Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Český Fulldome Festival Brno zná svého vítěze

Český Fulldome Festival Brno zná svého vítěze

Ředitel brněnského planetária Jiří Dušek s oceněním.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno

Krátká i dlouhá. Pro děti i dospělé. Plovoucí po hladině i velmi detailní. Odvážná i konzervativní. Již osvědčená i teprve připravovaná. Na Hvězdárně a planetáriu Brno bylo během prvního ročníku Českého Fulldome Festivalu Brno 2016 v pondělí 9. listopadu představeno osm českých představení, z nichž diváci vybrali to nejzajímavější – Blíže ke hvězdám od Pavla Gabzdyla a Pavla Karase.

Český Fulldome Festival Brno není klasickým filmovým festivalem. Cílem je podpořit tvorbu jakýchkoli pořadů pro originální audiovizuální systémy promítající na polokulovité projekční plochy. Takových sálů, označovaných jako digitální planetária, je v České republice šest. Brno, Hradec Králové, Liberec, Plzeň a Ostrava přišla s „vlastní kůží na trh“ a ukázala své výtvory.

Techmania Science Center z Plzně uvedla tři představení Hluboký vesmír, Pijeme vodu z komet a Výprava do středu Země. Domácí Hvězdárna a planetárium Brno si troufla na Úžasné planety a Blíže ke hvězdám. Planetárium Ostrava připravilo pořad Cesty energie, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové Sluneční soustavu 2015 a iQLANDIA Science Center Liberec Jež(íš)kovy voči.

Čestné uznání si nakonec odneslo představení Pijeme vodu z komet z autorské dílny Techmania Science Center Plzeň a živě komentovaný pořad Jež(íš)kovy voči z iQLANDIA Science Center Liberec. Hlavní cenu v podobě křišťálové koule obdrželo na základě diváckého hlasování představení Hvězdárny a planetária Brno, autorů Pavla Gabzdyla a Pavla Karase Blíže ke hvězdám.

Kdo si odnesl jakou cenu, ale není podstatné. Důležité je, že v České republice existuje hned několik týmů, které sebraly odvahu i um a jsou schopny dotáhnout do konce tak komplikovanou produkci pro digitální planetária.

066416.jpg

066415.jpg

066414.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »