Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis

landing.jpg
Raketoplán Atlantis 27. 11. 2009 v 15:44 SEČ uzavřel přistáním v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě úspěšnou misi STS-129. Náš online přenos zde běžel od 14:40.

Čtěte také: Info o misi, Záznam startu, Zpravodajství z mise

15:51 Atlantis stojí na přistávací dráze po bezproblémovém přistání a posádka byla uvítána zpět na Zemi řídícím střediskem v Houstonu. Technici se pustí do zajištění raketoplánu a posádka jej opustí asi za hodinu. Děkujeme za pozornost.

Atlantis přistává...
Atlantis přistává...
15:45: Raketoplán Atlantis právě hladce přistál na dráze 33 Kennedyho kosmického střediska.

15:41 Vše v pořádku, velitel Charles Hobaugh přebírá ruční řízení, aby srovnal letoun s přistávací dráhou a hladce přistál.

15:37 Na záběrech TV NASA už můžeme vidět raketoplán okem kamery poblíž přistávací dráhy.

15:34 Spojař Chris Ferguson z Houstonu právě potvrdil posádce raketoplánu, že je vše v pořádku, 10 minut do přistání. Atlantis přechází na navigaci GPS.

15:31 Atlantis se blíží k Floridě přes Mexický záliv rychlostí 14 Mach.

15:28 Atlantis přelétá státy střední Ameriky rychlostí asi 19 Mach (19krát vyšší než zvuk).

15:19

track.jpg
Na obrázku je vidět poloha raketoplánu a jeho přistávací dráha.

15:12 Raketoplán Atlantis vstoupil do atmosféry ve výšce zhruba 120 km nad jižním Tichým oceánem rychlostí 25krát vyšší než zvuk. Před třením, které okolo letounu vytvoří oblak žhavé plazmy, jej chrání tepelný štít, jež sestává z několika desítek tisíc uhlíkových destiček. Celý štít váží asi 9 tun. Tření o atmosféru se také postará o zpomalení letounu.

15:07 Před vstupem raketoplánu do atmosféry se provádí vypuštění zbylého paliva z předního bloku manévrovacích trysek RCS, při návratu se používají pouze zadní dva bloky. Ty jsou po přechodu stroje do zemského ovzduší vystřídány klasickými elevony a raketoplán přistává jako kluzák.

15:03 Počasí v Kennedyho kosmickém středisku je dnes perfektní, jak je vidět na záběrech TV NASA. Atlantis při návratu čeká naprosto jasná obloha a vůbec ideální podmínky, přesně, jak slibovala předpověď.

14:57 Ze statistického hlediska je mise STS-129 výjimečná. Málokterému raketoplánu se povede odstartovat na první pokus, málokterému raketoplánu se povede přistát na první pokus, letounu Atlantis se zatím daří oboje. Začátek i konec mise provázejí ve spoustě případů odklady.

14:50 Raketoplán pomalu klesá do zemské atmosféry, do které má vstoupit asi v 15:12. Posádka jej orientuje pro vstup do atmosféry. To vyžaduje polohu "nosem" dopředu, s horními vrstvami atmosféry raketoplán při návratu svírá úhel asi 40 stupňů.

14:43 Atlantis ve 14:37:10 SEČ zapálil proti směru letu své dva motory pro manévrování na oběžné dráze. Zážeh trval 2 minuty a 47 sekund a snížil rychlost letounu natolik, aby zhruba do půl hodiny vstoupil do zemské atmosféry.

14:40 Vítejte u našeho online přenosu návratu raketoplánu Atlantis na Zemi. Na této stránce se budou ve tříminutových intervalech objevovat nejnovější informace o průběhu přistávacího manévru.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »