Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zprávy ze základny Vastitas Borealis IV
Petr Kubala Vytisknout článek

Zprávy ze základny Vastitas Borealis IV

Na dně výkopu jsou patrné místa po škrabání
Na dně výkopu jsou patrné místa po škrabání
V době, kdy vydáváme tento článek, uplynulo od přistání sondy Phoenix na Marsu už 65 dní a 20 hodin. Zatím se ale nepodařilo splnit hlavní cíl mise - jednoznačně potvrdit přítomnost ledu pod povrchem Marsu. Aktualizováno 1. srpna!

Aktualizace (1. srpna 2008):

Část panoramatu
Část panoramatu
We have water! (Máme vodu!), prohlásil na tiskové konferenci 31. července večer SELČ William Boynton z University of Arizona. Testy vzorků v přístroji TEGA potvrdily přítomnost vody a soli v marťanské půdě. Vzorky pocházejí z hloubky asi 5 centimetrů. Jak k odběru došlo se můžete dočíst v článku níže, který byl napsán před oznámením výsledků analýzy. NASA též oznámila prodloužení mise sondy Phoenix do 30. září. zdroj (EN). Zveřejněn byl taky panoramatický snímek okolí místa přistání.




Hlavní náplní sondy Phoenix v průběhu července byly přípravy na odebrání prvních vzorků půdy, které by měly obsahovat led. Vzorky půdy již sice byly analyzovány dříve v některém z přístrojů, ale vždy šlo pouze o materiál z povrchové vrstvy, ve kterém se přítomnost ledu nepředpokládala. Už v červnu objevila kamera sondy na dně vyhloubeného výkopu materiál, který pomalu mizel. Vědci se právem domnívají, že se jedná o sublimující led. Opravdový důkaz ale může přinést pouze analýza v přístroji TEGA. Do něj se musí ovšem vzorky nejdříve dopravit.

Celá procedura odběru bílého materiálu se ale ukázala mnohem komplikovanější, než se předpokládalo. Bílý materiál je potřeba pomocí speciální škrabky na robotickém rameni připravit, poté jej nabrat a dříve než led vysublimuje ho dopravit do analyzačního přístroje. Při prvním odběru vzorků se navíc vyskytly problémy se dvířky přístroje TEGA. To vše připravilo vědcům nelehký úkol. Pro misi sondy Phoenix klíčová analýza vzorků domnělého ledu se tak proměnila do komplikované operace, kterou je nutné předem dobře připravit.

Během solu 42 (7. července) proběhlo testování odběru vzorků pomocí škrabání. Vědce zajímalo především to, jak nejlépe odebrat co největší množství vzorků. Zmrzlá půda je totiž velmi tvrdá, takže se nejedná o nic jednoduchého.

O den později byly zabořeny do povrchu rudé planety snímací hroty o délce 1,5 centimetru sondy TCP (Thermal and Electrical Conductivity Probe), která je umístěna na robotickém rameni a má zkoumat vlastnosti půdy. Při vytahování sondy narazilo robotické rameno do kamenu, již dříve pojmenovaného jako "Alice". Bezpečnostní program sondy Phoenix okamžitě ukončil všechny operace a čekal na další příkazy ze Země. Po podrobnějším zhodnocení situace se ukázalo, že kolize s balvanem nezpůsobila žádné problémy a činnost sondy může na povrchu Marsu bezpečně pokračovat.

Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP
Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP
Na snímku jsou dobře patrné čtyři hroty sondy TCP.


V dalších dnech provedla sonda testovací odběr vzorků ledu. Od "naškrábání" speciální rotační škrabkou až po nabrání vzorků a jejich následné snímkování kamerou. Lidé okolo sondy se navíc rozhodli zvětšit dosavadní výkop o několik centimetrů, aby bylo dostatek prostoru k ostrému odběru.

Začal též průzkum půdy mocí mikroskopu AFM (Atomic Force Microscope), který je schopen rozeznat detaily o velikosti až setiny milimetru.

Výkop je tak nyní hluboký asi 5 centimetrů, široký 23 a dlouhý 60 centimetrů! Ke konci července proběhly finální přípravy na ostrý odběr vzorků půdy s ledem. Úspěšně byla připravená i komora číslo 0 přístroje TEGA.

Noční slunce na Marsu
Noční slunce na Marsu
Mozaika zachycuje půlnoční slunce na Marsu. Série snímků byla pořízena během asi 4 hodin dne 20. července.


Ostrý odběr vzorků a jejich následná doprava do přístroje TEGA proběhla během uplynulého víkendu. Došlo ale ke komplikacím, materiál se totiž přilepil na dno naběračky a jen malá část se vysypala do otevřených dvířek přístroje. Druhý pokus v neděli 27. července byl mírně úspěšnější, sonda nechala naběračku nad dvířky přístroje delší dobu a s naběračkou se mírně zatřáslo.

V přístroji TEGA budou vzorky postupně zahřívány a uvolněné výpary zkoumány hmotnostním spektrometrem. Více informací se možná dozvíme už ve čtvrtek 31. července, kdy se na NASA TV koná od 20:00 našeho času tisková konference týmu okolo sondy Phoenix. O nových informacích vás budeme informovat formou novinky.

Meteorologie

Meteorologická měření probíhají stále bez ohledu na ostatní program sondy. Zajímavý experiment proběhl 20. července. Snímací hroty sondy TCP se opět zabořily do povrchu, tentokrát už prováděly po dobu asi jednoho dne měření vlastností půdy. Ve stejnou dobu též pracovala meteorologická stanice a na atmosféru Marsu se zaměřila z oběžné dráhy i sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Cílem jednodenní pozorovací kampaně bylo komplexní studium atmosféry planety, především pak odpařování ledu z půdy a následná přeměna vodní páry do ledových krystalků v atmosféře.

Zdroj: NASA


Zprávy ze základny Vastitas Borealis:

Doporučené odkazy:




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »