Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zrcadlo pro JWST vstupuje do výrobní fáze

Zrcadlo pro JWST vstupuje do výrobní fáze

jwst.jpg
Realizace projektu nového vesmírného teleskopu NASA - James Webb Space Telescope (JWST) - se posunula o významný krok kupředu. Společnost Northrop Grumman Corporation, která je hlavním dodavatelem NASA - Goddard Space Flight Center pro misi JWST a je smluvně odpovědná za návrh, vývoj i výrobu hlavní optické části dalekohledu, totiž otevřela nové výrobní zařízení v Cullmanu, kde se optická část dalekohledu bude vyrábět.

Nové výrobní zařízení vlastní firma Axsys Technologies Inc., člen skupiny Northrop Grumman. Právě ta začne už koncem tohoto měsíce optiku JWST vyrábět. Výroba bude trvat až do roku 2007. Primární zrcadlo nového teleskopu JWST bude vytvořeno z celkem 18 šestiúhelníkových částí, dávajících společně 2,5 krát větší plochu než má dnešní zrcadlo Hubblova teleskopu. Navíc bude mít jen třetinu jeho hmotnosti.

Výroba primárního zrcadla dalekohledu je několika stupňový proces. Ten zahájí a řídí firma Ball Aerospace. Jiná firma, Brush Wellman, vylisuje z berylia velké, 250 kg těžké segmenty, které Axsys Technologies obrobí a Tinsley Laboratories dále opracuje a vyleští. Ball Aerospace nakonec zrcadlo spojí s ostatní optikou a vmontuje jej do struktury dalekohledu. To celé bude trvat asi čtyři a půl roku.

V Axsys Technologies, obrobí každou z 18 částí zrcadla tak, že odleptají nepotřebnou zadní část polotovaru a upraví přední část pro následné leštění. Z původních 250 kg polotovaru se při tom odstraní až 92% jeho hmoty. Před závěrečným leštěním tedy bude každý segment zrcadla vážit jen 21 kilogramů. Už na začátku tohoto roku, v Axsys Technologies začali obrábění prototypu zrcadla, aby si celou technologii ověřili.

Primární zrcadlo dalekohledu bude mít průměr 6,5 metru (plocha 25 m2) a stane se tak největším zrcadlem vyneseným do kosmu. Berylium, jeden z nejlehčích kovů, bylo pro výrobu zrcadla vybráno zejména pro jeho schopnost odolávat velmi nízkým pracovním teplotám až okolo ­240°C.

Dalekohled se zrcadlem o takovém průměru, ani sluneční clona o velikosti tenisového kurtu se do žádné rakety nevejdou. Budou proto vyrobeny jako skládací a plně se rozvinou teprve v kosmu. Celá technologie tak musí být navržena a vyrobena s ohledem na maximální přesnost, odolnost a spolehlivost. Dalekohled totiž bude umístěn v takové vzdálenosti od Země, že jakákoliv servisní mise nepřichází v úvahu.

James Webb Space Telescope bude pracovat v infračerveném oboru (0.6 - 28 mikronů), kde bude v ohromných vzdálenostech pátrat po odpovědích na základní otázky o vzniku a vývoji galaxií, velikosti a tvaru vesmíru a záhadném životním cyklu hmoty. Aby byl dalekohled co nejméně ovlivňován, bude umístěn v Lagrangeově bodě L2, 1,5 milionu kilometrů daleko od Země. Start mise je plánován na srpen roku 2011.Podle: Northrop Grumman News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »