Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu z přistání raketoplánu Discovery
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu z přistání raketoplánu Discovery

pristani.jpg
Začínáme v 19:00, Discovery by měl po odkladu kvůli špatnému počasí dosednout na přistávací dráhu Kennedyho kosmického střediska na Floridě ve 20:14. Stránka se neobnovuje automaticky, mačkejte prosím průběžně aktualizační ikonku ve vašem prohlížeči.

Doporučené odkazy:

Na astro.cz:

20:24:Houston vyřídil gratulace od posádky Mezinárodní kosmické stanice. Děkujeme za pozornost, náš přenos tímto končí.

20:19:Takže raketoplán Discovery dokončil perfektním přistáním veleúspěšnou misi STS-119, posádka se začala připravovat na svlečení skafandrů a opuštění stroje, ke kterému dojde asi za hodinu. Vítejte doma!!

Discovery dokončil misi
Discovery dokončil misi

20:16:Houston pogratuloval posádce k úspěšné misi.

20:14: Discovery bravurně přistál v Kennedyho kosmickém středisku.

20:12:Archambault provedl otočku o 260 stupňů, nutnou ke srovnání stroje s přistávací dráhou letiště.

20:10:Velitel Lee Archambault převzal řízení raketoplánu, doteď let řídil počítač.

20:09:Discovery zaznamenán kamerami v oblasti přistání.

Řídící středisko v Houstonu, sledující Discoveryho sestup
Řídící středisko v Houstonu, sledující Discoveryho sestup
20:03:11 minut do přistání, všechny systémy v normálu.

20:00:rychlost 15 000 km/h, o brždění se stará třením zemská atmosféra.

19:59:Raketoplán nyní letí jako bezmotorové letadlo, řízený kormidly. Jeho trysky byly deaktivovány asi 5 minut po vstupu do atmosféry.

19:57:Rychlost 21 000 km/h, výška 65 km.

19:55:Stroj letí ve výši 69 km rychlostí 25 000 km/h.

19:52:Raketoplán je 75 km vysoko, provádí sérii otáček o 80 stupňů do obou stran, uvolňuje tím přebytečnou kinetickou energii.

19:48:Discovery se blíží největšímu tepelnému zatížení. Před ním ho chrání tepelný štít, sestávající z několika desítek tisíc uhlíkových destiček, jako celek štít váží okolo 9 tun.

Momentální poloha raketoplánu
Momentální poloha raketoplánu
19:47:Mapa ukazuje polohu Discoveryho.

19:43:Raketoplán vstoupil do atmosféry ve výšce 121 km nad Tichým oceánem.

19:33:Byly aktivovány přídavné zdroje energie, které pomocí hydrauliky řídí Discoveryho kormidla pro let v atmosféře a podvozek.

Obě posádky na palubě stanice
Obě posádky na palubě stanice
19:30:Discovery je naorientován, 12 minut do vstupu do atmosféry. Jen tak mimochodem, k ISS se dnes odpoledne připojila loď Sojuz TMA-14 s 19. základní posádkou a dvojnásobným kosmickým turistou Charlesem Simonyiem.

19:25:Discovery se zbavil přebytečných zásob paliva vypuštěním do prostoru, do přistání zbývá necelých 50 minut.

19:15:Posádka orientuje stroj do správné polohy pro vstup do atmosféry, ten nastane v 19:42.

19:12:Zážeh dokončen, motory hořely dvě minuty a 59 sekund, dodaly dostatečný impuls ke snížení rychlosti a vstupu do atmosféry, přistání plánováno na 20:13:31 SEČ.

Přistávací dráha Discoveryho
Přistávací dráha Discoveryho
19:05:Dnes okolo 15. hodiny SEČ byly zavřeny dveře nákladového prostoru raketoplánu, které jsou v průběhu mise otevřeny kvůli tepelné regulaci. Posádka je nyní ve skafandrech připoutána v křeslech. Ve speciálním křesle sedí Sandra Magnusová, vracející se na Zemi po 4 měsících ve stavu beztíže.

19:00:Vítejte u dnešního přenosu přistání raketoplánu Discovery. Do poslední chvíle nebylo jasné, zda počasí dovolí uskutečnit druhou možnost pro dnešní přistání, tak se stalo a raketoplán dostal povolení k zážehu motorů v 19:08. Zapálí je proti směru letu, tím zpomalí a bude naveden do atmosféry.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »