Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!

Buďte u vzniku jedinečného dokumentu!

Za oponou světelného znečištění
Autor: Marek Tušl

Skupina středoškolských studentů připravuje jedinečný dokumentární film o vztahu člověka k vesmíru a problému světelného znečištění. Film "Hledání ztracené tmy" má hotový scénář, částečně obsah, ale k dokončení ještě kus chybí. A právě každý z vás by mohl svým přispěním velice významně pomoci k jeho zdárnému dokončení. Jak? Čtěte dále.

Video: Trailer k studentskému filmu "Hledáni ztracené tmy"
Líbí se vám? Prosíme, podpořte nás k dokončení filmu. Děkujeme!

Noční obloha plná hvězd fascinuje člověka už od nepaměti. Ať už mluvíme o prvních astronomech ze starověkého Řecka, o námořnících, kteří pomocí hvězd dodnes navádějí své lodě, nebo třeba o spisovatelích, kterým byla zářící obloha posetá hvězdami nekonečnou studnicí inspirace. Díky hvězdám lidstvo přišlo na to, že je Země kulatá a že nejsme středem vesmíru. Přišlo na spoustu matematických výpočtů a na důležité fyzikální zákony. V dnešní době se však obyvatelé větších měst se září hvězd na obloze nesetkají a je jen otázkou času, kdy bude povrch naší planety tak zalidněný a přesvětlený, že se s hvězdami člověk nesetká ani v přírodě. A přitom stačí docela málo k tomu, aby se situace zlepšila. Proto jsme se rozhodli natočit krátkometrážní dokument o světelném znečištění.

Jsme tři studenti SPŠST Panská a filmem chceme nejen obyvatelům velkých měst ukázat, o jaký pohled přicházejí každou noc a jaké bohatství mají lidé vzdálení od velkých zdrojů světla. Spousta lidí si řekne, že pokud chceme pozorovat a fotit hvězdy, proč tedy nejedeme třeba na Šumavu, tam je přeci tma. Bohužel už ani místa jako národní parky v České republice neposkytují stoprocentní tmu. Pražákům je nejbližším místem s přirozeně tmavou noční oblohou 800 kilometrů vzdálený Národní Park Poloniny na východě Slovenska. V připravovaném dokumentu proto chceme ukázat tmu Národního Parku na Šumavě a Východoslovenských Polonin a v kontrastu i světlo Prahy či Brna.

Poster k filmovému projektu Hledání ztracené tmy. Autor: Facebook HZT.
Poster k filmovému projektu Hledání ztracené tmy.
Autor: Facebook HZT.

Máme připraveny 3 rozhovory s předními českými kapacitami v oblasti astronomie a světelného znečištění. Těmito odborníky budou nejznámější český astrofotograf, kreslíř, cestovatel a spisovatel Petr Horálek, jehož snímky mají celosvětový úspěch, popularizátor astronomie a tiskový tajemník v astronomickém ústavu Akademie věd Pavel Suchan a do třetice český astronom, politik a astrofyzik Mgr. Jiří Dušek, Ph.D., který na celou problematiku poskytne pohled právní.     

Tento projekt nezvládneme financovat sami, proto si vážíme jakekoliv finanční či mediální podpory. Podpořit nás můžete sdílením naší Facebookové stránky Hledání ztracené tmy (www.facebook.com/HledaniZtraceneTmy) a od 16. července můžete přispět na náš projekt i na www.startovac.cz/projekty/hledani-ztracene-tmy. Budeme rádi za jakoukoliv formu propagace a podpory.

Za podporu předem nesmírně DĚKUJEME!
Filip Hecl, Tomáš Kosek a Eliška Nováková

Kontakty a další informace

Za filmový štáb

Tomáš Kosek
Student Střední průmyslová škola sdělovací techniky
Iniciátor projektu Hledání ztracené tmy

Email: kosek.tom@gmail.com
Telefon: 737 867 814

Další kontakty

Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815

Jiří Dušek
Hvězdárna a planetárium Brno
Email: dusek@hvezdarna.cz
Telefon: 775 354 555

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebooková stránka dokumentu
[2] Startovač: Podpořte vznik filmu Hledání ztracené tmy
[3] Střední průmyslová škola sdělovací techniky



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Podpora, Dokumenty, Dokumentární film, Studentský film, Světelné znečištění


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »