Roční pobyty na ISS – příprava k letu na Mars?

V současné době cestují posádky na kosmickou stanici dva dny, tzn. že mezi startem kosmické lodi a jejím připojením ke kosmické stanici uplyne přibližně 48 hodin.

Do budoucna se plánuje zkrácení doby mezi startem a připojením k ISS tak, aby k vzájemnému spojení obou objektů došlo na 4. oběhu kosmické lodi Sojuz, tj. po šesti hodinách letu, což bude pro posádku mnohem přijatelnější.

Toto nové schéma letu bylo poprvé vyzkoušeno při startu zásobovací lodi Progress M-16M (start 1. 8. 2012). Zrychlená varianta letu a připojení k ISS bude znovu prověřena při startu zásobovací lodi Progress M-17M, která byla z kosmodromu Bajkonur vypuštěna 31. 10. 2012.

Roční pobyty na ISS
Již brzy zveřejní Roskosmos složení posádky, která stráví na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS jeden rok. Informoval o tom 23. 10. 2012 ředitel organizace Roskosmos Vladimir Popovkin. „Včera jsme na toto téma diskutovali s představiteli NASA. Během listopadu zveřejníme jména kosmonautů, kteří absolvují nepřetržitý pobyt na palubě ISS v trvání jednoho roku,“ řekl Popovkin.

Již dříve se představitelé stran využívajících stanici ISS domluvili na realizaci jednoho ročního pobytu posádky na její palubě se startem v březnu 2015. Podle současných plánů by měli roční pobyt ve vesmíru absolvovat dva členové posádky – jeden Rus a jeden Američan. Nelze vyloučit ani následnou diskusi o tom, zda by nebylo vhodné uvažovat o permanentně probíhajících ročních expedicích na kosmickou stanici.

Současná praxe je taková, že na palubě kosmické stanice ISS pracuje šestičlenná mezinárodní posádka, jejíž členové se střídají po trojicích. Trojici kosmonautů, kteří strávili na palubě stanice přibližně 6 měsíců, dopraví zpět na Zemi připojená kosmická loď Sojuz. Zhruba za 2 týdny odstartuje další kosmická loď Sojuz se třemi „čerstvými“ kosmonauty, kteří se stanou součástí šestičlenné posádky stanice. A tak se tento „kolotoč“ neustále opakuje.

I v minulosti absolvovali ruští (sovětští) kosmonauti při práci na stanicích SALJUT a MIR i delší než půlroční pobyty. Rekordmanem v tomto směru je ruský kosmonaut Valerij V. Poljakov, který do vesmíru odstartoval 8. 1. 1994 na palubě kosmické lodi Sojuz TM-18, která se připojila ke kosmické stanici MIR. Zpět na Zemi se vrátil 22. 3. 1995 jako člen posádky Sojuz TM-20 po pobytu na oběžné dráze v délce 437 dnů 17 hodin a 58 minut.

Roskosmos však nevylučuje ani možnost, že v letech 2018-2020 vyšle na Mezinárodní kosmickou stanici k ročnímu pobytu stejnou posádku dvakrát za sebou – avšak pouze tehdy, pokud roční pobyt realizovaný v roce 2015 dopadne úspěšně. Novináře o tom informoval Alexej Krasnov, vedoucí oddělení pilotovaných letů.

„Roční zkušební pobyt na kosmické stanici nám umožní pochopit, jak člověk zvládá dlouhodobé pobyty ve vesmíru a umožní nám vypracovat potřebné systémy zabezpečení životních podmínek. Pokud skončí zkušební roční pobyt na ISS úspěšně, pak v letech 2018-2019 nebo 2019-2020 počítáme s tím, že posádka absolvuje roční pobyt ve vesmíru, vrátí se zpátky na Zemi a po krátké rekonvalescenci odstartuje ještě jednou k ročnímu pobytu na ISS. Tato představa zatím vypadá jako velmi fantastická, avšak předpokládáme, že ji lze realizovat,“ dodal Alexej Krasnov.

K Měsíci a ještě dál
Krasnov rovněž sdělil, že počínaje rokem 2013 zahájí vědci práce na rozpracování metodiky letu dále do vesmíru, než jen na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Tyto práce budou probíhat několik let a roční expedice na kosmickou stanici a později možná opakovaný roční pobyt stejné posádky na ISS se stanou základními prvky k přípravě realizace letů do vzdálenějšího kosmického prostoru.

„První let do vzdálenějšího vesmíru bude nejspíš směřovat do oblasti vlivu Měsíce, avšak bez uskutečnění přistání na jeho povrchu. Získané zkušenosti budou využity při letech k asteroidům či podobným tělesům. Nakonec se kosmonauti vypraví na planetu Mars. Avšak žádné konkrétní plány, pokud se týká letu na Měsíc či na Mars, zatím nebyly přijaty,“ dodává Krasnov.

Nakonec ještě upřesnil, že takovéto projekty nemohou být realizovány pouze jedním státem, bez široké mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru.

Připomeňme, že rovněž NASA zvažuje do budoucna lety na Měsíc, k asteroidům, do Lagrangeova libračního bodu či na planetu Mars. A bez zkušeností s dlouhodobými pobyty člověka v beztížném stavu a bez prověrky kosmických systémů se realizace takovýchto projektů neobejde.

Zdroj: novosti-kosmonavtiku.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí