Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda LRO našla na Měsíci jámy s příhodnou teplotou

Sonda LRO našla na Měsíci jámy s příhodnou teplotou

Pohled na jámu v oblasti Mare Tranquillitatis. Na jinak hladkém dně vidíme i jednotlivé kameny. Snímek kamery na sondě LRO zobrazuje oblast širokou 400 metrů (a sever je na snímku nahoře).
Autor: NASA/Goddard/Arizona State University

V úvahách nad osídlením Měsíce se pochopitelně nejvíce skloňuje obyvatelnost vybraných míst. Povrch je bombardován kosmickým zářením i slunečními erupcemi. Voda se v lepším případě vyskytuje vázaná v horninách, s výjimkou trvale zastíněných kráterů v polárních oblastech. Proto se pro budoucí základny uvažují především místa s pokud možno dlouhodobým slunečním svitem pro získávání energie a výskytem vody. Jedna z míst, kde je překvapivě příznivá teplota, jsou jámy, které možná pokračují i jeskyněmi. Teplota zde průměrně dosahuje 17 °C.

Vědci objevili na základě snímků ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) a počítačového modelování zastíněná místa v jámách na Měsíci, kde se teplota pohybuje vždy kolem příjemné teploty asi 17 °C.

Tyto jámy a jeskyně, ke kterým mohou vést, by představovaly teplotně stabilní místa vhodná pro výzkum Měsíce ve srovnání s oblastmi na jeho povrchu, která se přes den zahřívají na teploty kolem 125 °C a v noci se ochlazují na minus 175 °C. 

Jámy byly na Měsíci poprvé objeveny v roce 2009 a od té doby se vědci zajímají o to, zda vedou k jeskyním, které by se daly prozkoumat nebo využít jako úkryty. Jámy nebo jeskyně by také poskytovaly určitou ochranu před kosmickým zářením, slunečním zářením a mikrometeority.

Asi 16 z více než 200 jam pravděpodobně představují zhroucený strop lávového tunelu,“ řekl Tyler Horvath, doktorand planetárních věd na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, který vedl nový výzkum nedávno publikovaný v časopise Geophysical Research Letters.

Jáma na Měsíci fotografovaná za různého osvětlení sondou Lunar Reconnaissance Orbiter. Objekt na snímku se jmenuje Marius Hills pit. Na snímku uprostřed si za poledního Slunce mohli vědci prohlédnout dno jámy. Zjistilo se, že je 34 metrů hluboká a 65 krát 90 m široká. Autor: NASA/GSFC/Arizona State University
Jáma na Měsíci fotografovaná za různého osvětlení sondou Lunar Reconnaissance Orbiter. Objekt na snímku se jmenuje Marius Hills pit. Na snímku uprostřed si za poledního Slunce mohli vědci prohlédnout dno jámy. Zjistilo se, že je 34 metrů hluboká a 65 krát 90 m široká.
Autor: NASA/GSFC/Arizona State University

Měsíční jámy jsou fascinujícím prvkem na měsíčním povrchu,“ řekl projektový vědec LRO Noah Petro z Goddardova střediska vesmírných letů NASA v Greenbeltu ve státě Maryland. „Poznatek, že se zde vyskytuje teplotně stabilní prostředí, nám dává naději, že je jednoho dne prozkoumáme.“

Lávové tunely se nacházejí i na Zemi. Vznikají, když roztavená láva proudí pod polem ochlazené lávy nebo se nad řekou lávy vytvoří kůra a vznikne dlouhý dutý tunel. Pokud se strop ztuhlého lávového tunelu propadne, otevře se jáma, která může být ústím zbytku lávového tunelu.

Dvě z nejvýraznějších pozorovaných jam mají viditelné převisy, které zjevně vedou do jeskyní nebo dutin, a existují přesvědčivé důkazy, že převis další jámy může také vést do velké jeskyně. Právě tyto převisy zřejmě regulují teplotu, která pod převisem během 14 dní dlouhého měsíčního dne tolik nestoupá a potom se tak rychle teplo nevyzařuje během stejně dlouhých měsíčních nocí.

Lidská civilizace se vyvíjela v jeskyních, a do jeskyní se možná vrátíme, až budeme žít na Měsíci,“ řekl David Paige, spoluautor článku, který vede experiment Diviner Lunar Radiometer na palubě sondy LRO, která provedla měření teploty použité ve studii.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/Goddard Space Flight Center



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měsíc, Otvory, LRO


33. vesmírný týden 2022

33. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 8. do 21. 8. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a v konjunkcích s planetami a Plejádami. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Startovaly dva Falcony 9 se Starlinky a počet vypuštěných družic přesáhl 3 000 kusů. Probíhaly testy SuperHeavy a Starship a k vývozu se chystá superraketa SLS. Před 45 lety se na dlouhou pouť za velkými planetami a dál vydala sonda Voyager 2.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara na Slovensku 17.8.2022

Polárna žiara na Slovensku 17.8.2022

Další informace »