Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.
Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.Výstava s názvem Pohledy do nebe, která je volně přístupná ve foyer Hvězdárny a planetária Brno, je skutečně unikátní. Nejde totiž o "obyčejné" záběry nebe, ale o obrazy vytvořené pro celooblohovou projekci. K vytvoření každého z celooblohových panoramatických obrazů bylo zapotřebí minimálně 40 jednotlivých snímků, které se doslova jako dílky puzzle musely v počítači ručně pospojovat na sebe.
Autor Petr Horálek, coby světově proslulý astrofotograf, jednotlivé segmenty mozaiky nasnímal ze stativu v kruzích, postupně od obzoru k nadhlavníku tak, že celé nebe stihl zmapovat v průběhu asi půlhodinové sekvence, aby přitom nedošlo k viditelnému posunu hvězd vůči obzoru vlivem rotace Země. Díky tomu, že využil citlivého plnoformátového fotoaparátu se světelným objektivem a zvolil relativně krátké expozice při vysoké citlivosti, jsou hvězdy i při maximálním zobrazení stále téměř bodové. Obraz je složen z několika velkých snímků, takže výsledné panoramatické obrazy jsou dostupné v rozlišení více až 14 000 x 14 000 pixelů!
Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.Celkem deset panelů, které ve spolupráci se Petrem Horálkem sestavil Pavel Gabzdyl, vás nejen přenese do úžasných míst, ale také vás seznámí s jevy, které lze spatřit jen ze skutečně tmavých a odlehlých míst naší planety. Spatříte Mléčnou dráhu v neuvěřitelných detailech, propadnete barevnému kouzlu světélkování zemské atmosféry a ztratíte se v záplavě hvězd a objektů, jež se nabízejí při pohledu z jižní polokoule.
Výstava Pohledy do nebe je k vidění ve foyer Hvězdárny a planetária Brno nejméně do konce tohoto roku vždy, kdy je otevřeno, tzn. nejpozději hodinu před začátkem prvního představení až do konce posledního představení. Více na: www.hvezdarna.cz/program.
Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše.
30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)