Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Videotelefonát na ISS (především pro učitele a jejich žáky) 4. 12. 2017

Videotelefonát na ISS (především pro učitele a jejich žáky) 4. 12. 2017

Nenechte si ujít videohovor s Paolim Nespoli 4. prosince 2017.
Autor: NASA.

Nenechte si ujít videohovor s astronautem na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) – v historii Česka vůbec první videohovor s ISS! Koná se 4. 12. 2017 od 13 hodin Zengerově posluchárně (KN:E-107) v Praze na ČVUT na Karlově náměstí a kromě samotného videohovoru s italským astronautem Paolem Nespoli se můžete těšit na zajímavé přednášky, demonstrační pokusy, mobilní planetárium či virtuální realitu.

Akci pořádá vzdělávací kancelář Evropské kosmické agentury ESERO. Je určena učitelům středních a vyšších stupňů základních škol a účast na ní je ZDARMA. Přihlásit se mohou také vážní zájemci o vesmírnou problematiku a kosmonautiku. S případnými dotazy se obracejte na jana.maresova@sciencein.cz nebo na Lukáše Holmana: lukas.holman@sciencein.cz. Kromě Přírodovědecké fakulty UK je partnerem také Nadace Depostum Bonum, ČVUTMobilní planetárium.

VIDEOHOVOR S PAOLEM NESPOLI NA PALUBĚ ISS

Čas Trvání (min) Program Kdo Media
13:00 5-10 Přivítací proslov Lukáš Holman ISS movie
13:10 10 Přivítací proslov Českého vysokého učení technického v Praze Jiří Žára (ČVUT) PPT
13:20 5 Spojení a pozdravy do dalších míst Česka Lukáš Holman  
13:25 20 ESA & ESERO Slawomir Zdybski ??
13:45 30 Mimozemský život Michal Bursa PPT
14:15 30 Chemie ve vesmíru, důkazy o životě Petr Šmejkal PPT,
14:40   Spojení s centrem Erasmus    
14:45 15 Přestávka    
14:55   Spojení mezi ESA a Českem    
15:00 30 Pozemské organizmy ve vesmíru Stanislav Mihulka PPT
15:30 30 Kosmická fyzika Jan Lukačevič PPT
16:00 10 Pozdrav od moderátora ESA ESA  
16:10 5 Česká republika zdraví celý svět Lukáš Holman  
16:15 5 Rakousko zdraví celý svět Andreas Bauer  
16:20 5 Finsko zdraví celý svět    
16:25 5 Itálie zdraví celý svět    
16:30 10 Samostatná lokální videa    
16:40 20 IFC    
17:00 5 Závěrečné poznámky účastníků Lukáš Holman  
17:05 5 Shrnutí IFC (InFlight Call) Lukáš Holman / Pavel Suchan  
17:10 10 Přestávka    
17:20 30 Poslouchej světlo, pozoruj zvuk UDiF  
17:50 10 Vesmírný kvíz    
18:00 10 Diskuze a závěrečný proslov    
18:10 10 Konec IFC (InFlight Call)    

Další souběžné aktivity

Čas Trvání (min) Program Kdo Media
13:00 13-18 Měsíční základna – virtuální realita ČVUT Praha Virtual reality device
13:00 13-18 Mobilní planetárium    

--------
*Jak uvedl Michal Václavík pro Kosmonautix.cz, první videohovor se uskutečnil již v roce 2009: „Na Konferenci ASE 2009 na ČVUT v roce 2009 se jednalo o předem natočený pozdrav pro účastníky pouštěný ze záznamu (své kolegy tehdy z vesmíru pozdravil Frank De Winne a Robert Thirsk). První živý videohovor z ČR se uskutečnil s Frankem de Winnem 23. října 2009 v rámci Space Exploration Conference pořádané ministerstvem školství za odborné podpory České kosmické kanceláře.“



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Mezinárodní kosmická stanice, NASA, ISS, Paoli Nespoli


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »