Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Umělá inteligence směřuje do kosmu

Umělá inteligence směřuje do kosmu

hal.jpg
Software z NASA Ames umožní bezobslužné testování systémů přímo v kosmu. Softwarového doktora, sofistikovaný program se zabudovanou umělou inteligencí, pojmenovali Livingstone a ke družici E0-1, kroužící na oběžné dráze okolo Země, poslali k otestování již jeho druhou verzi (LV2).

Vědci z NASA nedávno úspěšně vyslali software vybavený umělou inteligenci (AI) k družici na oběžné dráze, aby otestovali schopnost tohoto software najít a analyzovat chyby v systémech kosmického plavidla, tedy operaci běžně docela problematickou i na Zemi, natož v kosmu.

Program samostatně prověřil, zjistil a diagnostikoval nasimulované selhání přístrojů a systémů družice Earth Observing One (E0-1). Ta byla vypuštěna na oběžnou dráhu v listopadu 2000, jako letový test nových technologií a technik uvažovaných NASA pro redukci nákladů na zkoumání Země, Marsu a měsíců. Nový software má mít schopnost samostatně odstraňovat závady robotických systémů fungujících daleko od Země.

Program Livingstone tak dává sondám šanci na zotavení systémů po vzniku chyby a má tím chránit investice NASA v kosmu i umožnit splnění plánovaných cílů kosmických misí. Livingstone 2 monitoruje činnost ostatního software a hardware sondy a porovnává je s počítačovým modelem jak by měly systémy pracovat. Pokud se chování systému liší od modelu, pak LV2 "logicky uvažuje", hledá příčinu tohoto rozdílu a sděluje letové kontrole návrh toho, co by mohlo být špatně.

Vědci navrhli LV2 jako softwarový, logicky uvažující modul nezávislý na počítačovém modelu konkrétního kosmického plavidla. Pro použití na další družici, tak mohou inženýři použít velkou část systémového modelu vytvořeného pro předchozí kosmické plavidlo. Model může být zákaznicky přizpůsoben pro soubor hledaných a identifikovaných rozdílů, protože mnoho kosmických plavidel běžně užívá shodné součástky, jako armatury, vypínače a senzory, které mají stejné nebo podobné vzory chování. Experimenty s LV2 na družici E0- 1 byly úspěšné.

Vývojáři programu cítí, že softwarový diagnostický nástroj by mohl být použit k nalezení chyb v robotech nebo samohybných sondách zkoumajících Mars nebo další planety. Lidské posádky také budou potřebovat automatické nástroje typu software Livingstone k tomu aby identifikoval problémy kosmických plavidel co nejdříve a udělat okamžité opravy.

Vědci předpovídají, že software Livingstone a jeho následníci najdou rozšířené použití v NASA, v leteckém průmyslu i v dalších podnicích, kde se neustále zvyšuje vybavení i složitost použitého software. I když zatím určitě nebude soutěžit s lidmi podobně jako HAL 9000 ze známého románu Arthura C. Clarka - 2001, vesmírná odysea, určitě bude pomáhat.

Informace o družici EO-1 najdete na: http://eo1.gsfc.nasa.gov/

Informace o software Livingstone najdete na: http://ic.arc.nasa.gov/story.php?sid=193

Zdroj : NASA/AMES
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »