Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Otevírá se největší 3D planetárium ve střední Evropě

Otevírá se největší 3D planetárium ve střední Evropě

Brno, Hamburk a Varšava – co mají tato tři města společného? Jsou to jediné evropské metropole, kde můžete navštívit skutečně veliké 3D planetárium. To nejnovější se přitom otevřelo právě na Kraví hoře, jen několik minut chůze od centra města.

Planetárium již neodmyslitelně patří ke Kraví hoře. V letošním roce si pro své návštěvníky připravila brněnská hvězdárna další technickou vychytávku, díky níž se stane jedním z nejlepších ve střední Evropě. Věřím, že nové 3D projekce zaujmou děti, dospělé, školy a další, kteří ocení tuto unikátní novinku. Petr Vokřál, primátor města Brna

Brno se pomalu a jistě stává hlavním městem vědy, výzkumu a inovací ve střední Evropě. Do pomyslné skládačky proto zcela zapadá i nová investice do 3D planetária, která zboří zcela hranice mezi fikcí a realitou. Jaroslav Kacer, náměstek primátora statutárního města Brna

Stereoskopické, též 3D planetárium přidává našim projekcím další rozměr. Jedná se o nenahraditelný zážitek, za kterým nyní nemusíte cestovat nijak daleko. Tedy, pokud se nespokojíte s brněnskou instalací… Podobně velikých zařízení je totiž na světě poskrovnu, v Evropě vlastně jen další dvě! Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

109460.jpg

Princip projekce 3D planetária je svým způsobem jednoduchý. Několik projektorů promítá 120 snímků za sekundu, polovina z nich je určena pro levé oko, polovina pro pravé. Diváci si pak nasadí speciální brýle, které aktivně komunikují s řídícím systémem planetária a ve vhodný okamžik – 60krát za sekundu, střídavě zakryjí levé nebo pravé oko. V lidském mozku pak vzniká výsledný dojem plastického obrazu.

Celý trik je ale výsledkem synchronizované práce celé řady naprosto synchronizovaných počítačů a na míru sesazených projektorů. Ty by se neobešlo bez dalších špičkových technologií – datové toky jsou natolik mohutné, že k propojení slouží výhradně optické kabely, aktivní brýle komunikují pomocí infračervených paprsků a velkoobjemová datová úložiště mají až 160 terabytů.

Součástí instalace nového projekčního systému byly i úpravy projekční plochy, tedy polokulovité konstrukce o průměru 17 metrů pokryté speciálními plechy s šedesáti miliony otvůrků pro ideální akustiku, polohovatelná sedadla s ergonomickým designem navrženým speciálně pro brněnské digitárium a také úpravy vizuálního systému ve vstupní hale.

Viditelnou změnou prošel i exteriér Hvězdárny a planetária Brno. Byly zvětšeny zatravněné plochy, které doplnily sedací prvky, dobíječky pro mobilní telefony a možnost připojit se na veřejnou wi-fi.

 

Naši misi charakterizují tři slova: fascinace, inspirace, motivace. Snažíme se ukázat, jak úžasný je svět kolem nás. A vlastně i v nás. Jak to všechno funguje, že je to neuvěřitelně složité, a přitom to zapadá do sebe. Každému, kdo má všech pět pohromadě, musí být také zřejmé, že jen a pouze díky práci vědců, jejich kritickému způsobu myšlení, kdy nejsou důležité pojmy či dojmy, ale důsledně a nezávisle ověřovatelná fakta, žijeme tak pohodlně. No a zvídavější návštěvníky doufám, přivádíme k zájmu o vědu. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

109461.jpg

 

Projekt 3D planetária realizovalo mezinárodní konsorcium společností RSA Cosmos a Nowatron Elektronik. Sedačky vyrobila společnost Kinoexport dle návrhu Josefa Vojtka. Autorem architektonického návrhu je Martin Rudiš, audiovizuálního řešení Christophe Bertie a Petr Valehrach. Za Hvězdárnu a planetárium Brno sehráli zásadní roli Jiří Dušek, Tomáš Hladík, Pavel Gabzdyl, Ondrej Kamenský, Pavel Karas, Jan Píšala a Jiří Severin. Celkové náklady dosáhly výše 45 milionů korun a byly hrazeny z rozpočtu města Brna.

 

Aktuální program největšího 3D planetária ve střední Evropě najdete na www.hvezdarna.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »