Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Střídání posádek ISS

Střídání posádek ISS

iss-crew-10-chiao-sharipov-bg.jpg
Desátá posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS) má odstartovat z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu už zítra, 13.října v 18:06 UT ke svému šestiměsíčnímu pobytu na palubě kosmické stanice.

Hlavním cílem této mise, kromě dlouhodobého pobytu vyplněného prováděním nejrůznějších vědeckých experimentů, je také dvojí opuštění kosmické stanice, přistání dvou bezpilotních zásobovacích lodí Progres a hlavně přílet prvního raketoplánu od doby havárie raketoplánu Columbia.

Velitelem 10. expedice je americký astronaut Leroy Chiao (44), který bude také vykonávat roli vědeckého důstojníka NASA. Ruský kosmonaut Saližan Šakirovič Šaripov (40) má také dva úkoly. Bude leteckým mechanikem mise a velitelem Sojuzu při příletu nové posádky. Chiao a Šaripov jsou čtvrtou dvoučlennou posádkou ISS.

S oběma astronauty při tomto letu poletí k ISS také podplukovník ruského vojenského letectva, kosmonaut Jurij Georgievič Šargin (44) při svém prvním letu do vesmíru. Na ISS stráví osm dnů a vrátí se zpět na Zemi s 9. posádkou odpoledne 23.října.

Chiao má doktorát z chemických technologií na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. Pracoval v leteckém výzkumu a do týmu astronautů vstoupil v roce 1990. Je veteránem tří letů raketoplánu.

Šaripov je plukovníkem ruského vojenského letectva, bývalý bojový pilot a pilotní instruktor. Do týmu kosmonautů byl vybrán v roce 1990. Do vesmíru letěl poprvé na palubě raketoplánu Endeavour v roce 1998 při misi STS- 89, ke stanici Mir.

Posádka opustí kosmickou loď, poprvé v lednu a podruhé v březnu 2005, aby pokračovali v doplnění vnějšího vybavení stanice kompletní instalací sdělovacích zařízení na servisní jednotce Zvezda aby ISS byla připravena na přílet evropské bezpilotní zásobovací lodě ATV na sklonku roku 2005. Toto kosmické plavidlo může nést až 2,5 krát více nákladu než Progres. Při pobyti mimo stanici (EVA) budou mít oba na sobě ruský skafandr Orlan a použijí ruský vzduchový uzávěr Pirs.

Chiao se Šaripovem také uvítají raketoplán Discovery při letu STS- 114. Discovery mimo jiné poveze víceúčelový logistický modul (MPLM) a odveze nepotřebné staniční vybavení a odpadky. Astronauti mu přibalí věci, které se na stanici nahromadily od zrušení raketoplánových letů. Toto nepotřebné vybavení určené pro návrat na Zemi povezou jak STS- 114, tak i další let STS- 121.

Vědecké experimenty však budou pokračovat dále a to se zařízeními a vzorky které již na kosmické stanici jsou. Výzkumný program expedice 10 bude flexibilní. Některé experimenty se obejdou bez stálé obsluhy posádkou, Jiné jsou navrženy tak, aby fungovaly zcela automaticky.Další nákladní loď by měla k ISS přiletět koncem prosince, další pak v březnu příštího roku.

Chiao a Šaripov budou také pracovat se staniční robotickou rukou Canadarm2. Jejich aktivity se soustředí se na pozorování vnějšku stanice a trénink zacházení se zařízením.

Zdroj: SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »