Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu z přistání raketoplánu Discovery
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu z přistání raketoplánu Discovery

pristani.jpg
Začínáme v 19:00, Discovery by měl po odkladu kvůli špatnému počasí dosednout na přistávací dráhu Kennedyho kosmického střediska na Floridě ve 20:14. Stránka se neobnovuje automaticky, mačkejte prosím průběžně aktualizační ikonku ve vašem prohlížeči.

Doporučené odkazy:

Na astro.cz:

20:24:Houston vyřídil gratulace od posádky Mezinárodní kosmické stanice. Děkujeme za pozornost, náš přenos tímto končí.

20:19:Takže raketoplán Discovery dokončil perfektním přistáním veleúspěšnou misi STS-119, posádka se začala připravovat na svlečení skafandrů a opuštění stroje, ke kterému dojde asi za hodinu. Vítejte doma!!

Discovery dokončil misi
Discovery dokončil misi

20:16:Houston pogratuloval posádce k úspěšné misi.

20:14: Discovery bravurně přistál v Kennedyho kosmickém středisku.

20:12:Archambault provedl otočku o 260 stupňů, nutnou ke srovnání stroje s přistávací dráhou letiště.

20:10:Velitel Lee Archambault převzal řízení raketoplánu, doteď let řídil počítač.

20:09:Discovery zaznamenán kamerami v oblasti přistání.

Řídící středisko v Houstonu, sledující Discoveryho sestup
Řídící středisko v Houstonu, sledující Discoveryho sestup
20:03:11 minut do přistání, všechny systémy v normálu.

20:00:rychlost 15 000 km/h, o brždění se stará třením zemská atmosféra.

19:59:Raketoplán nyní letí jako bezmotorové letadlo, řízený kormidly. Jeho trysky byly deaktivovány asi 5 minut po vstupu do atmosféry.

19:57:Rychlost 21 000 km/h, výška 65 km.

19:55:Stroj letí ve výši 69 km rychlostí 25 000 km/h.

19:52:Raketoplán je 75 km vysoko, provádí sérii otáček o 80 stupňů do obou stran, uvolňuje tím přebytečnou kinetickou energii.

19:48:Discovery se blíží největšímu tepelnému zatížení. Před ním ho chrání tepelný štít, sestávající z několika desítek tisíc uhlíkových destiček, jako celek štít váží okolo 9 tun.

Momentální poloha raketoplánu
Momentální poloha raketoplánu
19:47:Mapa ukazuje polohu Discoveryho.

19:43:Raketoplán vstoupil do atmosféry ve výšce 121 km nad Tichým oceánem.

19:33:Byly aktivovány přídavné zdroje energie, které pomocí hydrauliky řídí Discoveryho kormidla pro let v atmosféře a podvozek.

Obě posádky na palubě stanice
Obě posádky na palubě stanice
19:30:Discovery je naorientován, 12 minut do vstupu do atmosféry. Jen tak mimochodem, k ISS se dnes odpoledne připojila loď Sojuz TMA-14 s 19. základní posádkou a dvojnásobným kosmickým turistou Charlesem Simonyiem.

19:25:Discovery se zbavil přebytečných zásob paliva vypuštěním do prostoru, do přistání zbývá necelých 50 minut.

19:15:Posádka orientuje stroj do správné polohy pro vstup do atmosféry, ten nastane v 19:42.

19:12:Zážeh dokončen, motory hořely dvě minuty a 59 sekund, dodaly dostatečný impuls ke snížení rychlosti a vstupu do atmosféry, přistání plánováno na 20:13:31 SEČ.

Přistávací dráha Discoveryho
Přistávací dráha Discoveryho
19:05:Dnes okolo 15. hodiny SEČ byly zavřeny dveře nákladového prostoru raketoplánu, které jsou v průběhu mise otevřeny kvůli tepelné regulaci. Posádka je nyní ve skafandrech připoutána v křeslech. Ve speciálním křesle sedí Sandra Magnusová, vracející se na Zemi po 4 měsících ve stavu beztíže.

19:00:Vítejte u dnešního přenosu přistání raketoplánu Discovery. Do poslední chvíle nebylo jasné, zda počasí dovolí uskutečnit druhou možnost pro dnešní přistání, tak se stalo a raketoplán dostal povolení k zážehu motorů v 19:08. Zapálí je proti směru letu, tím zpomalí a bude naveden do atmosféry.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mliečna cesta

Mliečna cesta

Další informace »