Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nenechte si ujít knižního průvodce po kometách. Už letos se vám bude hodit

Nenechte si ujít knižního průvodce po kometách. Už letos se vám bude hodit

Publikace Komety a návod na jejich pozorování.
Autor: SMPH.

V současném roce dojde k nesmírně příznivému návratu periodické komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která by nám v dubnu mohla nabídnout opravdu pozoruhodnou kometární podívanou, a tak nadšenci i profesionálové po celém světě tuto velmi zajímavou kometu budou chtít co nejpodrobněji sledovat. Zapojit se můžete i vy, ale jak vlastně na to? K tomu vám pomůže zevrubný průvodce po kometách a jejich pozorování z dílny Jakuba Černého ze Společnosti pro meziplanetární hmotu. Jde o úžasný počin, neboť právě letos je taková publikace zapotřebí více než kdy jindy.

Publikací o kometách v českém jazyce není mnoho. To málo, co lze v současné době získat, navíc obsahuje mnoho opakujících se nebo zastaralých informací. Co ovšem chybí ještě více, je samotný návod na pozorování komet, který umožní i naprostému laikovi se zapojit do vědecké pozorovací kampaně.

Vizuální astronomie je totiž v současné době na ústupu, nahrazuje ji CCD astronomie na všech frontách. Ovšem právě pozorování komet zůstává poslední disciplínou astronomie, kde mají vizuální pozorování ještě vědeckou hodnotu. Mnoho pozorovatelů komety v současné době i fotí se CCD a DSLR kamerami, i zde je kometární astronomie v rozmachu, opět ovšem chybí ucelený návod na pořizování a zpracováváni dat. Právě toto chybějící místo se snaží napravit nová publikace vydaná Společností pro meziplanetární hmotu: “Komety a návod na jejich pozorování”.

Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000. Autor: Konrad Horn.
Kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák na snímku z roku 2000.
Autor: Konrad Horn.
Při počtu 58 stránek nelze mluvit o plnohodnotné knize, přesto se ale na tomto malém prostoru povedl shrnout co nejaktuálnější přehled našich znalostí o kometách, jejich původu a životě, základních informací o pozorování jasných komet minulého století a několika vybraných zajímavých kometách posledních let. Zásadní je ovšem publikace právě díky kapitolám o pozorování komet vizuálně, ale i CCD a dalšími metodami. Kniha obsahuje komplexní metodiku a návod na zpracování napozorovaných dat, který je  dostatečný k získání informací pro další zpracování profesionálními astronomy. U pozorování to ovšem nekončí a zvídavější čtenáři mohou využít uvedené rovnice k vypočítání zajímavých charakteristik o kometách i z vlastních pozorování. Mohou se tak snadno a rychle stát bez nadsázky skutečnými vědci!

Vizuální pozorování komet má v ČR dlouhodobou historii a naše země se nachází na žebříčku pěti zemí s největším počtem publikovaných pozorováníkomet ročně. Před námi je USA, Německo či Japonsko, za námi pak zaostává Velká Británie. V současné době ovšem aktivita vizuálních pozorovatelů upadá a data o kometách chybí. Zároveň zde není ani jeden pozorovatel, který by prováděl měření jasnosti komet z CCD případně DSLR snímků, absence uceleného návodu byla zcela jistě jednou příčinou. Snad tedy tato publikace navrátí zájem o pozorování komet mezi současné nadšence, ale i další generace.

Náklad prvního vydání publikace je 200 výtisků, cena publikace je 60,- Kč a je možno si ji objednat přímo u autora na stránce: http://www.kommet.cz/publikace.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kampaň k blížící se kometě 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Komety 2017, 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »