Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery STS-131
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery STS-131

Discovery přistává...
Discovery přistává...
V úterý 20. dubna v 15:08 SELČ na Floridě bezpečně přistál raketoplán Discovery, který v uplynulých dvou týdnech absolvoval úspěšnou zásobovací misi ke stanici ISS (viz článek o průběhu letu). Online přenos přistání jste zde mohli sledovat od 13:50.

Čtěte také: Článek o misi, Záznam startu, Zprávy z mise

15:17

Kontakt!
Kontakt!
Bezproblémovým přistáním právě skončila 131. mise raketoplánu, předposlední mise stroje Discovery. Celkem jsou před námi ještě poslední tři mise raketoplánů, každý exemplář (Discovery, Atlantis, Endeavour) čeká jeden poslední let. Co se týče posádky mise STS-131, ta opustí letoun asi za hodinu, až po "horkém návratu" trochu vychladne. Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost. V blízké době se v tomto článku objeví multimédia z přistání.

15:08 "Dexi, gratulujeme k úžasné misi," řekl veliteli raketoplánu spojař Rick Sturckow po hladkém přistání raketoplánu Discovery.

15:05 Do přistání zbývá několik minut. Velitel Alan Poindexter přebírá ruční řízení, aby vyrovnal raketoplán s přistávací dráhou a hladce s ním přistál.

15:01 Na NASA TV právě můžeme vidět první záběry raketoplánu (zatím velmi malého) z místa přistání.

14:59

Discovery se blíží k místu přistání
Discovery se blíží k místu přistání
Raketoplán letí rychlostí 18 000 km/h ve výšce 58 kilometrů. Blíží se k místu přistání. Posádka přechází na navigaci pomocí GPS.

14:56 Spojení bylo obnoveno, přistání ale může zkomplikovat oblačnost, která se objevila nad kosmodromem. Možná si situace vyžádá změnu směru příletu.

14:54 Spojení s raketoplánem je nyní asi na 4 minuty přerušeno, pravo- a levotočivé zatáčky ho dostaly do úhlu, ve kterém není v dosahu komunikačních satelitů.

14:49 Discovery se pohybuje asi 85 kilometrů nad severozápadem USA.

14:48

Trajektorie, po které Discovery zamíří k Floridě
Trajektorie, po které Discovery zamíří k Floridě
Na obrázku můžete vidět dráhu, po které se Discovery bude blížit přes celé USA k Floridě. Letoun právě přelétá severozápadní pobřeží USA poblíž hranice s Kanadou.

14:41 Raketoplán čeká během přistávacího manévru několik ostrých zatáček o 80 stupňů doprava a doleva. Jeho trajektorie tak bude připomínat písmeno S. Nyní letoun provádí první zatáčku. Tyto manévry slouží ke spotřebování kinetické energie.

14:36 Raketoplán právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 122 km nad Tichým oceánem. Čeká ho ohnivý průlet vyššími vrstvami atmosféry, při kterém ho obklopí žhavá plazma o teplotě asi 1100 °C.

14:34 Discovery se pohybuje nad severním Tichým oceánem.

14:28 Posádka raketoplánu zapnula zbývající dvě hydraulické řídící jednotky, které umožňují řízení elevonů, směrového kormidla a vysunutí podvozku. První ze tří jednotek byla zapnuta ještě před brzdícím manévrem.

14:21 Do vstupu do atmosféry zbývá 15 minut. Posádka je oblečena do oranžových kombinéz, které musí podle předpisů mít na sobě během startu a přistání. Všichni jsou upoutáni v křeslech. Zanedlouho budou moci pozorovat žhavou plazmu za okny, která při návratu do atmosféry obklopí raketoplán.

14:17 Posádka raketoplánu orientuje svůj stroj pro vstup do atmosféry. Raketoplán vstupuje do atmosféry "nosem" dopředu, jeho podélná osa svítá se zemským povrchem úhel asi 40 stupňů.

14:15

konvoj.jpg
Raketoplán je na Floridě netrpělivě očekáván. Na obrázku je vidět kolona vozidel, miřící k přistávací dráze. Jejich posádka se po přistání postará o zajištění letounu a jeho posádku.

14:05 Brzdící manévr úspěšně dokončen, zážeh trval 2 minuty a 57 sekund. Discovery se sedmi astronauty je na cestě domů. Do přistání zbývá zhruba hodina. Raketoplán se nyní nachází nad Indickým oceánem.

14:02 Discovery právě zapálil proti směru letu své dva motory OMS (Orbital Maneuvring System), tento zážeh sníží jeho rychlost o necelých 100 m/s, což však stačí k tomu, aby letoun za asi půl hodiny vstoupil do zemské atmosféry. Tento zážeh je rozhodující, po jeho provedení již není možné přistání odvolat.

13:56 Discovery zamíří do Kennedyho kosmického střediska, kde přistane na dráze 33. Je zde pouze jedna runway, čísly 15 a 33 jsou rozlišeny směry, ze kterých se přistávající raketoplány blíží. 33 znamená přílet z jihovýchodu, 15 ze severozápadu.

13:50 Vítejte u našeho přenosu návratu raketoplánu Discovery z jeho mise STS-131 k Mezinárodní kosmické stanici. Počasí na floridském kosmodromu se konečně umoudřilo a posádka raketoplánu dostala před několika minutami povolení k návratu.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »