Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  DigiFest 2018 klepe na dveře

DigiFest 2018 klepe na dveře

Přijďte na přehlídku nejnovějších a nejzajímavějších filmů pro digitální planetária, které byly natočeny v posledním roce. Již po třetí se v brněnském planetáriu koná DigiFest – o víkendu 9. a 10. června.

Na počátku 21. století zažíváme úžasné objevy v blízkém i vzdáleném vesmíru, které mají přesah do mnoha přírodovědných oborů. Jsme ale také svědky globálních změn – přírodních i civilizačních. Právě proto musí planetária celého světa poukazovat na sílu vědy, díky které je náš život příjemný. Petr Vokřál, primátor statutárního města Brna

Jistě se shodneme, že digitální planetárium je úžasné médium – diváci přírodopisné filmy sledují v netradičním formátu, doslova jsou obklopeni obrazem a zvukem. Letošní přehlídka, v pracovní dny pro odborníky, o víkendu pro veřejnost přináší novinky z celého světa. K vidění budou nejnovější pořady z Japonska, Spojených států, Chile, Polska, Německa i Ruska. Řada dalších vznikala v mezinárodní koprodukci. Ty nejlepší pořady přitom můžeme promítnout pouze o víkendu 9. a 10. června. Nikdy jindy. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Do přehlídky bylo dosud přihlášeno 37 filmů z 19 států světa (Polsko, Rusko, Japonsko, USA, Francie, Německo, Ukrajina, Chile, Austrálie, Argentina, Nový Zéland, Řecko, Kanada, Čína, Portugalsko, Anglie, Španělsko, Mexiko, Česko). Pokud byste je chtěli vidět všechny, pak se připravte na 14 hodin nepřetržitého promítání! Celkový objem dat na našich datových úložištích přitom dosáhne 30 terabytů. Což je asi 7000 dévédéček!

Všechny promítnuté filmy se utkají hned o tři ceny – odborné veřejnosti, mezinárodní poroty a ředitele Hvězdárny a planetária Brno. Mezinárodní porotu letos představuje Thomas Kraupe – ředitel Planetária Hamburg, nejnavštěvovanějšího planetária v Německu a vlastně i v Evropě, Yuri Kostenko, výkonný ředitel ukrajinské společnosti vyvíjející software a hardware pro digitální planetária, a Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Záštitu nad přehlídkou Fulldome Festival Brno i DigiFest převzal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, primátor statutárního města Brna Petr Vokřál a hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek.

Tři vítězné pořady, spolu s dalšími filmy vybranými pracovníky Hvězdárny a planetária Brno, budou ke zhlédnutí v rámci přehlídky DigiFest 2018. Konkrétně se jedná o pořady

sobota 9. června

14.00 Lucia, the secret of the shooting stars

15.00 Expedition Reef

16.00 Passport to the Universe

17.00 HORIZON: Beyond the Edge of the Visible Universe

18.00 Explore

19.00 trojice vítězných filmů přehlídky Fulldome Festival Brno 2018

neděle 10. června

14.00 Our Violent Planet

15.00 Tales of a Time Traveler

16.00 Dimensions – Once Upon Our Reality

17.00 Magnetism: Defending our Planet Defining our Cosmos

18.00 trojice vítězných filmů přehlídky Fulldome Festival Brno 2018

Filmy budou uvedeny v původním znění v anglickém jazyce. Vstup na každou z projekcí je 50 Kč. Vstupenky lze získat na www.hvezdarna.cz/program

Své místo v sále digitária Hvězdárny a planetária Brno každopádně chytněte více než včas!

Tahle příležitost se totiž skutečně nezopakuje!

Unikátní přehlídka Fulldome Festival Brno

Myšlenka je vcelku jednoduchá – město Brno se vždy prezentovalo jako kulturní a nyní i vědecká metropole, a proto bychom jej rádi obohatili o pravidelný mezinárodní festival filmů do digitálních planetárií. Žádné přednášky, workshopy, odborný program! Jen a pouze projekce nejnovějších pořadů pro digitální planetária. Podmínkou je, že film musí mít uzavřený příběh (až na výjimky nepromítáme školní práce ani videoart), vzdělávací charakter a datum prvního uvedení ne více než 18 měsíců před festivalem.

O tom, že má taková úvaha smysl, svědčí vysoká návštěvnost i pozitivní ohlasy od prvního ročníku. Přehlídka Fulldome Festival Brno – tehdy ještě s přídomkem „středoevropská“ – začala v roce 2014. Autorská představení tehdy pocházela z Austrálie, Japonska, Thajska, Ruska, Ukrajiny, Polska, Německa, Francie a Spojených států amerických. Napříč naší planetou cestovali i producenti jednotlivých pořadů.

Totéž se podařilo zorganizovat i v dalších letech, navíc na odbornou část navázala i veřejná přehlídka DigiFest, na které se promítá výběr těch nejlepších. Představení, které si odnese cenu ředitele Hvězdárny a planetária Brno přitom bývá zařazeno do repertoáru brněnského digitária.

Generálním partnerem Fulldome Festival Brno 2018 je společnost Front Pictures Inc. a RSA Cosmos. Partnery festivalu Evans & Shuterland, GOTO, mapcards.net, Nowatron Elektronik, Planetarium of the University of Santiago de Chile, SkySkan a Spitz. Akci finančně podporuje statutární město Brno. Akci dále podporuje International Planetarium Society a marketingová a destinační společnost SNIP&Co. Fulldome Festival Brno i DigiFest jsou součástí přehlídky STAROBRNO IGNIS BRUNENSIS.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »