Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Konference o astronomickém vzdělávání a popularizaci astronomie
Ota Kéhar Vytisknout článek

Konference o astronomickém vzdělávání a popularizaci astronomie

Dr. Jiří Grygar při diskutování důvodů, proč popularizovat vědu.
Autor: Ondřej Trnka

Na konci října byla v hotelu nacházejícím se v Amálině údolí nedaleko Kašperských Hor na Šumavě zaznamenána vysoká koncentrace astronomů na jeden metr čtverečný. Důvod byl velmi  prostý:  v roce 1965 se poprvé v Plzni  sešli  odborníci  na  astronomické  vzdělávání a teď si dali další, v pořadí už jedenácté „dostaveníčko“ na konferenci, na které se hovořilo nejen o astronomickém vzdělávání, ale i o tom, jak nejlépe popularizovat astronomii. To uvedl svojí přednáškou Dr. Jiří Grygar. Usnesení konference (níže) je zároveň doporučením orgánům zodpovědným za vzdělávání v České republice.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 2. listopadu 2016

Na konferenci pořádané pod záštitou rektora Západočeské univerzity v Plzni doc. Miroslava Holečka a pod záštitou děkana Fakulty pedagogické dr. Miroslava Randy zazněly dvě zvané přednášky. První z nich na téma „Současné nároky na popularizaci a popularizátora v astronomii“ pronesl hned v úvodu konference dr. Jiří Grygar z  Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Druhou na téma „Astronomie ve sci-fi“ si pro účastníky na samý závěr konference připravil doc. Michal Švanda z Astronomických ústavů Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.

Zahájení konference o astronomickém vzdělávání a popularizaci astronomie. Autor: Ondřej Trnka
Zahájení konference o astronomickém vzdělávání a popularizaci astronomie.
Autor: Ondřej Trnka

Součástí konference byly i dvě panelové diskuze, kde odborníci, ale i ostatní účastníci konference, diskutovali na témata „Astronomická výuka“ a „Popularizace astronomie“. Dále na konferenci zaznělo v různě zaměřených blocích celkem 22 příspěvků.

Organizátoři z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni na konferenci pozvali zástupce Astronomického ústavu a Matematicko-fyzikálního fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně, Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a také celou řadu pedagogů ze základních, středních i vysokých škol. Nezapomněli ani na ředitele hvězdáren a zástupce science center (Techmania science center Plzeň a iQLANDIA Liberec).

Panelová diskuze – Astronomická výuka. Diskuzi zkušeně moderoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Autor: Ondřej Trnka
Panelová diskuze – Astronomická výuka. Diskuzi zkušeně moderoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Autor: Ondřej Trnka

Panelová diskuze – Popularizace astronomie. Diskuzi zkušeně moderoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Autor: Ondřej Trnka
Panelová diskuze – Popularizace astronomie. Diskuzi zkušeně moderoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Autor: Ondřej Trnka

V závěru konference účastníci přijali toto usnesení:

Plénum celostátní konference věnované astronomickému vzdělávání a popularizaci astronomie konané ve dnech 23. až 25. října 2016 v hotelu Šumava nedaleko Kašperských Hor se dohodlo na následujících bodech:

  1. Pro zlepšení současného nedostatečného stavu znalostí žáků z astronomie na všech stupních vzdělávání se účastníci shodli na potřebě vytvořit didakticky ověřené návody pro učitele včetně informace, v jakém ročníku a předmětu je lze využít. Jako místo uložení se doporučuje rubrika Pro učitele na astro.cz.
  2. Účastníci se shodli na nutnosti definovat rozsah vědomostí z astronomie, které by měli žáci po absolvování jednotlivých stupňů školské výuky znát.
  3. Mezi účastníky převládl většinový názor na větší začlenění astronomických poznatků do stávajících předmětů, nikoli vytvoření samostatného předmětu Astronomie.
  4. Účastníci konstatovali, že očekávané výstupy a učivo v RVP ZV a RVP G týkající se astronomie jsou nedostatečné. Systém RVP však umožňuje, aby si škola zařadila astronomické poznatky ve vyšším rozsahu.
  5. Za užitečnou cestu k vyššímu začlenění astronomických poznatků do výuky považují účastníci spolupráci na aktivitách pro učitele (např. Heuréka − kdf.mff.cuni.cz/heureka/, Veletrh nápadů učitelů fyziky – vnuf.cz, regionální centra projektu Elixír do škol nadace Nadace Depositum Bonum − nadacedb.cz/elixir-do-skol/region-centra).
  6. Za užitečné považují účastníci zopakování dotazníkového šetření vědomostí z astronomie z minulých let a porovnání výsledků.
  7. Za užitečné považují účastníci začlenění astronomického vzdělávání do dokumentů MŠMT věnovaných Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020.
  8. Účastníci se shodli na potřebnosti zavedení systému vzdělávání komunikátorů vědy.
  9. Nejpozději do tří let uspořádáme další celostátní konferenci o astronomickém vzdělávání a popularizaci astronomie a na ní bude zhodnoceno, do jaké míry byly realizovány body tohoto usnesení. Do programu konference by měly být zařazeny panelové diskuze. Na tuto konferenci budou pozváni zástupci ze zodpovědných míst (MŠMT, NIDV, NÚV).

Více informací o konferenci lze najít na kof.zcu.cz/ak/astro/. Tam také najdete program konference včetně výše uvedeného usnesení konference. Všechny příspěvky na konferenci včetně obou panelových diskuzí byly velmi pečlivě nahrávány firmou SlidesLive a v druhé polovině listopadu 2016 budou k dispozici na slideslive.com/cas.

Poděkování:

Na přípravě, organizaci a realizaci konference se podílely: Katedra matematiky, fyziky a technické výchovy Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, Západočeská pobočka České astronomické společnosti, Pobočka Plzeň Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF), Fyzikální pedagogická společnost JČMF, Nakladatelství Fraus a SlidesLive.

Kontakt a informace:

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Mobil: 737 322 185

Ota Kéhar
Organizační tým konference
Email: kehar@kmt.zcu.cz
Mobil: 605 824 247

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Konference o popularizaci astronomie (nejen) s Jiřím Grygarem



Fotogalerie

O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Štítky: Vzdělání, Tisková zpráva, Popularizace


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »