Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta přistane na povrchu komety

Rosetta přistane na povrchu komety

Přistání Rosetty na kometě
Autor: ESA

30. září skončí ambiciózní a úspěšná mise sondy Rosetta. Poté, co v roce 2014 dosáhla komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vypustila na povrch modul Philae, zkoumala jádro komety během jeho pouti do příluní a zase pryč od Slunce. Mohli jsme pozorovat zvyšující se aktivitu komety i extrémní detaily na povrchu. A jako bonus nás na závěr čeká velkolepé dosednutí samotné sondy na povrch komety. S Rosettou tím ztratíme definitivně kontakt, ale předtím se máme ještě na co těšit. V článku jsou také odkazy na přímé přenosy a časy konce mise.

Hlavním důvodem ukončení mise je stále menší přísun energie ze Slunce, protože jádro komety už je opět velmi daleko od Slunce a směřuje do vzdálenosti, kde obíhá Jupiter. Rosetta má sice obří sluneční panely, ale to nejlepší už má za sebou a kromě energie by časem došlo i palivo na korekce dráhy. Proto nejbezpečnější způsob likvidace sondy je posadit ji na zajímavé místo na povrchu komety. 

Poslední hodiny sestupu umožní Rosettě provést mnoho unikátních měření, ke kterým by jinak nedostala příležitost. Pochopitelně se můžeme těšit i na velmi detailní snímky povrchu jádra.

Operátoři Rosetty začali upravovat její dráhu už během srpna, když ji navedli na eliptickou dráhu s velmi blízkými průlety kolem jádra. Posledních šest týdnů bylo relativně obtížných, navigačně těžších, než před přistáním Philae. Oběžná dráha má poměrně velkou excentricitu a jde o riskantnější průlety, než dříve. Čím blíže jádru totiž sonda je, tím méně homogenní gravitační pole zde je. To nutí operátory častěji zasahovat do změn trajektorie. Nakonec 30. září dojde 12 hodin před dopadem na kometu k finální změně dráhy tak, aby sestoupila na předem určené místo pod ní rotujícího jádra.

Prach v okolí jádra komety 67P Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Prach v okolí jádra komety 67P
Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA

Přesné místo dosednutí bylo vybráno tak, abychom si zblízka prohlédli oblast, kde se vyskytovaly čerstvé výtrysky hmoty. Sestup bude pomalý a dosednutí je v plánu rychlostí 50 cm/s, což je zhruba polovina rychlosti, jakou dosedl modul Philae. Po dosednutí dojde k vypnutí vysílače, takže případná komunikace bude tak jako tak vyloučena.

Každopádně, i kdyby vysílač vypnut nebyl, je velmi nepravděpodobné, že by anténa nadále směřovala k Zemi. Navíc jádro neustále rotuje, takže trvalý kontakt v případě souhry náhod by byl každopádně vyloučen. 

ESA nyní na závěr mise připravila pěkná videa, která navazují na některá předchozí. Krátký film Ambition nás kdysi do celé mise uvedl a nyní tu máme jeho epilog. Podobně série kreslených krátkých filmů Once Upon a Time je na svém konci, ale bylo to krásné pokoukání.

Kde tedy sledovat závěr mise?

Vše začíná už 29. září odpoledne, kdy budou uváděny nejdůležitější vědecké výsledky mise. Časově mezi 14:30 a 17:30 SELČ sledujte web http://rosetta.esa.int/https://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale nebo Facebook ESA.

29. září, 22:50 SELČ, finální změna dráhy ve výšce 19 km. Informace o provedení manévru bude na Blogu ESA nebo Twitteru.

30. září, 9:55 až 10:05 SELČ, poslední příkazy a potvrzení času přistání. V deset dopoledne budou vyslány poslední příkazy k doladění místa přistání podle snímků navigační kamery. Upřesněn bude čas dosednutí, předpokládaný je 12:40 SELČ ± 20 min (upřesněno bude na ± 2 min). Krátký vstup poběží na Blogu ESAhttps://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale a Facebooku ESA.

Kvůli zpoždění signálu v důsledku konečné rychlosti světla bude konec mise potvrzen se zpožděním 40 minut po dopadu na kometu. Tedy někdy po 13:20 SELČ

Konec mise bude přenášen v přímém přenosu ESA od 12:30 SELČ na rosetta.esa.inthttps://new.livestream.com/ESA/rosettagrandfinale a Facebooku ESA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Jak sledovat poslední hodiny Rosetty
[2] Rosetta blog ESA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rosetta, 67P/Čurjumov-Gerasimenko


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »