Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!

Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!

Za oponou světelného znečištění
Autor: Marek Tušl

Skupina středoškolských studentů připravuje jedinečný dokumentární film o vztahu člověka k vesmíru a problému světelného znečištění. Film "Hledání ztracené tmy" má hotový scénář, částečně obsah, ale k dokončení ještě kus chybí. A právě každý z vás by mohl svým přispěním velice významně pomoci k jeho zdárnému dokončení. Jak? Čtěte dále.

Video: Trailer k studentskému filmu "Hledáni ztracené tmy"
Líbí se vám? Prosíme, podpořte nás k dokončení filmu. Děkujeme!

Noční obloha plná hvězd fascinuje člověka už od nepaměti. Ať už mluvíme o prvních astronomech ze starověkého Řecka, o námořnících, kteří pomocí hvězd dodnes navádějí své lodě, nebo třeba o spisovatelích, kterým byla zářící obloha posetá hvězdami nekonečnou studnicí inspirace. Díky hvězdám lidstvo přišlo na to, že je Země kulatá a že nejsme středem vesmíru. Přišlo na spoustu matematických výpočtů a na důležité fyzikální zákony. V dnešní době se však obyvatelé větších měst se září hvězd na obloze nesetkají a je jen otázkou času, kdy bude povrch naší planety tak zalidněný a přesvětlený, že se s hvězdami člověk nesetká ani v přírodě. A přitom stačí docela málo k tomu, aby se situace zlepšila. Proto jsme se rozhodli natočit krátkometrážní dokument o světelném znečištění.

Jsme tři studenti SPŠST Panská a filmem chceme nejen obyvatelům velkých měst ukázat, o jaký pohled přicházejí každou noc a jaké bohatství mají lidé vzdálení od velkých zdrojů světla. Spousta lidí si řekne, že pokud chceme pozorovat a fotit hvězdy, proč tedy nejedeme třeba na Šumavu, tam je přeci tma. Bohužel už ani místa jako národní parky v České republice neposkytují stoprocentní tmu. Pražákům je nejbližším místem s přirozeně tmavou noční oblohou 800 kilometrů vzdálený Národní Park Poloniny na východě Slovenska. V připravovaném dokumentu proto chceme ukázat tmu Národního Parku na Šumavě a Východoslovenských Polonin a v kontrastu i světlo Prahy či Brna.

Poster k filmovému projektu Hledání ztracené tmy. Autor: Facebook HZT.
Poster k filmovému projektu Hledání ztracené tmy.
Autor: Facebook HZT.

Máme připraveny 3 rozhovory s předními českými kapacitami v oblasti astronomie a světelného znečištění. Těmito odborníky budou nejznámější český astrofotograf, kreslíř, cestovatel a spisovatel Petr Horálek, jehož snímky mají celosvětový úspěch, popularizátor astronomie a tiskový tajemník v astronomickém ústavu Akademie věd Pavel Suchan a do třetice český astronom, politik a astrofyzik Mgr. Jiří Dušek, Ph.D., který na celou problematiku poskytne pohled právní.     

Tento projekt nezvládneme financovat sami, proto si vážíme jakekoliv finanční či mediální podpory. Podpořit nás můžete sdílením naší Facebookové stránky Hledání ztracené tmy (www.facebook.com/HledaniZtraceneTmy) a od 16. července můžete přispět na náš projekt i na www.startovac.cz/projekty/hledani-ztracene-tmy. Budeme rádi za jakoukoliv formu propagace a podpory.

Za podporu předem nesmírně DĚKUJEME!
Filip Hecl, Tomáš Kosek a Eliška Nováková

Kontakty a další informace

Za filmový štáb

Tomáš Kosek
Student Střední průmyslová škola sdělovací techniky
Iniciátor projektu Hledání ztracené tmy

Email: kosek.tom@gmail.com
Telefon: 737 867 814

Další kontakty

Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815

Jiří Dušek
Hvězdárna a planetárium Brno
Email: dusek@hvezdarna.cz
Telefon: 775 354 555

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebooková stránka dokumentu
[2] Startovač: Podpořte vznik filmu Hledání ztracené tmy
[3] Střední průmyslová škola sdělovací techniky



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Podpora, Dokumenty, Dokumentární film, Studentský film, Světelné znečištění


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »