Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Závěrečná zkouška X-43A při Mach10

Závěrečná zkouška X-43A při Mach10

x43a_attach-b52_02_sm.jpg
Dnes se má uskutečnit zřejmě poslední zkouška letounu X-43A, při níž by mělo být ve výšce okolo 30 km dosaženo rychlosti Mach 10 (10.621 km/h nebo 3,2 km/s). Při minulém rekordním letu dosáhl letoun X-43A na několik sekund rychlosti Mach 6,83, neboli téměř sedminásobné rychlosti zvuku, přesně 7.435 km/h.

I když let bude trvat jen okolo 10 sekund, je největším problémem tepelné namáhání, vznikající třením o atmosféru. Při minulém letu rychlostí Mach 7 se náběžná hrana přídě letounu ohřála až na 1.315°C a při dnes zkoušené rychlosti Mach 10 to bude pravděpodobně až dvakrát tolik. X-43A je jen velmi malý bezpilotní stroj s délkou jen 3,65 metru a rozpětím křídel 1.5 metru, který startuje z podvěsu pod upraveným bombardérem B52 a počáteční rychlost potřebnou pro start náporového motoru mu udělí raketa Pegasus. X-43A slouží výhradně k vývoji a prověření technologie náporového proudového motoru pro lety ve velkých výškách vysokou nadzvukovou rychlostí. Pro výšky a rychlosti, při kterých tento motor pracuje, by se jinak musel použít raketový motor. Výhodou náporového motoru oproti raketovému je, že nepotřebuje ke svému chodu okysličovadlo a vystačí si jen s atmosférickým kyslíkem v koncentracích, při nichž už žádný jiný atmosférický motor není schopen pracovat.

Zdá se, že pokud se podaří při tomto letu rychlosti Mach 10 skutečně dosáhnout, bude program, který za sedm let své existence spotřeboval zhruba 250 milionů USD, ukončen. Vyplývá to, zatím neoficiálně, z úsporných opatření a stanovení priorit NASA pro další období.

Zdroj: SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »