Vesmír pro lidstvo má zelenou

Svět vstoupil do 21. století s dalekosáhlými plány dalšího zkoumání a postupného osvojování si kosmického prostoru.  Jasným signálem je program „Cosmic Vision 2015 – 2025“ Evropské kosmické agentury ESA (ČR se stala plnoprávným členem ESA v roce 2008) i program „Horizon 2020“ (sekce Space) Evropské komise v Bruselu. Přitom nejde zdaleka jen o čistě vědecký výzkum, ale o komplexní pojetí výzkumu s úzkými vazbami na průmysl a potřeby celé společnosti.

Zkoumání vzdáleného vesmíru se dnes neobejde bez vývoje a výroby špičkových technologií, které se umísťují na paluby kosmických družic. Aplikace kosmických technologií a rovněž výsledků výzkumu např. Slunce a celé Sluneční soustavy má obrovský praktický význam pro společnost, a proto je těmto tématům věnována celosvětová pozornost. Jen členství České republiky v agentuře ESA je kryto ročním příspěvkem ČR ve výši zhruba 15 milionů Eur a naše státní orgány právem očekávají přiměřenou návratnost jak v oblasti výzkumu, tak i v průmyslu. Ta je však podmíněna patřičnou motivací a aktivitou jak akademických subjektů (např. Akademie věd ČR, české univerzity), tak i průmyslových subjektů a špičkových vývojových laboratoří.

Akademie věd ČR, dříve ČSAV, má bohatou tradici v účasti na kosmických aktivitách všeho druhu, od čistě vědeckých témat až po významné praktické aplikace. Za zmínku stojí např. návrh, stavba a příjem dat první československé umělé družice MAGION 1 a dalších družic této řady, široká spolupráce ČSAV v rámci programu Interkosmos, nebo vývoj a testy mikroakcelerometrů a převod finálního know-how do průmyslu. I tyto aktivity přispěly významnou měrou k přijetí České republiky do ESA. V současnosti se podílí několik ústavů Akademie věd ČR v úzké spolupráci s průmyslovými subjekty (české firmy nebo vývojové laboratoře) na vývoji a realizaci palubních přístrojů a jejich řídícího software. Tato činnost dalece přesahuje oblast základního výzkumu a ve svém výsledku významně přispívá k zapojení Česka do celoevropských aktivit výzkumu a dobývání kosmu. Na nejvyšší úrovni je celá aktivita řízena několika ministerstvy, která mají spolu s AV ČR zastoupení v Koordinační radě MD pro kosmické aktivity, což je vládou ustavený nejvyšší orgán pro tuto oblast. Vláda České republiky v poslední době jasně deklarovala, že považuje kosmický výzkum za strategickou prioritu.

Z konkrétních projektů zapojení AV ČR do programu ESA lze zmínit naši širokou účast na projektu Solar Orbiter, mise ke Slunci, jež má za cíl sledovat komplexní projevy sluneční aktivity v oblasti heliosféry s potenciálními vlivy na Zemi (zde je synergie s Kosmickým počasím jako jedním z témat Strategie AV21), příprava mise ExoMars k „rudé planetě“, účast na velké misi JUICE k měsícům planety Jupiter a v neposlední řadě i snaha podílet se aktivně na stavbě velkého kosmického rentgenového teleskopu s názvem Athena.

Akademie věd ČR je zapojena i do technické realizace projektu ESA Proba-3, což je technologická mise k ověření možností prostorové koordinace dvou nebo více satelitů na oběžné dráze kolem Země a v budoucnu i kolem dalších těles Sluneční soustavy. Naše instituce je rovněž zapojena do výzkumu zaměřeného na fyzické a psychické problémy kosmonautů během kosmických letů, významně se podílí i na družicovém projektu TARANIS francouzské kosmické agentury CNES a několika projektech Ruské kosmické agentury.

Kontakt a další informace

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.
Vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 323 620 233
Email: petr.heinzel@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 737 322 815
Email: suchan@astro.cz

Řešitelé projektu: ASÚ, ÚFA‚ ÚFP, perspektivně další ústavy (ÚPT, PSÚ)

Převzato: Astronomický ústav AV ČR