Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!

Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!

Za oponou světelného znečištění
Autor: Marek Tušl

Skupina středoškolských studentů připravuje jedinečný dokumentární film o vztahu člověka k vesmíru a problému světelného znečištění. Film "Hledání ztracené tmy" má hotový scénář, částečně obsah, ale k dokončení ještě kus chybí. A právě každý z vás by mohl svým přispěním velice významně pomoci k jeho zdárnému dokončení. Jak? Čtěte dále.

Video: Trailer k studentskému filmu "Hledáni ztracené tmy"
Líbí se vám? Prosíme, podpořte nás k dokončení filmu. Děkujeme!

Noční obloha plná hvězd fascinuje člověka už od nepaměti. Ať už mluvíme o prvních astronomech ze starověkého Řecka, o námořnících, kteří pomocí hvězd dodnes navádějí své lodě, nebo třeba o spisovatelích, kterým byla zářící obloha posetá hvězdami nekonečnou studnicí inspirace. Díky hvězdám lidstvo přišlo na to, že je Země kulatá a že nejsme středem vesmíru. Přišlo na spoustu matematických výpočtů a na důležité fyzikální zákony. V dnešní době se však obyvatelé větších měst se září hvězd na obloze nesetkají a je jen otázkou času, kdy bude povrch naší planety tak zalidněný a přesvětlený, že se s hvězdami člověk nesetká ani v přírodě. A přitom stačí docela málo k tomu, aby se situace zlepšila. Proto jsme se rozhodli natočit krátkometrážní dokument o světelném znečištění.

Jsme tři studenti SPŠST Panská a filmem chceme nejen obyvatelům velkých měst ukázat, o jaký pohled přicházejí každou noc a jaké bohatství mají lidé vzdálení od velkých zdrojů světla. Spousta lidí si řekne, že pokud chceme pozorovat a fotit hvězdy, proč tedy nejedeme třeba na Šumavu, tam je přeci tma. Bohužel už ani místa jako národní parky v České republice neposkytují stoprocentní tmu. Pražákům je nejbližším místem s přirozeně tmavou noční oblohou 800 kilometrů vzdálený Národní Park Poloniny na východě Slovenska. V připravovaném dokumentu proto chceme ukázat tmu Národního Parku na Šumavě a Východoslovenských Polonin a v kontrastu i světlo Prahy či Brna.

Poster k filmovému projektu Hledání ztracené tmy. Autor: Facebook HZT.
Poster k filmovému projektu Hledání ztracené tmy.
Autor: Facebook HZT.

Máme připraveny 3 rozhovory s předními českými kapacitami v oblasti astronomie a světelného znečištění. Těmito odborníky budou nejznámější český astrofotograf, kreslíř, cestovatel a spisovatel Petr Horálek, jehož snímky mají celosvětový úspěch, popularizátor astronomie a tiskový tajemník v astronomickém ústavu Akademie věd Pavel Suchan a do třetice český astronom, politik a astrofyzik Mgr. Jiří Dušek, Ph.D., který na celou problematiku poskytne pohled právní.     

Tento projekt nezvládneme financovat sami, proto si vážíme jakekoliv finanční či mediální podpory. Podpořit nás můžete sdílením naší Facebookové stránky Hledání ztracené tmy (www.facebook.com/HledaniZtraceneTmy) a od 16. července můžete přispět na náš projekt i na www.startovac.cz/projekty/hledani-ztracene-tmy. Budeme rádi za jakoukoliv formu propagace a podpory.

Za podporu předem nesmírně DĚKUJEME!
Filip Hecl, Tomáš Kosek a Eliška Nováková

Kontakty a další informace

Za filmový štáb

Tomáš Kosek
Student Střední průmyslová škola sdělovací techniky
Iniciátor projektu Hledání ztracené tmy

Email: kosek.tom@gmail.com
Telefon: 737 867 814

Další kontakty

Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815

Jiří Dušek
Hvězdárna a planetárium Brno
Email: dusek@hvezdarna.cz
Telefon: 775 354 555

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebooková stránka dokumentu
[2] Startovač: Podpořte vznik filmu Hledání ztracené tmy
[3] Střední průmyslová škola sdělovací techniky



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Podpora, Dokumenty, Dokumentární film, Studentský film, Světelné znečištění


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »