Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Čeští středoškoláci ovládli finále prestižní soutěže NASA v Houstonu

Čeští středoškoláci ovládli finále prestižní soutěže NASA v Houstonu

Tým LASAR, zleva Simon Klinga, Boris Brovkin, Richard Nikel, Anna Krebsová a Viktor Adámek, v pozadí mentor Jan Spratek
Autor: LASAR

Český tým LASAR zvítězil v celosvětové soutěži Conrad Challenge ve dvou kategoriích ze tří. Před odborníky z NASA a v konkurenci více než dvou tisíc týmů představili řešení, jak restartovat nekomunikující družice na oběžné dráze Země. Stali se jedněmi z mála evropských týmů ve finále a vůbec prvními z České republiky.

„Čeští středoškoláci mi předvedli jednu z nejlepších prezentací, jakou jsem na Conrad Challenge kdy viděla,“ říká zakladatelka soutěže Nancy Conrad, která je manželkou zesnulého Peta Conrada, třetího člověka na Měsíci. Ředitel Space Center Houston William Harris dodává: „Projekty všech 26 finálových týmů mají potenciál posunout svět zase o kousek dál. Tady v Houstonu nám šlo o to, kdo nám dokáže svou práci nejlépe prodat.“ A přesně to se týmu LASAR podařilo. Získali ocenění za nejlepší představení projektu v kategoriích odborné poroty i široké veřejnosti.
 
Jedním z úkolů finalistů bylo svůj projekt představit na expu návštěvníkům kosmického centra, astronautům nebo kosmickým inženýrům z NASA. „Nedělají to proto, že je to jednoduché. Dělají to právě proto, že je to složité,“ oceňuje na týmu LASAR astronautka Megan McArthur.
 
„S naším unikátním řešením budeme schopni vyvolat restart na nekomunikující družici obíhající Zemi,“ vysvětluje projekt vedoucí týmu Simon Klinga. Fyzik Viktor Adámek doplňuje: „Laserovým paprskem zasáhneme solární články satelitu. Ty se odpojí od baterií, která se začne vybíjet. Toto nežádoucí chování systémy družice vyhodnotí jako potřebu pro restart, díky němuž může být chyba vyřešena. V případě našich testů budeme do družice posílat signál, který opraví drobnou softwarovou chybu způsobující problémy s komunikací.”
 
Členové a mentor týmu LASAR na základě společnosti SpaceX v Boca Chica, odkud startují rakety Super Heavy Starship Autor: LASAR
Členové a mentor týmu LASAR na základě společnosti SpaceX v Boca Chica, odkud startují rakety Super Heavy Starship
Autor: LASAR
„Celé finále jsme si všichni neskutečně užili. Akce nám přinesla nespočet nových kontaktů nejen na odborníky, ale i další účastníky finále. Výrazně jsme si zlepšili komunikační a prezentační schopnosti v angličtině a poznali ohromnou spoustu super lidí,“ popisuje finanční manažerka projektu Anna Krebsová.
 
Floridský technologický institut, Menlo College nebo Clarkson University, na všechny tyto školy mají čeští studenti díky svému úspěchu stipendia. „Bylo super se podívat, jak se dělá aerospace za velkou louží. Teď ale letíme zpátky domů, do Čech,“ říká konstruktér laserového ramene Richard Nikel. Mechatronik Boris Brovkin dodává: „Jsme sice prvním týmem ve finále z České republiky, ale rozhodně ne posledním.“
 
Mentor LASARu Jan Spratek: „Tým je snem každého mentora. Jsou neskutečně pracovití, nevídaně pokorní, naslouchají a chtějí zpětnou vazbu. Tihle dokážou velké věci!“
 

Kontakt

Simon Klinga

Vedoucí týmu

+420 774 190 313simon@klinga.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] lasar.info



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Soutěž , NASA, Úspěch


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »