Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  V neděli se vrátí Dragon s neocenitelným nákladem – močí a krví
Vít Straka Vytisknout článek

V neděli se vrátí Dragon s neocenitelným nákladem – močí a krví

Přistávání Dragonu na hlavních padácích na konci předchozí mise Autor: SpaceX
Přistávání Dragonu na hlavních padácích na konci předchozí mise
Autor: SpaceX
Po 18denním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) má v neděli 28. října skončit první z minimálně 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon společnosti SpaceX v rámci kontraktu s NASA za 1,6 miliardy dolarů. Dragon misi uzavře přistáním v Pacifiku se skoro tunou nákladu, kterému by se na ulici každý zdaleka vyhnul – moč, krev a rozbité věci. Pro vědce z NASA jde o náklad ceny zlata.

Dragon CRS-1 připojený ke stanici ISS Autor: NASA
Dragon CRS-1 připojený ke stanici ISS
Autor: NASA
K orbitální stanici se dračí loď připojila (resp. byla připojena) ve středu 10. října, dva dny po startu z mysu Canaveral. V jejích útrobách nalezla posádka stanice cca 400 kg užitečného nákladu včetně zmrzliny. „Připojená fáze“ mise Dragonu proběhla až na menší problémy s jeho systémy relativně hladce.

Dnes (v sobotu 27. října) tráví soukromé plavidlo svůj 17. den na kosmické stanici z celkových 18, stanici opustí v den 94. výročí vzniku samostatného Československa a ještě téhož dne misi definitivně uzavře přistáním ve vodách Tichého oceánu. A zde se dostáváme k velmi zásadní skutečnosti.

Když vynecháme ruskou loď Sojuz, která je schopná kromě tří kosmonautů pojmout jen několik desítek kilogramů nákladu, Dragon kalifornské společnosti SpaceX je v současné době jediným plavidlem, které se vrací na Zemi s nákladem z paluby stanice ISS. A na tuto příležitost čekali vědci a technici, kteří s vyřazením raketoplánů přišli o možnost návratu biologických vzorků, vědeckého nákladu a poškozených věcí z orbitálního komplexu.

André Kuipers pracuje na ISS se zmrazenými biologickými vzorky Autor: Spaceflightnow.com
André Kuipers pracuje na ISS se zmrazenými biologickými vzorky
Autor: Spaceflightnow.com
Drak při této misi přiveze na Zemi zkumavky s močí a krví členů dlouhodobých posádek stanice, které se v mrazácích ISS nahromadily od posledního letu raketoplánu v červenci loňského roku, 384 zkumavek moči a 112 tub krve bude umístěno v mrazácích anebo speciálních batozích s ledem na palubě Dragonu. Vědci analýzou vzorků získají cenné údaje o reakcích lidského těla na dlouhodobý pobyt v kosmu, chybějící dopravní kapacitou na trase ISS-Země tyto experimenty od vyřazení raketoplánů dlouhodobě trpěly.

Většinu ze 760 kg, které se v lodi vrátí na Zemi, bude tvořit právě vědecký náklad, nicméně sveze se i poškozený a nefunkční hardware z kosmické stanice. Jeho opravou inženýři jednak často zjistí příčinu selhání dotyčného přístroje a budou si na podobné situace v budoucnu moci dát pozor, opravou přístrojů a jejich opětovným vysláním na palubu ISS se navíc ušetří peníze za výrobu nových komponent.

Nedělní návrat lodi Dragon započne jejím sejmutím z dolního portu modulu Harmony pomocí staniční robotické paže Canadarm2 (podobně jako při příletu), řízené z vyhlídkové kopule astronauty Akim Hošidem (Japonsko) a Suni Williamsovou (USA). Loď poté přesunou do pozice cca 10 metrů od stanice a ve 14:26 SEČ uvolní k samostatnému letu. Po 3 separačních manévrech pomocí svých trysek odletí Dragon do bezpečné vzdálenosti od stanice.

O několik hodin později, po uzavření dvířek GNC na boku lodi, které ukrývají navigační senzory a záchytný bod pro robotickou paži, čeká kolem 19:30 Dragon téměř 10minutový brzdící manévr, který jej zpomalí natolik, aby loď začala padat k zemskému povrchu. Po odhození servisní sekce se solárními panely a napozicování tepelným štítem vpřed Dragon vstoupí do atmosféry rychlostí Mach 25, před teplotou až 1600 °C jeho návratový modul s nákladem ochrání speciální tepelný štít PICA-X.

Ve výšce 13700 metrů Dragon rozevře dvojici stabilizačních padáků kvůli zpomalení. Ve 3000 metrech loď nahradí duo stabilizačních padáků třemi hlavními padáky, každý o průměru 35 metrů, hlavní padáky pád lodě zpomalí na příjemných 18 km/h.

Vtípek na účet lodi Dragon Autor: Google.com
Vtípek na účet lodi Dragon
Autor: Google.com
Dosednutí do vln Pacifiku asi 800 km západně od pobřeží USA je v plánu okolo 20:20 SEČ, návratový modul bude po zajištění vyzvednut na palubu 30metrové záchranné lodi SpaceX, která do místa přistání vyrazila již v pátek 26. října. Dragon poputuje do přístavu v jižní Kalifornii, citlivé položky nákladu budou předány NASA do 48 hodin po přistání. K vybalení zbylého nákladu a jeho odeslání NASA dojde v pracovišti SpaceX v McGregoru v Texasu, kam bude Dragon přemístěn z přístavu.

Odlet lodi od kosmické stanice včetně jejího sejmutí ze stykovacího uzlu a uvolnění staniční robotickou paží můžete sledovat živě na TV NASA od nedělního poledne, přistání ale NASA vysílat nebude, nicméně formou zřejmě psaného přenosu jej můžete sledovat na webu SpaceX.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: SpaceX, ISS, Dragon


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »