Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Unikátní trojkombinace startů raket SpaceX ve dvou dnech

Unikátní trojkombinace startů raket SpaceX ve dvou dnech

Raketa Falcon Heavy startuje 14. 10. 2024 se sondou Europa Clipper mířící k Jupiterově měsící Europa.
Autor: SpaceX

Ještě stále máme v hlavách dozvuky neuvěřitelného okamžiku v dějinách kosmonautiky, kdy nejsilnější nosič historie dokázal vzlétnout, vynést druhý stupeň Starship a ještě přistát zpět přímo na startovní věži. Mezi nedělním startem Super Heavy Starship a úterním vynesením Starlinků na Falconu 9 jsme ale mohli vidět další významný start se sondou Europa Clipper k Jupiteru, kterou obstaral Falcon Heavy. 

Super Heavy Starship: IFT-5 (Integrated Flight Test 5), 13. 10. 14:25 SELČ

V neděli 13. října byl na 14. hodinu našeho letního středoevropského času naplánován start obří rakety Super Heavy s horním stupněm, kterým je Starship. Oba stupně jsou v budoucnu plánovány jako znovupoužitelné. Jako by nestačilo, že již tak se jedná o nejsilnější raketový nosič, jaký byl kdy zkonstruován, ono je to navíc ještě plánováno jako beze zbytku znovupoužitelné, což následně mnohonásobně zlevní dopravu materiálu na oběžnou dráhu i dál. A jednou by to mohlo umožnit kolonizovat Měsíc či Mars.

Start rakety Super Heavy B12 se Starship S30 se nakonec uskutečnil 13. 10. ve 14:25 SELČ. Co se dělo pak doslova bralo dech. Ano, z předchozích letů už jsme věděli, že raketa dokáže pracovat bezchybně, takže to nebylo až tak ohromující, ale přeci jen, šlo teprve o pátý testovací let této sestavy. Starship ve vysoké atmosféře úspěšně zažehla své motory a pomocí tzv. "hotstagingu" se oddělila od Super Heavy. Spodní stupeň se otočil, znovu zažehl vnitřní prstenec motorů Raptor na kapalný kyslík a metan a vydal se zpět k přistávací rampě. Pozorovatelé ze země mohli na vlastní oči vidět, jak se raketa řítí obrovskou rychlostí k zemi a jak teprve několik sekund před přistáním zažehává své motory a zpomaluje téměř na nulu. Poté udělal stupeň ladný esovitý oblouk a snesl se mezi zavírající se mechanické paže na startovní věži. Zachytila jej tzv. "mechazilla". SpaceX tím opět přepsala historii.

Booster B12 rakety Super Heavy přistává 13. 10. 2024 Autor: SpaceX
Booster B12 rakety Super Heavy přistává 13. 10. 2024
Autor: SpaceX

Mezitím Starship opět dosáhla výsledné dráhy, kdy přelétala nad atmosférou jakoby po oběžné dráze, ale cílový bod byl v Indickém oceánu, nešlo tedy ještě o oblet Země. Starship však vstoupila do husté atmosféry a brzdil ji aerodynamický odpor. Její spodní strana se hodně zahřívala a nápor to byl i na úchyty aerodynamických klapek, což je už ale řešeno a další prototyp by v tom měly mít výhodu. Starship nakonec doplachtila až nad hladinu vody v přesně plánované oblasti, převrátila se z vodorovné polohy do svislé a zažehla motory. Krátce poté měkce dosedla na vodní hladinu jen kousek od bójky s kamerou, která přistání snímala. Bylo to fascinující. Opět přistála přesně tam, kde měla.

O historickém pátém integrovaném letu Super Heavy Starship se bude mluvit ještě dlouho, ale nebyl čas na dech, protože hned druhý den večer nás čekalo další nevšední představení.

Falcon Heavy: Europa Clipper, 14. 10. 18:06 SELČ

Raketa Falcon Heavy se skládá v podstatě ze tří běžných stupňů Falconů 9 jen s mírnými úpravami podle toho, zda jde o střední nebo o boční stupně. Je to výsledek umu inženýrů ve SpaceX, že něco takového dokázali. Skutečně stačí vzít běžný Falcon 9, dát mu aerodynamickou špičku a osadit jej na Falcon Heavy. V praxi se to většinou nedělá. Vyrobí se pro tuto raketu tři stupně a centrální se vždy zahodí (to je sice normální, ale ve SpaceX velmi neobvyklé řešení). Boční stupně však provádí otočku a vrací se zpět na Floridu, kde měkce dosedají na přistávacích plochách. 

Falcon Heavy na misi Europa Clipper byl tedy zajímavý tím, že postranní stupně byly tmavší a ožehlé předchozími starty. Pro oba to měla být už šestá mise. A co je hodně neobvyklé, šlo o misi poslední. Pro tak těžkou sondu, jakou je Europa Clipper (6 tun), se původně počítalo se silnější raketou SLS. Nakonec se ukázalo, že stačí i Falcon Heavy, což je spolehlivé, rychlé a levné řešení. Bylo ale potřeba využít maximální nosnost této rakety (letělo se v tzv. "expendable" verzi), tedy zahazovaly se všechny stupně. Záchrana proběhla pouze v případě obou polovinou aerodynamického krytu rakety (ano, i tyto části se běžně loví z moře a znovu používají).

Raketa pracovala bezchybně a bylo to opět krásné divadlo, i když ochuzené o přistání bočních stupňů. Europa Clipper se dostal na správnou dráhu, která jej zavede nejprve k Marsu, kde provede gravitační manévr. Následně se vrátí k nám a Země jej vymrští na správnou dráhu k Jupiteru, kam doletí za 5 let.

Oddělení sondy Europa Clipper od horního astupně Falconu Heavy 14. 10. 2024 Autor: SpaceX, NASA TV
Oddělení sondy Europa Clipper od horního astupně Falconu Heavy 14. 10. 2024
Autor: SpaceX, NASA TV

Falcon 9: Starlink 10-10, 15. 10. 8:10 SELČ

Raketa Falcon 9 je nejúspěšnější nosič historie, jehož stupně obvykle naprosto rutinně startují a přistávají. Ačkoli vynáší dnes prakticky skoro všechny náklady a kosmické lodi, hlavním úkolem je budovat družicovou síť Starlink pro připojení k síti Internet. Firmě to přináší nemalé zisky a dalo by se říci, že jde o natolik výnosný 'byznys' a politicky a vojensky vzato i výhodu, že není divu, kolik energie a peněz je v tom utopeno a kolik zisků to generuje. Možná jde Elonu Muskovi jen o ten zisk, to nikdo neví, ale vedlejším produktem, a za ten buďme rádi, jsou právě jeho hračky, které startují z texaské základny Boca Chica (Starbase), tedx ony úžasné Super Heavy Starship. Elon se totiž chce v budoucnu dostat hlavně na Mars. A na to je výnosný byznys prostě potřeba.

Starlink je velmi kontroverzní projekt, protože otevřel "Pandořinu skříňku" využívání nízké oběžné dráhy zcela bez předem stanovených pravidel. Výsledkem je, že další firmy a státy se nyní snaží dohnat zpoždění a vynášet také své družicové konstelace, což pro nás astronomy je v podstatě pohroma, ale pro běžného uživatele internetu a fanouška přímých přenosů přistání Starship hotový balzám, bez něhož by to nešlo. Inu civilizační a právní problém je na světě. A díky tomu vidíme každý týden jeden až čtyři starty Falconu 9 a většinou právě se Starlinky. A tak nastaly i tentokrát hned dva. A co je pozoruhodné, celé se to vešlo právě do 48 hodin od startu a přistání monstra Super Heavy.

Falcon 9: Starlink 9-7, 15. 10. 10:21 SELČ

Posledním ze čtyř startů byla tedy opět mise Starlink. Předchozí start se uskutečnil ze startovního komplexu SLC-40 na Mysu Canaveral na Floridě. Tento start proběhl ze startovní rampy SLC-4E Vandenbergovy kosmické základny v Kalifornii v USA. Možná jednou uvidíme i dva starty z Floridy v jeden den hned po sobě, protože SpaceX zde má právě ještě rampu LC-39A, z níž letěl Falcon Heavy a dříve třeba raketoplány a Saturny V k Měsíci. Ale to chce ještě svůj čas. I tak už SpaceX trhá rekordy a nyní třeba tím, že jsme během 48 hodin viděli 4 starty z toho tří různých nosičů SpaceX.

Přehledně starty v nedávné minulosti a blízké budoucnosti

28. 9. 2024, 19:17:21, Falcon 9, mise Crew 9, kosmická loď Crew Dragon k ISS

7. 10. 2024, 16:52:11, Falcon 9, mise Hera, sonda k 'dvojplanetce' Didymos-Dimorphos

13. 10. 2024, 14:25, Super Heavy Starship, IFT-5

14. 10. 2024, 18:06, Falcon Heavy, mise Europa Clipper k Jupiteru

15. 10. 2024, 08:10, Falcon 9, mise Starlink 10-10, SpaceX

15. 10. 2024, 10:21, Falcon 9, mise Starlink 9-7, SpaceX

17. 10. 2024, 21:55, Falcon 9, mise Starlink 8-19, telekomunikační družice, SpaceX

20. 10. 2024, 07:09, Falcon 9, mise OneWeb F20, telekomunikační družice, Eutelsat

21. 10. 2024, 01:06, Falcon 9, mise Starlink 6-61, telekomunikační družice, SpaceX

Kam dál?

Závěrem, protože jsme využili odkazy hlavně na server ElonX.cz, doporučujeme ještě seriál Daily Hopper, komiksové vtípky hlavně na téma testů Starship.

A pochopitelně je tu server Kosmonautix.cz, kde najdete to nejaktuálnější z kosmonautiky a živě a česky komentované starty raket.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Super Heavy Starship mise IFT-5
[2] Falcon Heavy mise Europa Clipper
[3] Všechny uskutečněné starty SpyaceX na ElonX.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: SpaceX, Falcon 9, Falcon Heavy, Super Heavy Starship


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »