Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM Březen 2013: Od hlavy komety PanSTARRS

ČAM Březen 2013: Od hlavy komety PanSTARRS

ČAM 2013.03: Od hlavy komety PanSTARRS Autor: Petr Horálek
ČAM 2013.03: Od hlavy komety PanSTARRS
Autor: Petr Horálek
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2013 obdržel snímek „Od hlavy komety PanSTARRS“, jehož autorem je Petr Horálek.

O kometách že těžká řeč, rozhodnout že to nechce,
míní však, že by nemělo soudit se příliš lehce.
Nejsou snad všecky nešťastny, nejsou snad zhoubny všecky,
o jedné ale vypráví sám rytíř Luběněcki:
sotva se její paprsky odněkud k nám sem vdraly,
vskutku se v glinské hospodě hanebně ševci sprali.

Tolik o kometách poznamenal Jan Neruda v krásné básničce „Seděly žáby v kaluži“ ze sbírky „Písně kosmické“. Zda se i během letošního března kvůli kometám na obloze prali hanebně ševci v nějaké hospodě, nevíme, ale astronomové využili každé z těch několika málo jasných nocí, aby očima, dalekohledy a astrografy pečlivě brázdili západní obzor. Hledali zde kometu C/2011 L4 PanSTARRS, která slibovala být jasnou ozdobou večerního nebe.

Jedním z nich byl i astronom Petr Horálek, který ji na pozorovací terase Hvězdárny v Úpici zachytil 20. března na záznamový čip digitálního fotoaparátu, snímek zpracoval a zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Kometa PanSTARRS získala své jméno po přehlídkovém teleskopu Pan-STARRS, tedy „Panoramic Survey Telescope & Rapid Response System“, který ji objevil 6. června 2011. Tehdy, téměř 2 roky před průchodem přísluním, se nacházela ještě za drahou Jupitera a měla jasnost 19. magnitudy. Výpočty dráhy ukázaly, že bude procházet poměrně blízko Slunce a že by se mohla stát jasnou vlasaticí jara tohoto roku.

Kometa se pohybuje Sluneční soustavou téměř kolmo k rovině ekliptiky a díky gravitačnímu působení se její původní oběžná doba přes 10 miliónů let výrazně zkrátí. Další návštěvou nás poctí již za „pouhých“ 109 466 let. Přísluním prošla 10. března 2013 vzdálena od Slunce necelou jednu třetinu vzdálenosti Země od naší mateřské hvězdy, tedy přibližně 45 miliónů kilometrů.

Tato vlasatice se vyznačuje výrazným prachovým ohonem, produkovaným během opakovaných výronů z jádra, namísto jeho stabilní produkce. Prach je tvořen zrnky velmi velké škály velikostí, což výrazně snižuje jeho intenzitu, neboť je prach rozprostřen ve velmi širokém vějíři ohonu, jak je vidět i na vítězném snímku. Oproti tomu je plynná část kometárního ohonu velmi tenká.

Kometa PanSTARRS je typickou představitelkou komet s jejich nevyzpytatelnými manýrami. Ovšem, i když nebyla nakonec tak jasná, jak zpočátku slibovala, skrývala se za mraky a v době největší jasnosti se „plazila“ nízko nad ještě světlým obzorem, neunikla astrofotografu Petru Horálkovi a díky němu neunikla ani nám. Nevíme sice, zda se mu podaří nafotit ji i při dalším průchodu přísluním, ale jistě nafotí mnoho dalších krásných pohledů do nebe, které pošle do soutěže ČAM. Za porotu ČAM, Českou astronomickou společnost, která tuto soutěž provozuje i za ostatní milovníky oblohy děkujeme a blahopřejeme.

Autor snímku

Petr Horálek

Technické údaje a postup:

Autor: Petr Horálek
Název: Od hlavy komety PanSTARRS
Místo: Hvězdárna v Úpici
Datum: 20. března 2013, cca 19:10 SEČ
Optika: Celestron 0,28 m, f10
Stativ: motorizovaná equatoriální montáž
Sensor: CMOS 20,2 MP (Canon EOS 6D)
Zpracování: Sada 5 snímků s expozicí od 15 do 73 sekund (ISO 200) a jeden s expozicí 32 sekund (ISO 4000). Prvních 5 snímků ručně sesazeno ve vrstvách na hlavu komety v Adobe Photoshop CS6, snímek s nejdelší expozicí vložen metodou screen (přičtení), ostatní v normálním režimu. V programu Adobe Lightroom na něm byly upraveny křivky, vyhlazen zbytkový šum. Dodatečně byl snímek vložen do pozadí k předchozí složenině. Tím bylo dosaženo přirozenějšího vzhledu ohonu komety odpovídajícímu pohledu v dalekohledu.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Kometa PanSTARRS, ČAM


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »