Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zrcadlo pro JWST vstupuje do výrobní fáze

Zrcadlo pro JWST vstupuje do výrobní fáze

jwst.jpg
Realizace projektu nového vesmírného teleskopu NASA - James Webb Space Telescope (JWST) - se posunula o významný krok kupředu. Společnost Northrop Grumman Corporation, která je hlavním dodavatelem NASA - Goddard Space Flight Center pro misi JWST a je smluvně odpovědná za návrh, vývoj i výrobu hlavní optické části dalekohledu, totiž otevřela nové výrobní zařízení v Cullmanu, kde se optická část dalekohledu bude vyrábět.

Nové výrobní zařízení vlastní firma Axsys Technologies Inc., člen skupiny Northrop Grumman. Právě ta začne už koncem tohoto měsíce optiku JWST vyrábět. Výroba bude trvat až do roku 2007. Primární zrcadlo nového teleskopu JWST bude vytvořeno z celkem 18 šestiúhelníkových částí, dávajících společně 2,5 krát větší plochu než má dnešní zrcadlo Hubblova teleskopu. Navíc bude mít jen třetinu jeho hmotnosti.

Výroba primárního zrcadla dalekohledu je několika stupňový proces. Ten zahájí a řídí firma Ball Aerospace. Jiná firma, Brush Wellman, vylisuje z berylia velké, 250 kg těžké segmenty, které Axsys Technologies obrobí a Tinsley Laboratories dále opracuje a vyleští. Ball Aerospace nakonec zrcadlo spojí s ostatní optikou a vmontuje jej do struktury dalekohledu. To celé bude trvat asi čtyři a půl roku.

V Axsys Technologies, obrobí každou z 18 částí zrcadla tak, že odleptají nepotřebnou zadní část polotovaru a upraví přední část pro následné leštění. Z původních 250 kg polotovaru se při tom odstraní až 92% jeho hmoty. Před závěrečným leštěním tedy bude každý segment zrcadla vážit jen 21 kilogramů. Už na začátku tohoto roku, v Axsys Technologies začali obrábění prototypu zrcadla, aby si celou technologii ověřili.

Primární zrcadlo dalekohledu bude mít průměr 6,5 metru (plocha 25 m2) a stane se tak největším zrcadlem vyneseným do kosmu. Berylium, jeden z nejlehčích kovů, bylo pro výrobu zrcadla vybráno zejména pro jeho schopnost odolávat velmi nízkým pracovním teplotám až okolo ­240°C.

Dalekohled se zrcadlem o takovém průměru, ani sluneční clona o velikosti tenisového kurtu se do žádné rakety nevejdou. Budou proto vyrobeny jako skládací a plně se rozvinou teprve v kosmu. Celá technologie tak musí být navržena a vyrobena s ohledem na maximální přesnost, odolnost a spolehlivost. Dalekohled totiž bude umístěn v takové vzdálenosti od Země, že jakákoliv servisní mise nepřichází v úvahu.

James Webb Space Telescope bude pracovat v infračerveném oboru (0.6 - 28 mikronů), kde bude v ohromných vzdálenostech pátrat po odpovědích na základní otázky o vzniku a vývoji galaxií, velikosti a tvaru vesmíru a záhadném životním cyklu hmoty. Aby byl dalekohled co nejméně ovlivňován, bude umístěn v Lagrangeově bodě L2, 1,5 milionu kilometrů daleko od Země. Start mise je plánován na srpen roku 2011.Podle: Northrop Grumman News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »