Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!

Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!

Za oponou světelného znečištění
Autor: Marek Tušl

Skupina středoškolských studentů připravuje jedinečný dokumentární film o vztahu člověka k vesmíru a problému světelného znečištění. Film "Hledání ztracené tmy" má hotový scénář, částečně obsah, ale k dokončení ještě kus chybí. A právě každý z vás by mohl svým přispěním velice významně pomoci k jeho zdárnému dokončení. Jak? Čtěte dále.

Video: Trailer k studentskému filmu "Hledáni ztracené tmy"
Líbí se vám? Prosíme, podpořte nás k dokončení filmu. Děkujeme!

Noční obloha plná hvězd fascinuje člověka už od nepaměti. Ať už mluvíme o prvních astronomech ze starověkého Řecka, o námořnících, kteří pomocí hvězd dodnes navádějí své lodě, nebo třeba o spisovatelích, kterým byla zářící obloha posetá hvězdami nekonečnou studnicí inspirace. Díky hvězdám lidstvo přišlo na to, že je Země kulatá a že nejsme středem vesmíru. Přišlo na spoustu matematických výpočtů a na důležité fyzikální zákony. V dnešní době se však obyvatelé větších měst se září hvězd na obloze nesetkají a je jen otázkou času, kdy bude povrch naší planety tak zalidněný a přesvětlený, že se s hvězdami člověk nesetká ani v přírodě. A přitom stačí docela málo k tomu, aby se situace zlepšila. Proto jsme se rozhodli natočit krátkometrážní dokument o světelném znečištění.

Jsme tři studenti SPŠST Panská a filmem chceme nejen obyvatelům velkých měst ukázat, o jaký pohled přicházejí každou noc a jaké bohatství mají lidé vzdálení od velkých zdrojů světla. Spousta lidí si řekne, že pokud chceme pozorovat a fotit hvězdy, proč tedy nejedeme třeba na Šumavu, tam je přeci tma. Bohužel už ani místa jako národní parky v České republice neposkytují stoprocentní tmu. Pražákům je nejbližším místem s přirozeně tmavou noční oblohou 800 kilometrů vzdálený Národní Park Poloniny na východě Slovenska. V připravovaném dokumentu proto chceme ukázat tmu Národního Parku na Šumavě a Východoslovenských Polonin a v kontrastu i světlo Prahy či Brna.

Poster k filmovému projektu Hledání ztracené tmy. Autor: Facebook HZT.
Poster k filmovému projektu Hledání ztracené tmy.
Autor: Facebook HZT.

Máme připraveny 3 rozhovory s předními českými kapacitami v oblasti astronomie a světelného znečištění. Těmito odborníky budou nejznámější český astrofotograf, kreslíř, cestovatel a spisovatel Petr Horálek, jehož snímky mají celosvětový úspěch, popularizátor astronomie a tiskový tajemník v astronomickém ústavu Akademie věd Pavel Suchan a do třetice český astronom, politik a astrofyzik Mgr. Jiří Dušek, Ph.D., který na celou problematiku poskytne pohled právní.     

Tento projekt nezvládneme financovat sami, proto si vážíme jakekoliv finanční či mediální podpory. Podpořit nás můžete sdílením naší Facebookové stránky Hledání ztracené tmy (www.facebook.com/HledaniZtraceneTmy) a od 16. července můžete přispět na náš projekt i na www.startovac.cz/projekty/hledani-ztracene-tmy. Budeme rádi za jakoukoliv formu propagace a podpory.

Za podporu předem nesmírně DĚKUJEME!
Filip Hecl, Tomáš Kosek a Eliška Nováková

Kontakty a další informace

Za filmový štáb

Tomáš Kosek
Student Střední průmyslová škola sdělovací techniky
Iniciátor projektu Hledání ztracené tmy

Email: kosek.tom@gmail.com
Telefon: 737 867 814

Další kontakty

Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815

Jiří Dušek
Hvězdárna a planetárium Brno
Email: dusek@hvezdarna.cz
Telefon: 775 354 555

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebooková stránka dokumentu
[2] Startovač: Podpořte vznik filmu Hledání ztracené tmy
[3] Střední průmyslová škola sdělovací techniky



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Podpora, Dokumenty, Dokumentární film, Studentský film, Světelné znečištění


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »