Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sluneční plachetnice je připravena k letu

Sluneční plachetnice je připravena k letu

solas_ps_203long.jpg
Odpočítávání ke startu soukromé orbitální mise Cosmos 1, první řiditelné sluneční plachetnice, začalo.

Vypuštění této kosmické mise proběhne z ponořené ruské ponorky v Barentsově moři. Start se předpokládá už na 1.března 2005. Nosnou raketou bude ruská balistická střela vyřazená z vojenského použití a upravená na vynášení družic na nízkou oběžnou dráhu.

Celý projekt uskutečňuje The Planetary Society, veřejná společnost se sídlem v Pasadeně, Kalifornie. Let bude velkou měrou financován společností Cosmos Studios, sídlící v Ithace, stát New York.

Louis Friedman, výkonný ředitel Planetary Society a projektový ředitel mise Cosmos 1 v k tomu řekl, že k letu vedla dlouhá cesta a čtyřletý vývoj vlastní družice. Hlavním Cosmosu 1 je poprvé uskutečnit a v praxi ověřit řízený let kosmické lodi poháněné jen tlakem fotonů slunečního světla.

solas2_ps_203.jpg
Nad vývojem letové kontroly a potřebného softwaru měl dohled Institut kosmického výzkumu (IKI) v Moskvě a stavbu vlastní sondy provedl NPO Lavochkin, jedna z největších ruských leteckých společností. Američtí konzultanti poskytli další součásti, včetně palubní kamery postavené firmou Malin Space Science Systems ze San Diega, Kalifornie. Tato kamera bude společně s další, ruskou kamerou, snímat obrazy ze Země a chování plachet v kosmu.

Startovací okno Cosmosu 1 trvá od 1.března do 7.dubna 2005. Aktuální datum startu bude nakonec určeno ruským vojenským námořnictvem, ovšem předpokládá se start hned v první den startovacího okna. Oznámené datum se totiž shoduje s narozeninami Carla Sagana, spoluzakladatele Planetary Society. Sagan byl dokonce jejím prezidentem a to až do své smrti v roce 1996. Letos by se Sagan dožil 70 let.

Jakmile bude sluneční plachetnice na oběžné dráze Země, rozvine se soubor 8 trojúhelníkových plachet, které se napnou nafukovacími trubicemi. Za týden po startu, ve druhém týdnu trvání mise, začne zkouška řízeného letu. Cosmos 1 není postaven pro dlouho trvající let, ale jeho mise by mohla trvat týdny až měsíce. Síť kontrolních stanic, stejně jako na palubě umístěná zařízení budou kontrolovat a měřit stav kosmického plavidla, včetně výsledku tlaku slunečního záření na plachty sondy. Ta by díky slunečnímu větru měla měnit dráhu a rychlost. Podle místních pozorovacích podmínek uvidí pozorovatelé z povrchu Země první řiditelnou sluneční plachetnici jako velmi jasný objekt, jehož jas může být srovnatelný až s úplňkem, přestože to pořád bude jenom světelný bod. Sluneční plachetnice by měly v budoucnosti sledovat a kontrolovat kosmické počasí nebo možná dokonce umožnit nízko rozpočtové lety k Měsíci nebo Marsu, financované ze soukromých zdrojů. Kompletní mise Cosmos 1 nebude stát ani 4 miliony USD.

Podle: Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 K1 (ATLAS).

Kometa C/2025 K1 (ATLAS). Vyběhl jsem brzo ráno přes ulici v desetistupňovém mrazu zkusit vyfotit kometu 3I/ATLAS. Než se vyhoupla výš nad blízký les, pořídil jsem 72 expozic po 15 sekundách pro snímek komety C/2025 K1 (ATLAS). To se mi podařilo, ale mezihvězdnou kometu jsem následně těsně minul. Galaxie NGC 4454 na snímku ještě byla, na samé levé hraně, ale kometa už ne. Už jsem odvykl ručnímu vyhledávání.

Další informace »