Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Závěry z ISS možná potvrzují teorii panspermie

Závěry z ISS možná potvrzují teorii panspermie

Výstup kosmonautů mimo palubu ISS
Autor: NASA

Odebrané vzorky z vnějšího povrchu Mezinárodní kosmické stanice ISS přesvědčivě dokazují, že některé druhy bakterií jsou schopny přežívat i v podmínkách silné radiace kosmického prostoru. A život na Zemi se tak mohl objevit v důsledku zanesení obdobných mikroorganismů na naši planetu. Jak informovala 1. září 2017 ruská agentura RIA Novosti, takové předpoklady vyslovil velitel nejnovější kosmické expedice Alexandr Misurkin, která na ISS odstartovala 12. září 2017.

Na tiskové konferenci v podmoskevském Centru přípravy kosmonautů prohlásil, že při poslední expedici při výstupu mimo palubu kosmické stanice kosmonauti odebrali vzorky z vnějšího povrchu stanice za účelem zjištění přítomnosti biologického života.

Když jsme odebrali vzorky, přemýšlel jsem: co když tam bude existovat něco živého? Podmínky zde však nejsou vůbec příznivé: velké rozdíly teplot od mínus 100 do více než 100 stupňů, absence obvyklé potravy podle našeho chápání, intenzivní záření. Jaký biologický život by tam mohl existovat? Avšak najednou se ukázalo, že tam život existuje! Samozřejmě že sem byly tyto organismy zaneseny ze Země. Ale samotný fakt, že živé organismy, které zde byly dopraveny z naší planety, mohou přežívat ve volném kosmickém prostoru, jasně svědčí o tom, že pokud mikroorganismy v tomto stavu přežily kosmické podmínky na vnějším povrchu kosmické stanice, je docela možné, že i život na Zemi se mohl dostat z kosmického prostoru.“

Alexandr Misurkin velmi spoléhá na to, že při následujícím výstupu ruských kosmonautů do volného kosmického prostoru – mimo palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS – který je naplánován na leden 2018, se jim znovu podaří odebrat odolné formy bakterií. „Dokonce i naši mikrobiologové zdůrazňují historickou důležitost této otázky. V průběhu činnosti během výstupu do volného prostoru mimo palubu, který je naplánován na leden příštího roku, znovu odeberu nové vzorky a budu s radostí pracovat s vědci na tomto úkolu,“ doplnil velitel nové kosmické posádky.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] novosti-kosmonavtiki.ru

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Panspermie, ISS


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »