Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sluneční plachetnice je připravena k letu

Sluneční plachetnice je připravena k letu

solas_ps_203long.jpg
Odpočítávání ke startu soukromé orbitální mise Cosmos 1, první řiditelné sluneční plachetnice, začalo.

Vypuštění této kosmické mise proběhne z ponořené ruské ponorky v Barentsově moři. Start se předpokládá už na 1.března 2005. Nosnou raketou bude ruská balistická střela vyřazená z vojenského použití a upravená na vynášení družic na nízkou oběžnou dráhu.

Celý projekt uskutečňuje The Planetary Society, veřejná společnost se sídlem v Pasadeně, Kalifornie. Let bude velkou měrou financován společností Cosmos Studios, sídlící v Ithace, stát New York.

Louis Friedman, výkonný ředitel Planetary Society a projektový ředitel mise Cosmos 1 v k tomu řekl, že k letu vedla dlouhá cesta a čtyřletý vývoj vlastní družice. Hlavním Cosmosu 1 je poprvé uskutečnit a v praxi ověřit řízený let kosmické lodi poháněné jen tlakem fotonů slunečního světla.

solas2_ps_203.jpg
Nad vývojem letové kontroly a potřebného softwaru měl dohled Institut kosmického výzkumu (IKI) v Moskvě a stavbu vlastní sondy provedl NPO Lavochkin, jedna z největších ruských leteckých společností. Američtí konzultanti poskytli další součásti, včetně palubní kamery postavené firmou Malin Space Science Systems ze San Diega, Kalifornie. Tato kamera bude společně s další, ruskou kamerou, snímat obrazy ze Země a chování plachet v kosmu.

Startovací okno Cosmosu 1 trvá od 1.března do 7.dubna 2005. Aktuální datum startu bude nakonec určeno ruským vojenským námořnictvem, ovšem předpokládá se start hned v první den startovacího okna. Oznámené datum se totiž shoduje s narozeninami Carla Sagana, spoluzakladatele Planetary Society. Sagan byl dokonce jejím prezidentem a to až do své smrti v roce 1996. Letos by se Sagan dožil 70 let.

Jakmile bude sluneční plachetnice na oběžné dráze Země, rozvine se soubor 8 trojúhelníkových plachet, které se napnou nafukovacími trubicemi. Za týden po startu, ve druhém týdnu trvání mise, začne zkouška řízeného letu. Cosmos 1 není postaven pro dlouho trvající let, ale jeho mise by mohla trvat týdny až měsíce. Síť kontrolních stanic, stejně jako na palubě umístěná zařízení budou kontrolovat a měřit stav kosmického plavidla, včetně výsledku tlaku slunečního záření na plachty sondy. Ta by díky slunečnímu větru měla měnit dráhu a rychlost. Podle místních pozorovacích podmínek uvidí pozorovatelé z povrchu Země první řiditelnou sluneční plachetnici jako velmi jasný objekt, jehož jas může být srovnatelný až s úplňkem, přestože to pořád bude jenom světelný bod. Sluneční plachetnice by měly v budoucnosti sledovat a kontrolovat kosmické počasí nebo možná dokonce umožnit nízko rozpočtové lety k Měsíci nebo Marsu, financované ze soukromých zdrojů. Kompletní mise Cosmos 1 nebude stát ani 4 miliony USD.

Podle: Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »