Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Reportáže, videa a fotogalerie: Česká republika 10 let členem Evropské jižní observatoře

Reportáže, videa a fotogalerie: Česká republika 10 let členem Evropské jižní observatoře

Česká delegace na Paranalu. Zleva doprava: Jiří Srba, Pavel Suchan, Soňa Ehlerová, Petr Kabáth (všichni z ESON), Martin Boubín, Daniel Stach, Tomáš Mimra (všichni tři z České televize), Mylene Andre (ESO) a Libor Lenža (ESON).
Autor: Petr Horálek/ESO

Před 10 lety, v roce 2007, Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku  na vědecky nejproduktivnějších observatořích světa: La Silla, Paranal, APEX nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile. V budoucnu také největší dalekohled světa, plánovaný Extrémně Velký Dalekohled ELT.

V listopadu 2017 proto český národní tým ESO (tzv. ESON) spolu se štábem České televize navštívil všechny observatoře a pro českou veřejnost připravil bohatý reportážní materiál včetně epizody populární relace Hyde Park Civilizace, která vše shrne již tuto sobotu 2. listopadu 2017 ve 20:05 na ČT24. Projděte se v následujícím článku v reportážích Daniela Stacha všemi místy ESO v Chile s jedněmi z nejlepších prodmínek pro astronomická pozorování na světě a vyslechněte si rozhovory s významnými českými a zahraničními osobnostmi, které na observatořích pracují.

Souhrn odvysílaných a plánovaných reportáží:

  • Hyde Park Civilizace České televize 2. prosince 2017
  • Události ČT: Rozhovor s českým astrofotografem Petrem Horálkem na observatoři Paranal
  • Vědecké interview: Český astronom Petr Kabáth, který na observatoři Paranal pracoval 6 let
  • Rozhovory s pracovníky Astronomického ústavu AV ČR a Evropské jižní observatoře
  • Reportáže České televize: Živé vstupy
  • Souhrnné reportáže České televize
  • Facebook ČT24 a Daniela Stacha: Živé vstupy a Fotogalerie

Studio ČT24: Jak se fotí noční obloha

Studio ČT24: Český fotograf fotí nejkrásnější noční oblohu na světě
(27. prosince 2017, reportáž začíná v čase 13:21, přečtěte si také
samostatný článek ČT s dalšími fotografiemi Petra Horálka
)

Vědecké interview ČT24

Interview s dr. Petrem Kabáthem z AsÚ AV ČT, který na Paranalu pracoval 6 let
(28. prosince 2017)

Hyde Park Civilizace České televize

Premiéra 2. prosince 2017, 20:05 na ČT 24 
V sobotním pořadu České televize Hyde Park Civilizace se podíváte na nejvýznamnější místa světové astronomie, na tři pozorovací stanoviště Evropské jižní observatoře - La Silla, Paranal a ALMA. Astronomický ústav AV ČR s touto organizací úzce spolupracuje a naši vědci se na pozorování podílejí. Pořadem provází Daniel Stach.

Rozhovory s pracovníky Astronomického ústavu AV ČR a Evropské jižní observatoře

Studio 6: Petr Pravec, Astronomický ústav AV ČR; observatoř La Silla 
(18. listopadu 2017)

Studio ČT24: Xavier Barcons, generální ředitel ESO; ústředí ESO v Santiagu de Chile 
(19. listopadu 2017, rozhovor začíná v čase 2:19:33)

Studio 6: Gerd Hüdepohl, hlavní inženýr Paranal; observatoř Paranal 
(21. listopadu 2017)

Studio ČT24: Petr Kabáth, Astronomický ústav AV ČR; observatoř Paranal 
(21. listopadu 2017, rozhovor začíná v čase 16:05)

Studio 6: Antonio Heles, astronom; observatoř ALMA 
(24. listopadu 2017, rozhovor začíná v čase 24:18)

Reportáže České televize: Živé vstupy

Zprávy 23: Reportáž z observatoře La Silla 
(16. listopadu 2017, začátek 17:42)

Události od 19 hodin: Živý vstup z observatoře Paranal, reportáž z observatoře La Silla 
(18. listopadu 2017)

Souhrnné reportáže České televize

Události od 19 hodin: Živý vstup z observatoře Paranal, reportáž z observatoře La Silla 
(18. listopadu 2017)

Věda 24: Reportáž z observatoře La Silla 
(19. listopadu 2017)

90’ ČT24: Reportáž z observatoře Paranal 
(21. listopadu 2017, začíná v čase 1:07:50)

Události v 19 hodin: Pohledy, které mění naše chápání (observatoře Paranal a ALMA) 
(23. listopadu 2017)

Věda 24: Observatoře Paranal a ALMA v Chile 
(26. listopadu 2017)

Newsroom ČT24: Natáčení na vesmírné observatoři v Chile (observatoře Paranal a ALMA) 
(26. listopadu 2017)

Facebook ČT24 a Daniela Stacha: Živé vstupy a fotogalerie

Vyjma hlavních reportáží a výstupů v kanálech České televize publikoval reportér Daniel Stach několik živých vstupů na facebookové profilu ČT24 a rovněž fotogalerie z natáčení na všech observatořích ESO na svém facebookovém profilu.

Živé vstupy

Fotogalerie

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Česká republika, La Silla, Paranal, ČT, ESO


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »