Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sluneční plachetnice je připravena k letu

Sluneční plachetnice je připravena k letu

solas_ps_203long.jpg
Odpočítávání ke startu soukromé orbitální mise Cosmos 1, první řiditelné sluneční plachetnice, začalo.

Vypuštění této kosmické mise proběhne z ponořené ruské ponorky v Barentsově moři. Start se předpokládá už na 1.března 2005. Nosnou raketou bude ruská balistická střela vyřazená z vojenského použití a upravená na vynášení družic na nízkou oběžnou dráhu.

Celý projekt uskutečňuje The Planetary Society, veřejná společnost se sídlem v Pasadeně, Kalifornie. Let bude velkou měrou financován společností Cosmos Studios, sídlící v Ithace, stát New York.

Louis Friedman, výkonný ředitel Planetary Society a projektový ředitel mise Cosmos 1 v k tomu řekl, že k letu vedla dlouhá cesta a čtyřletý vývoj vlastní družice. Hlavním Cosmosu 1 je poprvé uskutečnit a v praxi ověřit řízený let kosmické lodi poháněné jen tlakem fotonů slunečního světla.

solas2_ps_203.jpg
Nad vývojem letové kontroly a potřebného softwaru měl dohled Institut kosmického výzkumu (IKI) v Moskvě a stavbu vlastní sondy provedl NPO Lavochkin, jedna z největších ruských leteckých společností. Američtí konzultanti poskytli další součásti, včetně palubní kamery postavené firmou Malin Space Science Systems ze San Diega, Kalifornie. Tato kamera bude společně s další, ruskou kamerou, snímat obrazy ze Země a chování plachet v kosmu.

Startovací okno Cosmosu 1 trvá od 1.března do 7.dubna 2005. Aktuální datum startu bude nakonec určeno ruským vojenským námořnictvem, ovšem předpokládá se start hned v první den startovacího okna. Oznámené datum se totiž shoduje s narozeninami Carla Sagana, spoluzakladatele Planetary Society. Sagan byl dokonce jejím prezidentem a to až do své smrti v roce 1996. Letos by se Sagan dožil 70 let.

Jakmile bude sluneční plachetnice na oběžné dráze Země, rozvine se soubor 8 trojúhelníkových plachet, které se napnou nafukovacími trubicemi. Za týden po startu, ve druhém týdnu trvání mise, začne zkouška řízeného letu. Cosmos 1 není postaven pro dlouho trvající let, ale jeho mise by mohla trvat týdny až měsíce. Síť kontrolních stanic, stejně jako na palubě umístěná zařízení budou kontrolovat a měřit stav kosmického plavidla, včetně výsledku tlaku slunečního záření na plachty sondy. Ta by díky slunečnímu větru měla měnit dráhu a rychlost. Podle místních pozorovacích podmínek uvidí pozorovatelé z povrchu Země první řiditelnou sluneční plachetnici jako velmi jasný objekt, jehož jas může být srovnatelný až s úplňkem, přestože to pořád bude jenom světelný bod. Sluneční plachetnice by měly v budoucnosti sledovat a kontrolovat kosmické počasí nebo možná dokonce umožnit nízko rozpočtové lety k Měsíci nebo Marsu, financované ze soukromých zdrojů. Kompletní mise Cosmos 1 nebude stát ani 4 miliony USD.

Podle: Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »