Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Třetí výstup do vesmíru

Třetí výstup do vesmíru

spacesuittest.jpg
Astronaut Mike Fincke a kosmonaut Genadij Padalka, současná posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS), vykonali včera, 3.8.2004, již třetí, tentokrát 4,5 hodinovou vycházku mimo ISS. Jejím cílem bylo připravit stanici na přílet evropské zásobovací lodi ATV (Automatické Transportní Vozidlo), která má příští rok začít stanici zásobovat. Vně stanice nainstalovali zejména dvě nové antény a nahradili šest původních laserových reflektorů čtyřmi novými, dokonalejšími verzemi.

ATV je automatická bezpilotní loď, nákladní transportér, stejně jako ruský Progres. Má však oproti němu dvojnásobnou nosnost i kapacitu. Evropská ESA naplánovala první start ATV k ISS na konec roku 2005. Startovat se bude pomocí rakety Ariane 5, ze základny ve Francouzské Guayaně. Zvýšená nosnost ATV oproti Progresu znamená, že k ISS může kromě běžného nákladu, nést i další palivo, vodu, kyslík a dusík.

Zároveň může svými motory vynést stanici na vyšší oběžnou dráhu, aby nahradila úbytek výšky způsobený třením o atmosféru. Sama ATV, která zanikne při sestupu do atmosféry, může nakonec z ISS odvézt a zlikvidovat nepotřebné odpadky.

Tato vycházka mimo ISS proběhla, na rozdíl od dvou předchozích, bez problémů se skafandry. Oba ruské skafandry Orlan pracovaly bez závad a astronauti nakonec byli s prací hotovi dokonce ještě dříve než se předpokládalo. Ušetřili celých 40 minut pobytu mimo loď.

Ihned po výstupu do volného prostoru se oba přesunuli k zadnímu konci modulu Zvezda, odkud se v pátek odpoutal Progres 14. Jejich prvním úkolem bylo vyzvednout experiment, pojmenovaný SKK. V něm jsou vybrané materiály vystaveny dlouhodobému působení kosmického prostředí. Vyměnili v něm exponované vzorky za nové a pokračovali dále držbou experiment Kromka, který měří znečištění vyvolané raketovými motory servisního modulu.

Pak začali připravovat stanici pro přílet ATV výměnou a instalací částí potřebných pro spojení stanice s ATV. Instalovali dvě nové antény a nahradili tři původní laserové reflektory třemi novými, dokonalejšími verzemi oproti těm, se kterými se připojoval v roce 2000 modul Zvezda. Byl také nainstalován jeden nový, trojitý reflektor, nahrazující tři původní, které byly zároveň odstraněny.

Odstranili také nefunkční kabel ke kameře na zádi ISS. Jeho náhrada novým se však uskuteční až při dalším výstupu do kosmu. Při návratu vyzvedli také obsah dalšího materiálového experimentu Platan-M.

Aktivita posádky ve volném prostoru (EVA) trvala přesně 4 a půl hodiny a byla tak o 40 minut kratší než se původně očekávalo.

Tato vycházka byla celkem 55 v celé historii ISS, pátým Padalkovým a třetím Finckeho výstupem do kosmu.

UPDATE

Činnost astronautů na povrchu stanice byla tak intenzivní, že stanici rozhoupali natolik, že stabilizace gyroskopy nestačila a vypadla. K obnovení správné orientace stanice musely být použity korekční raketové motorky. Stalo se tak poprvé v momentě, kdy posádka byla mimo stanici.

Více na spaceflight.nasa.gov, detaily vědecké práce stanice je možné získat na scipoc.msfc.nasa.gov

Zdroj: NASA News Release
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »