Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Robot Opportunity je připraven začít desátý rok práce na Marsu
Vít Straka Vytisknout článek

Robot Opportunity je připraven začít desátý rok práce na Marsu

Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012.  Autor: NASA
Vlastní stín v odpoledním slunci, vrhaný do kráteru Endeavour, jež Opportunity vyfotografovala 23. srpna 2012.
Autor: NASA
Když v poslední době slyšíme o průzkumu Marsu roboty, v 90 procentech případů se zprávy týkají relativně nedávno vysazené Curiosity, o níž slyšíme samé superlativy: největší, nejtěžší, nejdokonalejší, nejvybavenější, a tak dále. Zapomínáme však na druhý rover, který se po Rudé planetě prohání také: Opportunity, jež je sice méně technicky vyspělý ale nepřestává překvapovat svou houževnatostí: měl fungovat tři měsíce, dnes si připomínáme deváté výročí jeho marťanského výsadku a vozítko stále svěže pokračuje ve vědecké práci.

Pamětníci si jistě vzpomenou na leden 2004 a na vzrušující přistání dvou vozítek mise MER (Mars Exploration Rover), vyvinutých NASA, na Marsu. Scénář přistání byl trochu odlišný od neméně napínavého přistávacího manévru, jaký předvedl v srpnu rover Curiosity (MERy při přistání využily protinárazové airbagy na rozdíl od „nebeského jeřábu“), nicméně obě přistání byla tehdy úspěšná a průzkumníci se mohli pustit do práce.

Oppurtunity (Příležitost) dosedl tři týdny po svém kolegovi jménem Spirit (Duch), konkrétně 25. ledna 2004 světového času (UT), v oblasti Pláně Meridiani v rovníkové oblasti planety v malém kráteru, pojmenovaném Orel. Stejně jako Spirit na druhé straně rudého světa, i Opportunity měl před sebou tříměsíční primární misi, plánované poježdění po Marsu o celkové vzdálenosti asi 600 metrů a úkol vyzkoumat, resp. poskytnout vědcům vodítka k vyzkoumání, zda okolní prostředí bylo někdy v minulosti vlhké.

Barevné panorama okolí, připravené týmem Opportunity k 9. výročí přistání na Marsu. Autor: NASA
Barevné panorama okolí, připravené týmem Opportunity k 9. výročí přistání na Marsu.
Autor: NASA
Hlavní vědecký úkol Opportunity splnil již během primární čtvrtroční činnosti, odvysílal na Zemi důkazy o tom, že voda kdysi smáčela půdu Marsu a tekla po jeho povrchu. Od té doby vědci z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL), která pověřená ředitelstvím NASA řídí misi Opportunity i Curiosity, popojížděli s Opportunity k větším kráterům, kde je možno se setkat s horninami staršími a z hlubších vrstev, podávajícími svědectví o historii Marsu (proč je to již jen zmrzlá a vyprahlá poušť, kde je vláha, magnetické pole, hustá atmosféra? To by mohly být důležité poznatky i pro budoucí vývoj Země).

V současné době Opportunity na povrchu Marsu pracuje již 36krát déle, než bylo původně plánováno a namísto šesti set metrů najezdila 35,5 kilometru.

„Nejdůležitější není to, jak dlouho už mise trvá nebo jakou vzdálenost Opportunity urazil ale kolik výzkumů a objevů učinil,“ řekl k dnešnímu výročí John Callas, manažer projektu MER.

V současné době se Opportunity nachází na západním okraji starého kráteru Endeavour s průměrem 22 km, a používá kamery na svém „stěžni“ a nástroje na robotické paži ke studiu žilnatých vyčnívajících hornin zde přítomných. Získané informace pomohou utvořit představu o zdejším rozdílném, méně kyselém, kdysi vlhkém prostředí, než jaké Opportunity objevil na počátku mise.

Česká verze komiksu o robotu Spirit.  Autor: xkcd.com
Česká verze komiksu o robotu Spirit.
Autor: xkcd.com
Dvojče Opportunity, robota Spirit, bohužel na Rudé planetě potkal méně příznivý osud. Na jaře 2009 uvíznul v jemném písku, ze kterého se již nedostal. NASA po analýzách situace a pozemních simulacích instruovala Spirit k specifickému způsobu jízdy za účelem uvolnění. Veškeré snahy byly bohužel bez úspěchu, 26. ledna 2010 NASA oznámila, že vozítko zřejmě uvízlo již nenávratně.

Spirit přesto pokračoval ve vědecké práci jako statická platforma a dle jeho signálu se mimo jiné upřesňovaly údaje o rotaci a pohybech Marsu. Tato jeho úloha však již neměla dlouhého trvání: Spirit se naposledy ozval 22. března 2010, 2210. den na Marsu. Snahy o jeho znovuzkontaktování NASA ukončila v květnu 2011 a Spiritu uspořádala oficiální „pohřeb“ na ředitelství ve Washingtonu.

Naproti tomu Opportunity stále pracuje. Nechme se překvapit, jakou dlouhověkostí nám předvede Curiosity, pracující na Rudé planetě již bezmála půl roku s primární misí plánovanou na asi 23 měsíců. Curiosity však má oproti Opportunity jednu velkou nevýhodu: zatímco Opportunity získává teplo a elektřinu pomocí klasických solárních panelů s teoreticky neomezenou životností, Curiosity zásobuje životodárnou energií generátor, v němž se přirozeně rozpadá radioaktivní materiál, kterého samozřejmě Curiosity neomezené množství nemá.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Spirit a Opportunity, Mars


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »