Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Deset roků nové budovy Hvězdárny a planetária Brno

Deset roků nové budovy Hvězdárny a planetária Brno

Od roku 2011 se na Kraví hoře změnilo téměř všechno: nejen na pohled, ale i vnitřně. Filozofie provozu, projekční systém, repertoár i pracovníci.

Je to neuvěřitelné, ale „nová“ budova Hvězdárny a planetária Brno počátkem tohoto listopadu slaví už desáté narozeniny. Od roku 2011 se přitom na Kraví hoře změnilo téměř všechno: nejen na pohled, ale i vnitřně. Filozofie provozu, projekční systém, repertoár i pracovníci.

„V listopadu 2011 se z rozšířené a zrekonstruované Hvězdárny a planetária Brno stala jedna z nejmoderněji vybavených institucí svého druhu v Evropě, která poskytuje skvělé zázemí amatérským astronomům i popularizátorům přírodních věd a na vzrušující výpravy do makro i mikrokosmu zve všechny malé i velké fanoušky. Pomáhá tak Brnu budovat image města, kde se daří kreativitě, imaginaci a díky tomu i vědě. Hvězdárně i všem, kdo se podílejí na jejím bezvadném chodu, přeji, ať je jejich stroj na zázraky stále výkonnější a ať na Kraví horu míří pořád více dychtivých a žasnoucích milovníků kosmických dobrodružství,“ popřála jubilantce Markéta Vaňková, primátorka statutárního města Brna.

„Musím přiznat, že se celou tu dobu řídíme třemi zásadami,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Za prvé, podáváme seriózní informace, ale nebereme se smrtelně vážně. Za druhé, kráse se nesmí ustupovat a krása něco stojí. A za třetí, žádné dogma u nás není dogma.“

Od listopadu 2011 do listopadu 2021 planeta Země uletěla na dráze kolem Slunce zhruba 9,3 miliardy kilometrů. Za stejnou dobu se každým lidským tělem prohnalo 315 miliard trilionů neutrin, avšak zachytily se v něm v průměru jen dvě z nich. Díky termonukleárním reakcím Slunce zhublo o 1 trilion kilogramů, což je ale s ohledem na jeho obří rozměry i hmotnost zanedbatelně málo. Zpomalila se také rotace naší planety: o 0,0002 sekundy. Tímto tempem se můžeme už za 140 tisíc let dočkat dne o délce 25 hodin!

Zpráva o otevření Hvězdárny a planetária Brno za deset roků doletěla rychlostí světla hned k několika hvězdám: našemu Slunci, systému alfa Centauri (vč. Proximy a dvou jejích exoplanet), Barnardově hvězdě (s exoplanetou typu „super Země“), dvojitému hnědému trpaslíku Luhman 16, hnědému trpaslíku WISE 0855−0714, červenému trpaslíku Wolf 359, červenému trpaslíku Lalande 21185, hvězdě Sírius z Velkého psa (s bílým trpaslíkem Sírius B), binárnímu systému Luyten 726-8 a ve vzdálenosti 9,7 světelného roku i hvězdě Ross 154 ze souhvězdí Střelce.

„Rekonstrukce celé budovy vyšla na skoro 100 milionů korun. Dalších zhruba 90 milionů korun bylo investováno do digitálního projekčního systému. Byla to dobrá investice?“ pokládá řečnickou otázku Jiří Dušek. „Posuďte sami. Od roku 2011 do roku 2021 dorazilo 1 287 000 návštěvníků, kteří se zúčastnili některé z 15 310 akcí. Den, kdy přišlo nejvíc platících návštěvníků, byl 29. únor 2020 (1 421 osob), na Festival vědy 2021 dorazilo šest a půl tisíce a na Festival planet 12. srpna 2021 dokonce 8 tisíc lidí. Přímý přenos přistání sondy Perseverance na Marsu sledovalo 21593 online diváků a doposud evidujeme 262 158 zhlédnutí.“

V planetáriu/digitáriu bylo uvedeno 52 premiér. Celkem se archivuje 262 digitálních pořadů (13 145 728 souborů), jejichž objem je 93 TB. To odpovídá 18,5 sekund celosvětového obsahu YouTube. Optickými kabely digitária proteklo 184,6 petabytů dat, stejné množství se prosmýkne Facebookem za 46 dnů. Budova spotřebovala 10 500 m3 vody (necelých 10 minut průtoku Svratky u soutoku s Dyjí) a využila 4 200 MWh elektřiny (stejně jako 2 miliony rychlovarných konvic pracujících 1 hodinu).

„Když jsme přemýšleli, jak pojmeme naše oslavy, pominu-li premiéru představení Vesmírné oázy 3D, napadlo nás vytvořit dokument o kráse naší budovy,“ dodává Jiří Dušek. „Oslovili jsme tudíž autorský tým, který se proslavil cyklem o šumných městech. Výsledek může každý posoudit. Osobně jej považuji za velmi šumný. Režisérem je Radovan Lipus, žasnoucího kosmonauta hraje David Vávra, v roli Jiřího Grygara vystupuje RNDr. Jiří Grygar, CSc., jako večernice Jana Banášová a jako mladý Vladimír Remek Vojtěch Groszmann. Představení je ke zhlédnutí na stránce www.hvezdarna.cz. Nebo dole pod touto zprávou...“

Velké plány má Hvězdárna a planetárium Brno i do budoucnosti. Aktuálně se dokončuje rozsáhlá rekonstrukce dvojice kopulí z roku 1954. Viditelnou úpravou projde „palouček“ kolem ztroskotaného létajícího talíře. Vysazují se zde nové stromy a bude obnoven hraniční kámen města Brna z poloviny 19. století. V příštím roce začnou úpravy části tzv. areálu VUT a zřejmě vznikne nová expozice v sále exploratoria. Chystá se další obří nafukovací model, stejně jako premiéry v digitáriu. Aktuálně se třeba zkouší pohádkový příběh Pejsek a kočička letí do vesmíru. Co je ale nejdůležitější, na brněnské hvězdárně i přilehlé Kraví hoře se už více než deset let ve dne i v noci odehrávají zázraky vědy a techniky!




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »