Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sluneční plachetnice je připravena k letu

Sluneční plachetnice je připravena k letu

solas_ps_203long.jpg
Odpočítávání ke startu soukromé orbitální mise Cosmos 1, první řiditelné sluneční plachetnice, začalo.

Vypuštění této kosmické mise proběhne z ponořené ruské ponorky v Barentsově moři. Start se předpokládá už na 1.března 2005. Nosnou raketou bude ruská balistická střela vyřazená z vojenského použití a upravená na vynášení družic na nízkou oběžnou dráhu.

Celý projekt uskutečňuje The Planetary Society, veřejná společnost se sídlem v Pasadeně, Kalifornie. Let bude velkou měrou financován společností Cosmos Studios, sídlící v Ithace, stát New York.

Louis Friedman, výkonný ředitel Planetary Society a projektový ředitel mise Cosmos 1 v k tomu řekl, že k letu vedla dlouhá cesta a čtyřletý vývoj vlastní družice. Hlavním Cosmosu 1 je poprvé uskutečnit a v praxi ověřit řízený let kosmické lodi poháněné jen tlakem fotonů slunečního světla.

solas2_ps_203.jpg
Nad vývojem letové kontroly a potřebného softwaru měl dohled Institut kosmického výzkumu (IKI) v Moskvě a stavbu vlastní sondy provedl NPO Lavochkin, jedna z největších ruských leteckých společností. Američtí konzultanti poskytli další součásti, včetně palubní kamery postavené firmou Malin Space Science Systems ze San Diega, Kalifornie. Tato kamera bude společně s další, ruskou kamerou, snímat obrazy ze Země a chování plachet v kosmu.

Startovací okno Cosmosu 1 trvá od 1.března do 7.dubna 2005. Aktuální datum startu bude nakonec určeno ruským vojenským námořnictvem, ovšem předpokládá se start hned v první den startovacího okna. Oznámené datum se totiž shoduje s narozeninami Carla Sagana, spoluzakladatele Planetary Society. Sagan byl dokonce jejím prezidentem a to až do své smrti v roce 1996. Letos by se Sagan dožil 70 let.

Jakmile bude sluneční plachetnice na oběžné dráze Země, rozvine se soubor 8 trojúhelníkových plachet, které se napnou nafukovacími trubicemi. Za týden po startu, ve druhém týdnu trvání mise, začne zkouška řízeného letu. Cosmos 1 není postaven pro dlouho trvající let, ale jeho mise by mohla trvat týdny až měsíce. Síť kontrolních stanic, stejně jako na palubě umístěná zařízení budou kontrolovat a měřit stav kosmického plavidla, včetně výsledku tlaku slunečního záření na plachty sondy. Ta by díky slunečnímu větru měla měnit dráhu a rychlost. Podle místních pozorovacích podmínek uvidí pozorovatelé z povrchu Země první řiditelnou sluneční plachetnici jako velmi jasný objekt, jehož jas může být srovnatelný až s úplňkem, přestože to pořád bude jenom světelný bod. Sluneční plachetnice by měly v budoucnosti sledovat a kontrolovat kosmické počasí nebo možná dokonce umožnit nízko rozpočtové lety k Měsíci nebo Marsu, financované ze soukromých zdrojů. Kompletní mise Cosmos 1 nebude stát ani 4 miliony USD.

Podle: Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »