Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Konference o popularizaci astronomie (nejen) s Jiřím Grygarem
Ota Kéhar Vytisknout článek

Konference o popularizaci astronomie (nejen) s Jiřím Grygarem

Jiří Grygar přednáší
Autor: ČAS.

Ve dnech 23. až 25. října 2016 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2016, která navazuje svým zaměřením na astronomické vzdělávání na konferenci "Astronomické vzdelávanie na základných a stredných školách v 21. storočí", konanou v červnu 2013 v Ružomberku a na konference zabývající se vyučováním astronomii, které se konaly od šedesátých let 20. století. Připravovaná konference navazuje svým zaměřením na popularizaci astronomie rovněž na konference konané v polovině 20. století a těšit se můžete mimo jiné na Dr. Jiřího Grygara, prof. Petra Kulhánka nebo populárního slunečního fyzika doc. Michala Švandu. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 22. září.

Komu je konference určena?

Konference je určena jednak pro odborníky, kteří se zabývají otázkami souvisejícími s teorií vzdělávání v astronomii, jednak pro učitele všech typů škol a doktorandy fakult připravujících učitele fyziky, ale i pro pracovníky hvězdáren a planetárií i pracovníky zabývající se popularizací astronomie a příbuzných oborů. Část jednání konference může probíhat v sekcích.

Co se dozvíte?

Mezi hlavní cíle konference patří zmapování současného stavu výuky a popularizace astronomie, hledání cest ke zkvalitnění výuky i popularizace a identifikace postupů, které mohou vést ke zvýšení kvality astronomického vzdělávání na základních a středních školách včetně otázky věnované popularizaci astronomie. Na konferenci bude věnován prostor panelovým diskuzím na témata: astronomické vzdělávání a popularizace astronomie. Výstupem z konference bude nejenom sborník příspěvků a jejich mediální záznam, ale i usnesení schválené účastníky konference.

Doprovodný program konference v podobě pozorování červnové noční oblohy. Autor: Pavol Rapavý.
Doprovodný program konference v podobě pozorování červnové noční oblohy.
Autor: Pavol Rapavý.

Významní hosté

Účast na konferenci přislíbil významný český popularizátor astronomie Jiří Grygar. Na jeho vystoupení se můžete těšit hned po nedělním odpoledním zahájení konference. Další zvanou přednášku přednese v pondělí odpoledne teoretický fyzik a taktéž popularizátor astronomie Petr Kulhánek. Astronomií ve sci-fi se bude ve třetí zvané přednášce zabývat v úterním dopoledni Michal Švanda.

Online Registrace do 22. září!

Pokud si nechcete konferenci nechat ujít - ať už kvůli významným hostům nebo pro její zaměření, zaregistrujte se. Jak? Na konferenci se můžete přihlásit elektronicky do prvního podzimního dne, tedy 22. 9. 2016, vyplněním online přihlášky na stránce konference.

Kontaty a další informace

PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Email: kehar@kmt.zcu.cz
Stránka akce: kof.zcu.cz/ak/astro/2016

Konference je akreditována MŠMT ČR v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2016
[2] Fakulta pedagogická ZČU v Plzni

Převzato: Západočeská pobočka České astronomické společnosti



O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Štítky: Petr Kulhánek, Michal Švanda, Konference, Astronomická konference, Jiří Grygar


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »