Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nejúžasnější přehlídka filmů pro digitální planetária je tady!

Nejúžasnější přehlídka filmů pro digitální planetária je tady!

Od středy 5. června do pátku 7. června proběhne Fulldome Festival Brno. Tedy přehlídka nejnovějších vzdělávacích pořadů pro digitální planetária. Půjde přitom pouze o horké novinky, pořady, které ve světě vznikly v posledním roce. Ke zhlédnutí bude 49 dokumentů, mnohé ve světových anebo evropských premiérách. Na odbornou část plynule naváže DigiFest v sobotu 8. června a v neděli 9. června, během něhož může i veřejnost spatřit ty nejlepší pořady.

Hvězdárna a planetárium Brno v roce 2019 organizuje 5. ročník Fulldome Festival Brno, tedy přehlídku nejnovějších filmů pro digitální planetária, které prezentují producenti z celého světa. Nejedná se tedy pouze o myšlenku, ale o již zaběhnutou a v praxi vyzkoušenou aktivitu, která ve světě stačila za poměrně krátkou dobu získat významný kredit. Přitom je potřeba si uvědomit, že současní špičkoví tvůrci filmů do digitálních planetárií si v ničem nezadají se stávající filmařskou elitou a v mnoha směrech se obě komunity prolínají.  

Pět roků? Pět roků! Přesně tak starý je náš Fulldome Festival Brno. Je sice ještě v dětských letech, ale vše nasvědčuje tomu, že sílí a prospívá. Aby taky ne, když žije z energie mimořádných lidí – milovníků planetárií ze všech koutů světa. Samozřejmě, že tu a tam je to s ním jako s každým jiným dítětem trochu složité a jeho rodiče mu musí věnovat zvýšenou péči. Dětské nemoci už má ale za sebou (a proti ostatním nákazám dostal pořádnou dávku očkování). A jak si mnozí z vás mohli povšimnout, rok od roku je čím dál tím víc samostatnější a pokaždé překvapí něčím novým. Tak třeba letos se naučil promítat ve 3D. Věřili byste tomu? Pětileté dítě a už promítá ve 3D! No, uvidíme, co budeme říkat, až se dostane do puberty… Já jsem jako každý správný rodič každopádně přesvědčený o tom, že je naprosto skvělý, jedinečný a samozřejmě ten nejkrásnější na světě. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Na Fulldome Festival Brno 2019 se přihlásilo 66 filmů z 21 států světa (Austrálie, Česká republika, Čína, Egypt, Finsko, Francie, Island, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Mexiko, Nizozemí, Německo, Nový Zéland, Polsko, Ruská federace, Řecko, Spojené státy americké, Španělsko, Ukrajina, Velká Británie). Nakonec bylo vybráno 49 snímků, jejichž celková délka má 1212 minut – v sále digitária byste museli sedět 20 hodin a 12 minut v kuse! Nejkratší film má 5 minut, nejdelší 53 minut. Promítají se přitom hlavně ty s „příběhem“, nikoli ryze umělecké počiny.

Z těch výjimečných lze zmínit American West 8K, jehož součástí jsou skutečné záběry americké přírody, Birth of Planet Earth s animacemi založenými na skutečných vědeckých simulacích a nebo třeba From Chicxulub to Tunguska, který vzniknul ve spolupráci mezi Mexikem a Ruskem.

Oproti minulým ročníkům ale dochází k několika významným změnám. Akci již od počátku podporuje International Planetarium Society, která sdružuje planetária a planetárníky z celého světa. Mimo to však byla Hvězdárna a planetárium Brno oslovena obdobnou, avšak „jen“ severo-americkou společností IMERSA, která by chtěla do Brna v příštím roce přivést špičkové tvůrce a producenty ze Spojených států a Kanady. Formou workshopů a diskuzí by se seznámili s lokálními tvůrci. V Brně se během Fulldome Festivalu Brno 2019 sejde i mezinárodní výbor na přípravu oslav 100. výročí spuštění prvního projekčního planetária (od německé firmy Zeiss v roce 1923). Do města tudíž dorazí významné osobnosti ze světa planetárií od Austrálie až po jižní Ameriku. V souvislosti se spuštěním nového projekčního systému budeme první mezinárodní přehlídkou s 3D sekcí. Ondrej Kamenský, programový ředitel Fulldome Festival Brno

V rámci přehlídky Fulldome Festival Brno 2019 budou uděleny čtyři ceny. Cena ředitele Hvězdárny a planetária Brno je spojena s uvedením představení v české verzi právě v brněnském digitáriu. Cenu diváků vyberou pracovníci evropských planetárií i producenti. O dvou oceněních – Nejlepší film a Nejlepší 3D film – rozhodne mezinárodní porota, kterou letos tvoří:

Kimura Kaoru, prezidentka International Planetarium Society, astronomka Science Museum v Japonsku, která se od roku 1987 věnuje historii vědy a propojování umění a vědy.

Shawn Laatsch, který pracuje ve světě planetárií od roku 1984, otevřel první 3D planetárium na světě v Imiloa Astronomy Center na Havaji, pracoval na Mauna Kea Observatories a je autorem velmi úspěšného pořadu Two Small Pieces of Glass uvedeného v pěti stech planetárií.

Maciej Mucha je nezávislý fulldome profesionál z Varšavy, zakladatel portálu www.plafinder.com. Do roku 2017 pracoval jako hlavní technik a zástupce ředitele planetária Heavens of Copernicus Planetarium. Byl výkonným producentem pořadu Hello Earth.

Odborná část přehlídky – Fulldome Festival Brno 2019 – se koná 5. až 7. června a je určena především pracovníkům planetárií, kteří si v jeho průběhu budou vybírat budoucí repertoár pro své instituce. Na ni plynule navazuje DigiFest ve dnech 8. a 9. června. Zde může brněnská veřejnost shlédnout to nejzajímavější, co se do Brna podařilo dovézt. Pořady budou uvedeny v anglickém znění a nebudou již nikdy reprízovány. Program této části pro veřejnost Program projekcí veřejného DigiFestu:

Sobota – 8. června 14:00 Capcom GO! 3D 15:30 Life under arctic sky 3D 17:00 Beyond the Sun 18:00 Birth of planet Earth 19:00 Cena poroty 3D, Cena poroty 2D

Neděle – 9. června 14:00 Exo 15:00 Mars 1001 16:00 The Sun, Our Living Star 17:00 Aróra 18:00 Cena diváků, cena ředitele

Pořady jsou uváděny v původním znění v angličtině, vstupenky lze získat na www.hvezdarna.cz/program

Fulldome Festival Brno je již nyní největším svého druhu v Evropě a jedním z největších na světě, současně nabízí i jedinečnou propagaci města Brna za hranicemi České republiky.

Odborný Fulldome Festival Brno, stejně jako na něj navazující část pro veřejnost DigiFest, jsou součástí přehlídky STAROBRNO IGNIS BRUNENSIS. Generálním partnerem je společnost RSA Cosmos. Partnery festivalu jsou společnosti Mirage3D, GOTO, mapcards.net, Metaspace, Nowatron Elektronik, Reef Distribution, RenderArea, Softmachine a Spitz. Akce se koná pod osobní záštitou Markéty Vaňkové, primátorky statutárního města Brna, a Bohumila Šimka, hejtmana Jihomoravského kraje.

Akci finančně podporuje statutární město Brno. Akci dále podporuje International Planetarium Society, IMERSA a marketingová a destinační společnost SNIP&Co. Fulldome Festival Brno a DigiFest jsou součástí projektu Jihomoravský kraj fandí vědě.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »