Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.
Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.Výstava s názvem Pohledy do nebe, která je volně přístupná ve foyer Hvězdárny a planetária Brno, je skutečně unikátní. Nejde totiž o "obyčejné" záběry nebe, ale o obrazy vytvořené pro celooblohovou projekci. K vytvoření každého z celooblohových panoramatických obrazů bylo zapotřebí minimálně 40 jednotlivých snímků, které se doslova jako dílky puzzle musely v počítači ručně pospojovat na sebe.
Autor Petr Horálek, coby světově proslulý astrofotograf, jednotlivé segmenty mozaiky nasnímal ze stativu v kruzích, postupně od obzoru k nadhlavníku tak, že celé nebe stihl zmapovat v průběhu asi půlhodinové sekvence, aby přitom nedošlo k viditelnému posunu hvězd vůči obzoru vlivem rotace Země. Díky tomu, že využil citlivého plnoformátového fotoaparátu se světelným objektivem a zvolil relativně krátké expozice při vysoké citlivosti, jsou hvězdy i při maximálním zobrazení stále téměř bodové. Obraz je složen z několika velkých snímků, takže výsledné panoramatické obrazy jsou dostupné v rozlišení více až 14 000 x 14 000 pixelů!
Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.Celkem deset panelů, které ve spolupráci se Petrem Horálkem sestavil Pavel Gabzdyl, vás nejen přenese do úžasných míst, ale také vás seznámí s jevy, které lze spatřit jen ze skutečně tmavých a odlehlých míst naší planety. Spatříte Mléčnou dráhu v neuvěřitelných detailech, propadnete barevnému kouzlu světélkování zemské atmosféry a ztratíte se v záplavě hvězd a objektů, jež se nabízejí při pohledu z jižní polokoule.
Výstava Pohledy do nebe je k vidění ve foyer Hvězdárny a planetária Brno nejméně do konce tohoto roku vždy, kdy je otevřeno, tzn. nejpozději hodinu před začátkem prvního představení až do konce posledního představení. Více na: www.hvezdarna.cz/program.
Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu