Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis

landing.jpg
Raketoplán Atlantis 27. 11. 2009 v 15:44 SEČ uzavřel přistáním v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě úspěšnou misi STS-129. Náš online přenos zde běžel od 14:40.

Čtěte také: Info o misi, Záznam startu, Zpravodajství z mise

15:51 Atlantis stojí na přistávací dráze po bezproblémovém přistání a posádka byla uvítána zpět na Zemi řídícím střediskem v Houstonu. Technici se pustí do zajištění raketoplánu a posádka jej opustí asi za hodinu. Děkujeme za pozornost.

Atlantis přistává...
Atlantis přistává...
15:45: Raketoplán Atlantis právě hladce přistál na dráze 33 Kennedyho kosmického střediska.

15:41 Vše v pořádku, velitel Charles Hobaugh přebírá ruční řízení, aby srovnal letoun s přistávací dráhou a hladce přistál.

15:37 Na záběrech TV NASA už můžeme vidět raketoplán okem kamery poblíž přistávací dráhy.

15:34 Spojař Chris Ferguson z Houstonu právě potvrdil posádce raketoplánu, že je vše v pořádku, 10 minut do přistání. Atlantis přechází na navigaci GPS.

15:31 Atlantis se blíží k Floridě přes Mexický záliv rychlostí 14 Mach.

15:28 Atlantis přelétá státy střední Ameriky rychlostí asi 19 Mach (19krát vyšší než zvuk).

15:19

track.jpg
Na obrázku je vidět poloha raketoplánu a jeho přistávací dráha.

15:12 Raketoplán Atlantis vstoupil do atmosféry ve výšce zhruba 120 km nad jižním Tichým oceánem rychlostí 25krát vyšší než zvuk. Před třením, které okolo letounu vytvoří oblak žhavé plazmy, jej chrání tepelný štít, jež sestává z několika desítek tisíc uhlíkových destiček. Celý štít váží asi 9 tun. Tření o atmosféru se také postará o zpomalení letounu.

15:07 Před vstupem raketoplánu do atmosféry se provádí vypuštění zbylého paliva z předního bloku manévrovacích trysek RCS, při návratu se používají pouze zadní dva bloky. Ty jsou po přechodu stroje do zemského ovzduší vystřídány klasickými elevony a raketoplán přistává jako kluzák.

15:03 Počasí v Kennedyho kosmickém středisku je dnes perfektní, jak je vidět na záběrech TV NASA. Atlantis při návratu čeká naprosto jasná obloha a vůbec ideální podmínky, přesně, jak slibovala předpověď.

14:57 Ze statistického hlediska je mise STS-129 výjimečná. Málokterému raketoplánu se povede odstartovat na první pokus, málokterému raketoplánu se povede přistát na první pokus, letounu Atlantis se zatím daří oboje. Začátek i konec mise provázejí ve spoustě případů odklady.

14:50 Raketoplán pomalu klesá do zemské atmosféry, do které má vstoupit asi v 15:12. Posádka jej orientuje pro vstup do atmosféry. To vyžaduje polohu "nosem" dopředu, s horními vrstvami atmosféry raketoplán při návratu svírá úhel asi 40 stupňů.

14:43 Atlantis ve 14:37:10 SEČ zapálil proti směru letu své dva motory pro manévrování na oběžné dráze. Zážeh trval 2 minuty a 47 sekund a snížil rychlost letounu natolik, aby zhruba do půl hodiny vstoupil do zemské atmosféry.

14:40 Vítejte u našeho online přenosu návratu raketoplánu Atlantis na Zemi. Na této stránce se budou ve tříminutových intervalech objevovat nejnovější informace o průběhu přistávacího manévru.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »