Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruský start ke stanici ISS skončil havárií
Vít Straka Vytisknout článek

Ruský start ke stanici ISS skončil havárií

Progress MS-04 během předstartovních příprav a testů 24. listopadu 2016
Autor: Eněrgija

Ztráta spojení se startující nákladní lodí, znepokojivá padající hvězda na sibiřském nebi, to byl včerejší start nákladní lodi Progress k Mezinárodní kosmické stanici, který nakonec vůbec nedosáhl oběžné dráhy. Co se stalo? 

Nákladní kosmická loď Progress MS-04 odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu (mimo jiné ze stejné rampy, na které kdysi zahájil svou kosmickou odyseu Jurij Gagarin) ve čtvrtek 1. prosince v 15:51 SEČ, na Bajkonuru už byl chladný, temný večer, o pět hodin více než u nás ve střední Evropě. Nosná raketa Sojuz U, nesoucí na oběžnou dráhu Progress o souhrnné hmotnosti asi 7,3 tuny, po úspěšném startu zamířila z kosmodromu východním směrem, aby mohla dosáhnout orbity se sklonem 51,6 stupně k rovníku, po které létá stanice ISS, čekající na dodávku. 

Přímý videopřenos z Bajkonuru, který vysílala na internetu NASA, nedával tušit nic o blížící se katastrofě. Náběh motorů prvního stupně na plný výkon byl vskutku oslnivý a pomalu v něm i zanikly první metry letu rakety Sojuz. Ta zakrátko bohužel zmizela z obrazovky v noční oblačnosti nad stepí a videopřenos NASA TV nadále využíval počítačové animace letu, která běžela z ruského řídícího střediska. 

 

Záznam startu lodi Progress MS-04 (NASA)

 

Ani ne dvě minuty po startu se oddělily čtyři vyhořelé postranní bloky motorů a Sojuz s Progressem dále poháněl centrální stupeň rakety, zapálený již před startem (všechny stupně raket Sojuz spalují letecký kerosin a kapalný kyslík), o chvilku později došlo k odhození aerodynamického krytu lodi Progress, raketa již opustila husté vrstvy atmosféry, takže tento kryt se stal přebytečnou zátěží. Let pokračoval nadále bez zjevných problémů, což tvrdilo i řídící středisko. 

Od startu uplynulo už skoro 5 minut, když dohořel centrální stupeň rakety Sojuz a od letící sestavy byl odhozen impulsem zážehu horního stupně skrze charakteristickou mřížkovou konstrukci. Bylo vypočítáno, že horní stupeň rakety bude vypnut 8 minut a 46 vteřin po startu, načež se loď Progress ocitne na výchozí orbitě pro další vlastní manévry a stíhání stanice ISS, ke které měla dorazit v sobotu 3. prosince. 

Převoz rakety Sojuz s lodí Progress na startovní rampu 29. listopadu 2016 Autor: spaceflightnow.com
Převoz rakety Sojuz s lodí Progress na startovní rampu 29. listopadu 2016
Autor: spaceflightnow.com
Místo toho se však stalo něco trochu jiného – v čase 6 minut a 22 sekund od startu, během činnosti horního stupně rakety Sojuz, přestala přicházet na Zemi telemetrie z letící sestavy nebo byla přinejmenším rozkouskovaná a podivná, spojení vypadávalo. Komentátor NASA TV Rob Navias o chvíli později hlásil komunikační potíže s Progressem, navigační antény lodi se podle kusých údajů úspěšně vyklopily, to samé se však nedalo říci o solárních panelech a už vůbec nebyl znám čas separace lodi od horního stupně nosiče či zda k ní vůbec došlo! V tomto čase měl Progress již letět po výchozí oběžné dráze, ruské radarové stanice však hlásily, že po dotyčné trajektorii se žádné nové těleso nepohybuje. Progress zmizel! 

„Máme pro vás nějaké novinky o letu Progressu,“ hlásila v té době astronautka Jessica Meir z řídícího střediska v Houstonu veliteli stanice ISS. „V podstatě to vypadá, že loď se oddělila od horního stupně rakety o několik minut dříve, než měla, s Progressem navíc vypadlo spojení. Rusové analyzují celou situaci, takže se vám ozveme, jakmile budeme mít něco nového.“ 

„Dobrý, díky Houstone. Dejte nám prosím vědět, jakmile k vám přijdou nějaké novinky,“ odpověděl astronaut Shane Kimbrough, současný velitel 6členné posádky orbitální laboratoře. 

„Dáme vám vědět hned, jakmile budeme mít něco nového,“ pokračovala Meir. „Rusové poslali techniky od Progressu domů a skládají vyšetřovací komisi.“ 

V těch chvílích začaly chodit znepokojivé zprávy z regionu Tuva v jižní oblasti Ruska, kde obyvatelé pozorovali na nočním nebi explozi a pád hořících trosek, slyšeli prý i silný hluk. Není těžké se dovtípit, o co šlo, to zanikal v zemském ovzduší Progress, který vinou selhání horního stupně rakety Sojuz vůbec nedosáhl oběžné dráhy, pravděpodobně byl k hornímu stupni stále připojený, přinejmenším se na Zemi nedostala informace o separaci obou těles. 

Mise lodi Progress MS-04 skončila asi 180 kilometrů nad Zemí. 

Můžeme být rádi, že lokality v Rusku nejsou nikterak hustě osídlené, většina trosek lodi Progress podle prohlášení ruské federální vesmírné agentury Roskosmos shořela v horních vrstvách zemské atmosféry, pokud nějaké fragmenty ohnivý pád zpátky „dolů“ přežily, zasáhly hornatou, zalesněnou oblast. Ruská tisková agentura RIA Novosti dnes informovala o tom, že místo možného dopadu trosek lodi Progress bylo lokalizováno asi 60 až 70 kilometrů západně od města Kyzyl v ruském regionu Tuva. Již asi čtyři hodiny po nezdařeném startu se na místo pokusil dostat vrtulník s vyšetřovateli, tomu však zabránilo špatné počasí v oblasti. 

Velmi povedená animace od Anatolije Zaka ukazuje místo možného dopadu trosek lodi Progress Autor: RussianSpaceWeb.com
Velmi povedená animace od Anatolije Zaka ukazuje místo možného dopadu trosek lodi Progress
Autor: RussianSpaceWeb.com

Rusové momentálně zahajují vyšetřování incidentu, spolu s NASA prohlašují, že ztráta této kosmické lodi by neměla omezit provoz stanice ISS, na jejíž palubě je pro takového případy vždy rezerva dalších zásob pro astronauty. V říjnu ke stanici dorazila soukromá americká loď Cygnus společnosti Orbital ATK, v prosinci se sem zase chystá japonská zásobovací loď Kounotori, takže šest kosmonautů na stanici jistě hlady nezemře. 

Ztráta asi 2,6 tun nákladu, který vezl Progress, však i přesto zamrzí. Na jeho palubě se nacházelo jídlo, ošacení, náhradní díly, vědecké vybavení, nový skafandr pro výstupy kosmonautů na vnější plochy ISS, dále raketové palivo pro korekce dráhy stanice plus voda a vzduch pro kosmonauty. 

Raketa Sojuz s lodí Progress na startovní rampě 29. listopadu 2016 Autor: spaceflightnow.com
Raketa Sojuz s lodí Progress na startovní rampě 29. listopadu 2016
Autor: spaceflightnow.com
Nevyhnutelné je nyní asi uzemnění raket Sojuz po dobu vyšetřování nehody, což je nepříjemné už z toho důvodu, že v mírně odlišné verzi tyto rakety nyní jako jediné vozí k ISS lidské posádky. Příští start kosmonautů v lodi Sojuz byl stanoven (před havárií) na 27. březen 2017. 

Přerušení pilotovaných startů ke stanici ISS následovalo v roce 2011, kdy velmi podobně havaroval cestou ke stanici ruský Progress po předčasném vypnutí motoru horního stupně rakety Sojuz U. Pokud by však podobná havárie postihla startující raketu s kosmonauty, jejich loď by měla být schopna nouzového přistání, byť s velkým přetížením. 

Ve čtvrtek 1. prosince startoval ke stanici ISS třetí nákladní Progress v roce 2016 a současně to byl třetí případ ze 65, kdy Progress s nákladem pro stanici ISS nedosáhl po startu svého cíle.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] RussianSpaceWeb 2. 12. 2016
[2] Spaceflightnow.com 1. 12. 2016
[3] Roskosmos 1. 12. 2016
[4] NASA 1. 12. 2016



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Havárie raket, Raketa Sojuz, Progress MS-04, Mezinárodní kosmická stanice


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »