Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zrcadlo pro JWST vstupuje do výrobní fáze

Zrcadlo pro JWST vstupuje do výrobní fáze

jwst.jpg
Realizace projektu nového vesmírného teleskopu NASA - James Webb Space Telescope (JWST) - se posunula o významný krok kupředu. Společnost Northrop Grumman Corporation, která je hlavním dodavatelem NASA - Goddard Space Flight Center pro misi JWST a je smluvně odpovědná za návrh, vývoj i výrobu hlavní optické části dalekohledu, totiž otevřela nové výrobní zařízení v Cullmanu, kde se optická část dalekohledu bude vyrábět.

Nové výrobní zařízení vlastní firma Axsys Technologies Inc., člen skupiny Northrop Grumman. Právě ta začne už koncem tohoto měsíce optiku JWST vyrábět. Výroba bude trvat až do roku 2007. Primární zrcadlo nového teleskopu JWST bude vytvořeno z celkem 18 šestiúhelníkových částí, dávajících společně 2,5 krát větší plochu než má dnešní zrcadlo Hubblova teleskopu. Navíc bude mít jen třetinu jeho hmotnosti.

Výroba primárního zrcadla dalekohledu je několika stupňový proces. Ten zahájí a řídí firma Ball Aerospace. Jiná firma, Brush Wellman, vylisuje z berylia velké, 250 kg těžké segmenty, které Axsys Technologies obrobí a Tinsley Laboratories dále opracuje a vyleští. Ball Aerospace nakonec zrcadlo spojí s ostatní optikou a vmontuje jej do struktury dalekohledu. To celé bude trvat asi čtyři a půl roku.

V Axsys Technologies, obrobí každou z 18 částí zrcadla tak, že odleptají nepotřebnou zadní část polotovaru a upraví přední část pro následné leštění. Z původních 250 kg polotovaru se při tom odstraní až 92% jeho hmoty. Před závěrečným leštěním tedy bude každý segment zrcadla vážit jen 21 kilogramů. Už na začátku tohoto roku, v Axsys Technologies začali obrábění prototypu zrcadla, aby si celou technologii ověřili.

Primární zrcadlo dalekohledu bude mít průměr 6,5 metru (plocha 25 m2) a stane se tak největším zrcadlem vyneseným do kosmu. Berylium, jeden z nejlehčích kovů, bylo pro výrobu zrcadla vybráno zejména pro jeho schopnost odolávat velmi nízkým pracovním teplotám až okolo ­240°C.

Dalekohled se zrcadlem o takovém průměru, ani sluneční clona o velikosti tenisového kurtu se do žádné rakety nevejdou. Budou proto vyrobeny jako skládací a plně se rozvinou teprve v kosmu. Celá technologie tak musí být navržena a vyrobena s ohledem na maximální přesnost, odolnost a spolehlivost. Dalekohled totiž bude umístěn v takové vzdálenosti od Země, že jakákoliv servisní mise nepřichází v úvahu.

James Webb Space Telescope bude pracovat v infračerveném oboru (0.6 - 28 mikronů), kde bude v ohromných vzdálenostech pátrat po odpovědích na základní otázky o vzniku a vývoji galaxií, velikosti a tvaru vesmíru a záhadném životním cyklu hmoty. Aby byl dalekohled co nejméně ovlivňován, bude umístěn v Lagrangeově bodě L2, 1,5 milionu kilometrů daleko od Země. Start mise je plánován na srpen roku 2011.Podle: Northrop Grumman News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »