Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu z přistání raketoplánu Discovery
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu z přistání raketoplánu Discovery

pristani.jpg
Začínáme v 19:00, Discovery by měl po odkladu kvůli špatnému počasí dosednout na přistávací dráhu Kennedyho kosmického střediska na Floridě ve 20:14. Stránka se neobnovuje automaticky, mačkejte prosím průběžně aktualizační ikonku ve vašem prohlížeči.

Doporučené odkazy:

Na astro.cz:

20:24:Houston vyřídil gratulace od posádky Mezinárodní kosmické stanice. Děkujeme za pozornost, náš přenos tímto končí.

20:19:Takže raketoplán Discovery dokončil perfektním přistáním veleúspěšnou misi STS-119, posádka se začala připravovat na svlečení skafandrů a opuštění stroje, ke kterému dojde asi za hodinu. Vítejte doma!!

Discovery dokončil misi
Discovery dokončil misi

20:16:Houston pogratuloval posádce k úspěšné misi.

20:14: Discovery bravurně přistál v Kennedyho kosmickém středisku.

20:12:Archambault provedl otočku o 260 stupňů, nutnou ke srovnání stroje s přistávací dráhou letiště.

20:10:Velitel Lee Archambault převzal řízení raketoplánu, doteď let řídil počítač.

20:09:Discovery zaznamenán kamerami v oblasti přistání.

Řídící středisko v Houstonu, sledující Discoveryho sestup
Řídící středisko v Houstonu, sledující Discoveryho sestup
20:03:11 minut do přistání, všechny systémy v normálu.

20:00:rychlost 15 000 km/h, o brždění se stará třením zemská atmosféra.

19:59:Raketoplán nyní letí jako bezmotorové letadlo, řízený kormidly. Jeho trysky byly deaktivovány asi 5 minut po vstupu do atmosféry.

19:57:Rychlost 21 000 km/h, výška 65 km.

19:55:Stroj letí ve výši 69 km rychlostí 25 000 km/h.

19:52:Raketoplán je 75 km vysoko, provádí sérii otáček o 80 stupňů do obou stran, uvolňuje tím přebytečnou kinetickou energii.

19:48:Discovery se blíží největšímu tepelnému zatížení. Před ním ho chrání tepelný štít, sestávající z několika desítek tisíc uhlíkových destiček, jako celek štít váží okolo 9 tun.

Momentální poloha raketoplánu
Momentální poloha raketoplánu
19:47:Mapa ukazuje polohu Discoveryho.

19:43:Raketoplán vstoupil do atmosféry ve výšce 121 km nad Tichým oceánem.

19:33:Byly aktivovány přídavné zdroje energie, které pomocí hydrauliky řídí Discoveryho kormidla pro let v atmosféře a podvozek.

Obě posádky na palubě stanice
Obě posádky na palubě stanice
19:30:Discovery je naorientován, 12 minut do vstupu do atmosféry. Jen tak mimochodem, k ISS se dnes odpoledne připojila loď Sojuz TMA-14 s 19. základní posádkou a dvojnásobným kosmickým turistou Charlesem Simonyiem.

19:25:Discovery se zbavil přebytečných zásob paliva vypuštěním do prostoru, do přistání zbývá necelých 50 minut.

19:15:Posádka orientuje stroj do správné polohy pro vstup do atmosféry, ten nastane v 19:42.

19:12:Zážeh dokončen, motory hořely dvě minuty a 59 sekund, dodaly dostatečný impuls ke snížení rychlosti a vstupu do atmosféry, přistání plánováno na 20:13:31 SEČ.

Přistávací dráha Discoveryho
Přistávací dráha Discoveryho
19:05:Dnes okolo 15. hodiny SEČ byly zavřeny dveře nákladového prostoru raketoplánu, které jsou v průběhu mise otevřeny kvůli tepelné regulaci. Posádka je nyní ve skafandrech připoutána v křeslech. Ve speciálním křesle sedí Sandra Magnusová, vracející se na Zemi po 4 měsících ve stavu beztíže.

19:00:Vítejte u dnešního přenosu přistání raketoplánu Discovery. Do poslední chvíle nebylo jasné, zda počasí dovolí uskutečnit druhou možnost pro dnešní přistání, tak se stalo a raketoplán dostal povolení k zážehu motorů v 19:08. Zapálí je proti směru letu, tím zpomalí a bude naveden do atmosféry.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »