pro budoucí vývoj Země).

V současné době Opportunity na povrchu Marsu pracuje již 36krát déle, než bylo původně plánováno a namísto šesti set metrů najezdila 35,5 kilometru.

„Nejdůležitější není to, jak dlouho už mise trvá nebo jakou vzdálenost Opportunity urazil ale kolik výzkumů a objevů učinil,“ řekl k dnešnímu výročí John Callas, manažer projektu MER.

V současné době se Opportunity nachází na západním okraji starého kráteru Endeavour s průměrem 22 km, a používá kamery na svém „stěžni“ a nástroje na robotické paži ke studiu žilnatých vyčnívajících hornin zde přítomných. Získané informace pomohou utvořit představu o zdejším rozdílném, méně kyselém, kdysi vlhkém prostředí, než jaké Opportunity objevil na počátku mise.

Česká verze komiksu o robotu Spirit.  Autor: xkcd.com
Česká verze komiksu o robotu Spirit.
Autor: xkcd.com
Dvojče Opportunity, robota Spirit, bohužel na Rudé planetě potkal méně příznivý osud. Na jaře 2009 uvíznul v jemném písku, ze kterého se již nedostal. NASA po analýzách situace a pozemních simulacích instruovala Spirit k specifickému způsobu jízdy za účelem uvolnění. Veškeré snahy byly bohužel bez úspěchu, 26. ledna 2010 NASA oznámila, že vozítko zřejmě uvízlo již nenávratně.

Spirit přesto pokračoval ve vědecké práci jako statická platforma a dle jeho signálu se mimo jiné upřesňovaly údaje o rotaci a pohybech Marsu. Tato jeho úloha však již neměla dlouhého trvání: Spirit se naposledy ozval 22. března 2010, 2210. den na Marsu. Snahy o jeho znovuzkontaktování NASA ukončila v květnu 2011 a Spiritu uspořádala oficiální „pohřeb“ na ředitelství ve Washingtonu.

Naproti tomu Opportunity stále pracuje. Nechme se překvapit, jakou dlouhověkostí nám předvede Curiosity, pracující na Rudé planetě již bezmála půl roku s primární misí plánovanou na asi 23 měsíců. Curiosity však má oproti Opportunity jednu velkou nevýhodu: zatímco Opportunity získává teplo a elektřinu pomocí klasických solárních panelů s teoreticky neomezenou životností, Curiosity zásobuje životodárnou energií generátor, v němž se přirozeně rozpadá radioaktivní materiál, kterého samozřejmě Curiosity neomezené množství nemá.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Spirit a Opportunity, Mars


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »