Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Střídání posádek ISS

Střídání posádek ISS

iss-crew-10-chiao-sharipov-bg.jpg
Desátá posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS) má odstartovat z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu už zítra, 13.října v 18:06 UT ke svému šestiměsíčnímu pobytu na palubě kosmické stanice.

Hlavním cílem této mise, kromě dlouhodobého pobytu vyplněného prováděním nejrůznějších vědeckých experimentů, je také dvojí opuštění kosmické stanice, přistání dvou bezpilotních zásobovacích lodí Progres a hlavně přílet prvního raketoplánu od doby havárie raketoplánu Columbia.

Velitelem 10. expedice je americký astronaut Leroy Chiao (44), který bude také vykonávat roli vědeckého důstojníka NASA. Ruský kosmonaut Saližan Šakirovič Šaripov (40) má také dva úkoly. Bude leteckým mechanikem mise a velitelem Sojuzu při příletu nové posádky. Chiao a Šaripov jsou čtvrtou dvoučlennou posádkou ISS.

S oběma astronauty při tomto letu poletí k ISS také podplukovník ruského vojenského letectva, kosmonaut Jurij Georgievič Šargin (44) při svém prvním letu do vesmíru. Na ISS stráví osm dnů a vrátí se zpět na Zemi s 9. posádkou odpoledne 23.října.

Chiao má doktorát z chemických technologií na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. Pracoval v leteckém výzkumu a do týmu astronautů vstoupil v roce 1990. Je veteránem tří letů raketoplánu.

Šaripov je plukovníkem ruského vojenského letectva, bývalý bojový pilot a pilotní instruktor. Do týmu kosmonautů byl vybrán v roce 1990. Do vesmíru letěl poprvé na palubě raketoplánu Endeavour v roce 1998 při misi STS- 89, ke stanici Mir.

Posádka opustí kosmickou loď, poprvé v lednu a podruhé v březnu 2005, aby pokračovali v doplnění vnějšího vybavení stanice kompletní instalací sdělovacích zařízení na servisní jednotce Zvezda aby ISS byla připravena na přílet evropské bezpilotní zásobovací lodě ATV na sklonku roku 2005. Toto kosmické plavidlo může nést až 2,5 krát více nákladu než Progres. Při pobyti mimo stanici (EVA) budou mít oba na sobě ruský skafandr Orlan a použijí ruský vzduchový uzávěr Pirs.

Chiao se Šaripovem také uvítají raketoplán Discovery při letu STS- 114. Discovery mimo jiné poveze víceúčelový logistický modul (MPLM) a odveze nepotřebné staniční vybavení a odpadky. Astronauti mu přibalí věci, které se na stanici nahromadily od zrušení raketoplánových letů. Toto nepotřebné vybavení určené pro návrat na Zemi povezou jak STS- 114, tak i další let STS- 121.

Vědecké experimenty však budou pokračovat dále a to se zařízeními a vzorky které již na kosmické stanici jsou. Výzkumný program expedice 10 bude flexibilní. Některé experimenty se obejdou bez stálé obsluhy posádkou, Jiné jsou navrženy tak, aby fungovaly zcela automaticky.Další nákladní loď by měla k ISS přiletět koncem prosince, další pak v březnu příštího roku.

Chiao a Šaripov budou také pracovat se staniční robotickou rukou Canadarm2. Jejich aktivity se soustředí se na pozorování vnějšku stanice a trénink zacházení se zařízením.

Zdroj: SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »