Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nenechte si ujít knižního průvodce po kometách. Už letos se vám bude hodit

Nenechte si ujít knižního průvodce po kometách. Už letos se vám bude hodit

Publikace Komety a návod na jejich pozorování.
Autor: SMPH.

V současném roce dojde k nesmírně příznivému návratu periodické komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která by nám v dubnu mohla nabídnout opravdu pozoruhodnou kometární podívanou, a tak nadšenci i profesionálové po celém světě tuto velmi zajímavou kometu budou chtít co nejpodrobněji sledovat. Zapojit se můžete i vy, ale jak vlastně na to? K tomu vám pomůže zevrubný průvodce po kometách a jejich pozorování z dílny Jakuba Černého ze Společnosti pro meziplanetární hmotu. Jde o úžasný počin, neboť právě letos je taková publikace zapotřebí více než kdy jindy.

Publikací o kometách v českém jazyce není mnoho. To málo, co lze v současné době získat, navíc obsahuje mnoho opakujících se nebo zastaralých informací. Co ovšem chybí ještě více, je samotný návod na pozorování komet, který umožní i naprostému laikovi se zapojit do vědecké pozorovací kampaně.

Vizuální astronomie je totiž v současné době na ústupu, nahrazuje ji CCD astronomie na všech frontách. Ovšem právě pozorování komet zůstává poslední disciplínou astronomie, kde mají vizuální pozorování ještě vědeckou hodnotu. Mnoho pozorovatelů komety v současné době i fotí se CCD a DSLR kamerami, i zde je kometární astronomie v rozmachu, opět ovšem chybí ucelený návod na pořizování a zpracováváni dat. Právě toto chybějící místo se snaží napravit nová publikace vydaná Společností pro meziplanetární hmotu: “Komety a návod na jejich pozorování”.

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000. Autor: Konrad Horn.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000.
Autor: Konrad Horn.
Při počtu 58 stránek nelze mluvit o plnohodnotné knize, přesto se ale na tomto malém prostoru povedl shrnout co nejaktuálnější přehled našich znalostí o kometách, jejich původu a životě, základních informací o pozorování jasných komet minulého století a několika vybraných zajímavých kometách posledních let. Zásadní je ovšem publikace právě díky kapitolám o pozorování komet vizuálně, ale i CCD a dalšími metodami. Kniha obsahuje komplexní metodiku a návod na zpracování napozorovaných dat, který je  dostatečný k získání informací pro další zpracování profesionálními astronomy. U pozorování to ovšem nekončí a zvídavější čtenáři mohou využít uvedené rovnice k vypočítání zajímavých charakteristik o kometách i z vlastních pozorování. Mohou se tak snadno a rychle stát bez nadsázky skutečnými vědci!

Vizuální pozorování komet má v ČR dlouhodobou historii a naše země se nachází na žebříčku pěti zemí s největším počtem publikovaných pozorováníkomet ročně. Před námi je USA, Německo či Japonsko, za námi pak zaostává Velká Británie. V současné době ovšem aktivita vizuálních pozorovatelů upadá a data o kometách chybí. Zároveň zde není ani jeden pozorovatel, který by prováděl měření jasnosti komet z CCD případně DSLR snímků, absence uceleného návodu byla zcela jistě jednou příčinou. Snad tedy tato publikace navrátí zájem o pozorování komet mezi současné nadšence, ale i další generace.

Náklad prvního vydání publikace je 200 výtisků, cena publikace je 60,- Kč a je možno si ji objednat přímo u autora na stránce: http://www.kommet.cz/publikace.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kampaň k blížící se kometě 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Komety 2017, 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »