Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Střídání posádek ISS

Střídání posádek ISS

iss-crew-10-chiao-sharipov-bg.jpg
Desátá posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS) má odstartovat z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu už zítra, 13.října v 18:06 UT ke svému šestiměsíčnímu pobytu na palubě kosmické stanice.

Hlavním cílem této mise, kromě dlouhodobého pobytu vyplněného prováděním nejrůznějších vědeckých experimentů, je také dvojí opuštění kosmické stanice, přistání dvou bezpilotních zásobovacích lodí Progres a hlavně přílet prvního raketoplánu od doby havárie raketoplánu Columbia.

Velitelem 10. expedice je americký astronaut Leroy Chiao (44), který bude také vykonávat roli vědeckého důstojníka NASA. Ruský kosmonaut Saližan Šakirovič Šaripov (40) má také dva úkoly. Bude leteckým mechanikem mise a velitelem Sojuzu při příletu nové posádky. Chiao a Šaripov jsou čtvrtou dvoučlennou posádkou ISS.

S oběma astronauty při tomto letu poletí k ISS také podplukovník ruského vojenského letectva, kosmonaut Jurij Georgievič Šargin (44) při svém prvním letu do vesmíru. Na ISS stráví osm dnů a vrátí se zpět na Zemi s 9. posádkou odpoledne 23.října.

Chiao má doktorát z chemických technologií na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. Pracoval v leteckém výzkumu a do týmu astronautů vstoupil v roce 1990. Je veteránem tří letů raketoplánu.

Šaripov je plukovníkem ruského vojenského letectva, bývalý bojový pilot a pilotní instruktor. Do týmu kosmonautů byl vybrán v roce 1990. Do vesmíru letěl poprvé na palubě raketoplánu Endeavour v roce 1998 při misi STS- 89, ke stanici Mir.

Posádka opustí kosmickou loď, poprvé v lednu a podruhé v březnu 2005, aby pokračovali v doplnění vnějšího vybavení stanice kompletní instalací sdělovacích zařízení na servisní jednotce Zvezda aby ISS byla připravena na přílet evropské bezpilotní zásobovací lodě ATV na sklonku roku 2005. Toto kosmické plavidlo může nést až 2,5 krát více nákladu než Progres. Při pobyti mimo stanici (EVA) budou mít oba na sobě ruský skafandr Orlan a použijí ruský vzduchový uzávěr Pirs.

Chiao se Šaripovem také uvítají raketoplán Discovery při letu STS- 114. Discovery mimo jiné poveze víceúčelový logistický modul (MPLM) a odveze nepotřebné staniční vybavení a odpadky. Astronauti mu přibalí věci, které se na stanici nahromadily od zrušení raketoplánových letů. Toto nepotřebné vybavení určené pro návrat na Zemi povezou jak STS- 114, tak i další let STS- 121.

Vědecké experimenty však budou pokračovat dále a to se zařízeními a vzorky které již na kosmické stanici jsou. Výzkumný program expedice 10 bude flexibilní. Některé experimenty se obejdou bez stálé obsluhy posádkou, Jiné jsou navrženy tak, aby fungovaly zcela automaticky.Další nákladní loď by měla k ISS přiletět koncem prosince, další pak v březnu příštího roku.

Chiao a Šaripov budou také pracovat se staniční robotickou rukou Canadarm2. Jejich aktivity se soustředí se na pozorování vnějšku stanice a trénink zacházení se zařízením.

Zdroj: SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »