Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis IV
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis IV

Na dně výkopu jsou patrné místa po škrabání
Na dně výkopu jsou patrné místa po škrabání
V době, kdy vydáváme tento článek, uplynulo od přistání sondy Phoenix na Marsu už 65 dní a 20 hodin. Zatím se ale nepodařilo splnit hlavní cíl mise - jednoznačně potvrdit přítomnost ledu pod povrchem Marsu. Aktualizováno 1. srpna!

Aktualizace (1. srpna 2008):

Část panoramatu
Část panoramatu
We have water! (Máme vodu!), prohlásil na tiskové konferenci 31. července večer SELČ William Boynton z University of Arizona. Testy vzorků v přístroji TEGA potvrdily přítomnost vody a soli v marťanské půdě. Vzorky pocházejí z hloubky asi 5 centimetrů. Jak k odběru došlo se můžete dočíst v článku níže, který byl napsán před oznámením výsledků analýzy. NASA též oznámila prodloužení mise sondy Phoenix do 30. září. zdroj (EN). Zveřejněn byl taky panoramatický snímek okolí místa přistání.




Hlavní náplní sondy Phoenix v průběhu července byly přípravy na odebrání prvních vzorků půdy, které by měly obsahovat led. Vzorky půdy již sice byly analyzovány dříve v některém z přístrojů, ale vždy šlo pouze o materiál z povrchové vrstvy, ve kterém se přítomnost ledu nepředpokládala. Už v červnu objevila kamera sondy na dně vyhloubeného výkopu materiál, který pomalu mizel. Vědci se právem domnívají, že se jedná o sublimující led. Opravdový důkaz ale může přinést pouze analýza v přístroji TEGA. Do něj se musí ovšem vzorky nejdříve dopravit.

Celá procedura odběru bílého materiálu se ale ukázala mnohem komplikovanější, než se předpokládalo. Bílý materiál je potřeba pomocí speciální škrabky na robotickém rameni připravit, poté jej nabrat a dříve než led vysublimuje ho dopravit do analyzačního přístroje. Při prvním odběru vzorků se navíc vyskytly problémy se dvířky přístroje TEGA. To vše připravilo vědcům nelehký úkol. Pro misi sondy Phoenix klíčová analýza vzorků domnělého ledu se tak proměnila do komplikované operace, kterou je nutné předem dobře připravit.

Během solu 42 (7. července) proběhlo testování odběru vzorků pomocí škrabání. Vědce zajímalo především to, jak nejlépe odebrat co největší množství vzorků. Zmrzlá půda je totiž velmi tvrdá, takže se nejedná o nic jednoduchého.

O den později byly zabořeny do povrchu rudé planety snímací hroty o délce 1,5 centimetru sondy TCP (Thermal and Electrical Conductivity Probe), která je umístěna na robotickém rameni a má zkoumat vlastnosti půdy. Při vytahování sondy narazilo robotické rameno do kamenu, již dříve pojmenovaného jako "Alice". Bezpečnostní program sondy Phoenix okamžitě ukončil všechny operace a čekal na další příkazy ze Země. Po podrobnějším zhodnocení situace se ukázalo, že kolize s balvanem nezpůsobila žádné problémy a činnost sondy může na povrchu Marsu bezpečně pokračovat.

Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP
Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP
Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP.


V dalších dnech provedla sonda testovací odběr vzorků ledu. Od "naškrábání" speciální rotační škrabkou až po nabrání vzorků a jejich následné snímkování kamerou. Lidé okolo sondy se navíc rozhodli zvětšit dosavadní výkop o několik centimetrů, aby bylo dostatek prostoru k ostrému odběru.

Začal též průzkum půdy mocí mikroskopu AFM (Atomic Force Microscope), který je schopen rozeznat detaily o velikosti až setiny milimetru.

Výkop je tak nyní hluboký asi 5 centimetrů, široký 23 a dlouhý 60 centimetrů! Ke konci července proběhly finální přípravy na ostrý odběr vzorků půdy s ledem. Úspěšně byla připravená i komora číslo 0 přístroje TEGA.

Noční slunce na Marsu
Noční slunce na Marsu
Mozaika zachycuje půlnoční slunce na Marsu. Série snímků byla pořízena během asi 4 hodin dne 20. července.


Ostrý odběr vzorků a jejich následná doprava do přístroje TEGA proběhla během uplynulého víkendu. Došlo ale ke komplikacím, materiál se totiž přilepil na dno naběračky a jen malá část se vysypala do otevřených dvířek přístroje. Druhý pokus v neděli 27. července byl mírně úspěšnější, sonda nechala naběračku nad dvířky přístroje delší dobu a s naběračkou se mírně zatřáslo.

V přístroji TEGA budou vzorky postupně zahřívány a uvolněné výpary zkoumány hmotnostním spektrometrem. Více informací se možná dozvíme už ve čtvrtek 31. července, kdy se na NASA TV koná od 20:00 našeho času tisková konference týmu okolo sondy Phoenix. O nových informacích vás budeme informovat formou novinky.

Meteorologie

Meteorologická měření probíhají stále bez ohledu na ostatní program sondy. Zajímavý experiment proběhl 20. července. Snímací hroty sondy TCP se opět zabořily do povrchu, tentokrát už prováděly po dobu asi jednoho dne měření vlastností půdy. Ve stejnou dobu též pracovala meteorologická stanice a na atmosféru Marsu se zaměřila z oběžné dráhy i sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Cílem jednodenní pozorovací kampaně bylo komplexní studium atmosféry planety, především pak odpařování ledu z půdy a následná přeměna vodní páry do ledových krystalků v atmosféře.

Zdroj: NASA


Zprávy ze základny Vastitas Borealis:

Doporučené odkazy:




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »