Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!

Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!

Za oponou světelného znečištění
Autor: Marek Tušl

Skupina středoškolských studentů připravuje jedinečný dokumentární film o vztahu člověka k vesmíru a problému světelného znečištění. Film "Hledání ztracené tmy" má hotový scénář, částečně obsah, ale k dokončení ještě kus chybí. A právě každý z vás by mohl svým přispěním velice významně pomoci k jeho zdárnému dokončení. Jak? Čtěte dále.

Video: Trailer k studentskému filmu "Hledáni ztracené tmy"
Líbí se vám? Prosíme, podpořte nás k dokončení filmu. Děkujeme!

Noční obloha plná hvězd fascinuje člověka už od nepaměti. Ať už mluvíme o prvních astronomech ze starověkého Řecka, o námořnících, kteří pomocí hvězd dodnes navádějí své lodě, nebo třeba o spisovatelích, kterým byla zářící obloha posetá hvězdami nekonečnou studnicí inspirace. Díky hvězdám lidstvo přišlo na to, že je Země kulatá a že nejsme středem vesmíru. Přišlo na spoustu matematických výpočtů a na důležité fyzikální zákony. V dnešní době se však obyvatelé větších měst se září hvězd na obloze nesetkají a je jen otázkou času, kdy bude povrch naší planety tak zalidněný a přesvětlený, že se s hvězdami člověk nesetká ani v přírodě. A přitom stačí docela málo k tomu, aby se situace zlepšila. Proto jsme se rozhodli natočit krátkometrážní dokument o světelném znečištění.

Jsme tři studenti SPŠST Panská a filmem chceme nejen obyvatelům velkých měst ukázat, o jaký pohled přicházejí každou noc a jaké bohatství mají lidé vzdálení od velkých zdrojů světla. Spousta lidí si řekne, že pokud chceme pozorovat a fotit hvězdy, proč tedy nejedeme třeba na Šumavu, tam je přeci tma. Bohužel už ani místa jako národní parky v České republice neposkytují stoprocentní tmu. Pražákům je nejbližším místem s přirozeně tmavou noční oblohou 800 kilometrů vzdálený Národní Park Poloniny na východě Slovenska. V připravovaném dokumentu proto chceme ukázat tmu Národního Parku na Šumavě a Východoslovenských Polonin a v kontrastu i světlo Prahy či Brna.

Poster k filmovému projektu Hledání ztracené tmy. Autor: Facebook HZT.
Poster k filmovému projektu Hledání ztracené tmy.
Autor: Facebook HZT.

Máme připraveny 3 rozhovory s předními českými kapacitami v oblasti astronomie a světelného znečištění. Těmito odborníky budou nejznámější český astrofotograf, kreslíř, cestovatel a spisovatel Petr Horálek, jehož snímky mají celosvětový úspěch, popularizátor astronomie a tiskový tajemník v astronomickém ústavu Akademie věd Pavel Suchan a do třetice český astronom, politik a astrofyzik Mgr. Jiří Dušek, Ph.D., který na celou problematiku poskytne pohled právní.     

Tento projekt nezvládneme financovat sami, proto si vážíme jakekoliv finanční či mediální podpory. Podpořit nás můžete sdílením naší Facebookové stránky Hledání ztracené tmy (www.facebook.com/HledaniZtraceneTmy) a od 16. července můžete přispět na náš projekt i na www.startovac.cz/projekty/hledani-ztracene-tmy. Budeme rádi za jakoukoliv formu propagace a podpory.

Za podporu předem nesmírně DĚKUJEME!
Filip Hecl, Tomáš Kosek a Eliška Nováková

Kontakty a další informace

Za filmový štáb

Tomáš Kosek
Student Střední průmyslová škola sdělovací techniky
Iniciátor projektu Hledání ztracené tmy

Email: kosek.tom@gmail.com
Telefon: 737 867 814

Další kontakty

Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815

Jiří Dušek
Hvězdárna a planetárium Brno
Email: dusek@hvezdarna.cz
Telefon: 775 354 555

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebooková stránka dokumentu
[2] Startovač: Podpořte vznik filmu Hledání ztracené tmy
[3] Střední průmyslová škola sdělovací techniky



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Podpora, Dokumenty, Dokumentární film, Studentský film, Světelné znečištění


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »