Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Trojice roverů pro budoucí výzkum planety Mars

Trojice roverů pro budoucí výzkum planety Mars

Pojízdná laboratoř v rámci evropsko-ruského projektu ExoMars 2020
Autor: ESA

Třebaže nejnovější průzkumník Marsu se teprve připravuje k dlouhodobému studiu rudé planety ne jejím povrchu, na Zemi již vrcholí přípravy trojice pojízdných laboratoří a přinejmenším dvou orbiterů k uskutečnění vědeckého výzkumu. Sonda NASA s názvem InSight přistála na povrchu 26. 11. 2018 v oblasti marťanského rovníku, necelých 640 km od roveru Curiosity, jediné v současnosti fungující pojízdné vědecké laboratoře studující planetu Mars. InSight je osmý úspěšný lander na povrchu Marsu – jeho úkolem bude po dobu dvou let studovat podpovrchové vrstvy planety a registrovat zdejší „zemětřesení“ až do doby, než na Marsu přistanou pojízdné laboratoře vyrobené v Evropě, v USA a v Číně.

Evropsko-ruská sonda ExoMars bude mimo jiné pátrat po pravděpodobném dřívějším životě. K tomuto účelu bude pojízdná laboratoř vybavena vrtákem schopným odebrat vzorky z hloubky až 2 metry a bude pátrat po organických fosiliích.

Jako místo přistání roveru byla vybrána oblast Oxia Planum, která v dávné historii obsahovala velké množství vody. Přistávací elipsa je dlouhá 120 km a široká 19 km a zásadním požadavkem bylo, aby se na ní nenacházely prvky ohrožující přistání (například velké balvany, strmé svahy nebo plochy pokryté sypkými hmotami).

Termín startu byl předběžně stanoven na 24. července 2020 z kosmodromu Bajkonur. Sonda doletí k Marsu v březnu 2021 a na povrchu planety přistane ruský výsadkový modul s evropským „marsochodem“. Na výsadkovém modulu bude instalováno 11 ruských a 2 evropské experimenty, na roveru je 7 evropských a 2 ruské experimenty.

Po přítomnosti života bude pátrat zaříjení, jehož označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Přístroj bude schopen detekovat široké spektrum organických molekul.

Připravovaná zdokonalená americká pojízdná laboratoř Mars 2020 Autor: NASA
Připravovaná zdokonalená americká pojízdná laboratoř Mars 2020
Autor: NASA
Rover NASA s předběžným označením Mars 2020 bude pátrat po zajímavých horninách, které by mohly obsahovat důkazy o dávné přítomnosti mikrobiálního života a uschová je na bezpečném místě pro jejich budoucí dopravu na Zemi počátkem dalšího desetiletí. Jako místo přistání roveru byl vybrán kráter s názvem Jezero, v němž se kdysi nacházela delta řeky. Jeho hlavním úkolem bude pátrání po stopách minulého života na Marsu.

Příští rover NASA k výzkumu Marsu, který již pomalu dostává definitivní podobu, bude vybaven celkem 23 kamerami: 7 z nich bude využíváno pro vědecké experimenty, dalších 7 bude sledovat vstup do atmosféry, sestup atmosférou a přistání na povrchu. Colin McKinney z Jet Propulsion Laboratory k tomu dodal, že některé kamery jsou širokoúhlé a umožní pořizovat snímky celého roveru a panoramatické snímky okolí bez nutnosti kombinovat několik snímků. Robot v hodnotě 2,5 miliardy dolarů odstartuje v červenci 2020. Kromě kamer bude na jeho palubě devět vědeckých přístrojů. Energii mu bude dodávat radioizotopový termoelektrický generátor.

JPL uvažuje i o tom, že by byl rover vybaven malým průzkumným dronem na sluneční pohon, který by sloužil k průzkumu terénu v blízkém okolí roveru mapováním shora – v předstihu by ověřoval průchodnost terénu ve směru plánované trasy, čímž by umožňoval jeho bezpečnější a rychlejší přesuny.

Ilustrační snímek plánovaného čínského roveru Mars 2020 Autor: Xinhua
Ilustrační snímek plánovaného čínského roveru Mars 2020
Autor: Xinhua
Čínská plánovaná sonda Mars 2020 se bude skládat z orbitální části (orbiteru) a přistávacího modulu (landeru), který dopraví na povrch planety pojízdnou vědeckou laboratoř pro dlouhodobý průzkum povrchu rudé planety. Čína vypustí svou první sondu k Marsu v červenci nebo v srpnu 2020, přistání by se mělo uskutečnit počátkem roku 2021. K jejímu vypuštění z kosmodromu Wenchan bude použita nosná raketa CZ-5. Marsovská sonda bude po příletu k Marsu navedena na jeho oběžnou dráhu a z ní bude zkoumat atmosféru planety, marsovský povrch a podzemní struktury. Ponese 13 vědeckých přístrojů.

Pro přistání čínského roveru byla předběžně vybrána dvě místa na povrchu Marsu. První se nachází v oblasti Chryse Planitia, poblíž přistání sond Vikung 1 a Pathfinder. Druhé přistávací místo leží v oblasti Isidis Planitia, západně od Elysia Mons.

Ředitel China National Space Administration řekl, že Čína plánuje dvě mise k Marsu a jednu k Jupiteru. Druhá marsovská sonda je určena k výzkumu povrchu Marsu a k dopravě vzorků na Zemi. Sonda k Jupiteru bude zkoumat soustavu jeho měsíců a zvažuje se i blízký průlet kolem některého asteroidu. Tyto sondy by se měly dostat na pořad dne ve třicátých letech.

Rovněž Spojené arabské emiráty zvažují vyslání své první sondy k Marsu v roce 2020. Její název by měl být Hope (naděje), arabsky Amal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pojízdné laboratoře, Planeta Mars


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »