Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Robot Opportunity je připraven začít desátý rok práce na Marsu
Vít Straka Vytisknout článek

Robot Opportunity je připraven začít desátý rok práce na Marsu

Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012.  Autor: NASA
Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012.
Autor: NASA
Když v poslední době slyšíme o průzkumu Marsu roboty, v 90 procentech případů se zprávy týkají relativně nedávno vysazené Curiosity, o níž slyšíme samé superlativy: největší, nejtěžší, nejdokonalejší, nejvybavenější, a tak dále. Zapomínáme však na druhý rover, který se po Rudé planetě prohání také: Opportunity, jež je sice méně technicky vyspělý ale nepřestává překvapovat svou houževnatostí: měl fungovat tři měsíce, dnes si připomínáme deváté výročí jeho marťanského výsadku a vozítko stále svěže pokračuje ve vědecké práci.

Pamětníci si jistě vzpomenou na leden 2004 a na vzrušující přistání dvou vozítek mise MER (Mars Exploration Rover), vyvinutých NASA, na Marsu. Scénář přistání byl trochu odlišný od neméně napínavého přistávacího manévru, jaký předvedl v srpnu rover Curiosity (MERy při přistání využily protinárazové airbagy na rozdíl od „nebeského jeřábu“), nicméně obě přistání byla tehdy úspěšná a průzkumníci se mohli pustit do práce.

Oppurtunity (Příležitost) dosedl tři týdny po svém kolegovi jménem Spirit (Duch), konkrétně 25. ledna 2004 světového času (UT), v oblasti Pláně Meridiani v rovníkové oblasti planety v malém kráteru, pojmenovaném Orel. Stejně jako Spirit na druhé straně rudého světa, i Opportunity měl před sebou tříměsíční primární misi, plánované poježdění po Marsu o celkové vzdálenosti asi 600 metrů a úkol vyzkoumat, resp. poskytnout vědcům vodítka k vyzkoumání, zda okolní prostředí bylo někdy v minulosti vlhké.

Barevné panorama okolí, připravené týmem Opportunity k 9. výročí přistání na Marsu. Autor: NASA
Barevné panorama okolí, připravené týmem Opportunity k 9. výročí přistání na Marsu.
Autor: NASA
Hlavní vědecký úkol Opportunity splnil již během primární čtvrtroční činnosti, odvysílal na Zemi důkazy o tom, že voda kdysi smáčela půdu Marsu a tekla po jeho povrchu. Od té doby vědci z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL), která pověřená ředitelstvím NASA řídí misi Opportunity i Curiosity, popojížděli s Opportunity k větším kráterům, kde je možno se setkat s horninami staršími a z hlubších vrstev, podávajícími svědectví o historii Marsu (proč je to již jen zmrzlá a vyprahlá poušť, kde je vláha, magnetické pole, hustá atmosféra? To by mohly být důležité poznatky i pro budoucí vývoj Země).

V současné době Opportunity na povrchu Marsu pracuje již 36krát déle, než bylo původně plánováno a namísto šesti set metrů najezdila 35,5 kilometru.

„Nejdůležitější není to, jak dlouho už mise trvá nebo jakou vzdálenost Opportunity urazil ale kolik výzkumů a objevů učinil,“ řekl k dnešnímu výročí John Callas, manažer projektu MER.

V současné době se Opportunity nachází na západním okraji starého kráteru Endeavour s průměrem 22 km, a používá kamery na svém „stěžni“ a nástroje na robotické paži ke studiu žilnatých vyčnívajících hornin zde přítomných. Získané informace pomohou utvořit představu o zdejším rozdílném, méně kyselém, kdysi vlhkém prostředí, než jaké Opportunity objevil na počátku mise.

Česká verze komiksu o robotu Spirit.  Autor: xkcd.com
Česká verze komiksu o robotu Spirit.
Autor: xkcd.com
Dvojče Opportunity, robota Spirit, bohužel na Rudé planetě potkal méně příznivý osud. Na jaře 2009 uvíznul v jemném písku, ze kterého se již nedostal. NASA po analýzách situace a pozemních simulacích instruovala Spirit k specifickému způsobu jízdy za účelem uvolnění. Veškeré snahy byly bohužel bez úspěchu, 26. ledna 2010 NASA oznámila, že vozítko zřejmě uvízlo již nenávratně.

Spirit přesto pokračoval ve vědecké práci jako statická platforma a dle jeho signálu se mimo jiné upřesňovaly údaje o rotaci a pohybech Marsu. Tato jeho úloha však již neměla dlouhého trvání: Spirit se naposledy ozval 22. března 2010, 2210. den na Marsu. Snahy o jeho znovuzkontaktování NASA ukončila v květnu 2011 a Spiritu uspořádala oficiální „pohřeb“ na ředitelství ve Washingtonu.

Naproti tomu Opportunity stále pracuje. Nechme se překvapit, jakou dlouhověkostí nám předvede Curiosity, pracující na Rudé planetě již bezmála půl roku s primární misí plánovanou na asi 23 měsíců. Curiosity však má oproti Opportunity jednu velkou nevýhodu: zatímco Opportunity získává teplo a elektřinu pomocí klasických solárních panelů s teoreticky neomezenou životností, Curiosity zásobuje životodárnou energií generátor, v němž se přirozeně rozpadá radioaktivní materiál, kterého samozřejmě Curiosity neomezené množství nemá.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Spirit a Opportunity, Mars


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »