Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start desáté posádky ISS již podruhé odložen

Start desáté posádky ISS již podruhé odložen

iss_posadka_10.jpg
Vypuštění ruské kosmické lodi s další, tentokrát už 10 posádkou pro mezinárodní kosmickou stanici bylo během posledních čtrnácti dnů již podruhé odloženo.Start, který byl původně naplánován na 9.října, byl napřed odložen o dva dny, aby mohl být vyměněn "pyrotechnický šroub", který spojuje jednotlivé části návratového modulu Sojuzu. Ten náhodně explodoval ještě ve zkušební hale na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Současný odklad je zaviněn netěsností chemického tanku uvnitř velitelského modulu a údajně zdrží vypuštění nejméně o další tři další dny, tedy na 14. října nebo později.

Zdálo by se, že odklad startu na oběžnou dráhu o pět dnů nic neznamená. Opak je ale pravdou. Geometrie oběžné dráhy ISS je neúprosná. Přistání původně plánované na pozdní odpoledne se oddalováním startu posouvá stále více do noci. Každý den zdržení posouvá čas přistání o 24 minut.

Podobný, i když ne tak kritický efekt nastává také v čase startu. Původní čas startu 9. října byl naplánován na 1:04 ET. Pokud se ale start oddálí již jen na 11. října, čas startu se posouvá na 12:17 ET.

Tma sice neznamená pro vlastní akt přistání žádné nebezpečí, přistání probíhá automaticky, pokud by ale došlo k mimořádné situaci, temnota by značně ztížila případné vyhledávací a záchranné práce. Přistání za světla je tedy velmi žádoucí.

Ruská vesmírná agentura neuvolnila k poslednímu odkladu žádné detaily, bylo pouze konstatováno, že během testů na Bajkonuru byl zjištěn problém. Nicméně média odhalila, že by se mělo jednat o netěsnou tlakovou blánu uvnitř malého tanku na peroxid, který slouží jako okysličovadlo pomocných raket orientujících návratovou kapsli během sestupu atmosférou. Peroxid je ze zásobníku vytlačován přes pružnou blánu plynným dusíkem a pokud by plyn vnikl do kapalného okysličovadla, mohly by jeho bublinky způsobit poruchu, případně i poškození manévrovacích motorků.

Vadný tank bude nahrazený stejnou nádrží z další lodi Sojuz TMA- 6. Šroub již byl vyměněn a probíhají zkoušky, proč došlo k jeho odpálení.

Poslední dvě závady, tak říkajíc "last minute", mohou být jen souhrou nešťastných náhod (nebo působením Murphyho zákonů), což by byl ten lepší případ. Může se totiž jednat také o odraz krize ruského kosmického programu, který díky nedostatku financí na mzdy vytrvale ztrácí ten nejzkušenější personál.

Zdroj: MSNBC
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »