< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Reportáže, videa a fotogalerie: Česká republika 10 let členem Evropské jižní observatoře
Petr Horálek Vytisknout článek

Reportáže, videa a fotogalerie: Česká republika 10 let členem Evropské jižní observatoře

Česká delegace na Paranalu. Zleva doprava: Jiří Srba, Pavel Suchan, Soňa Ehlerová, Petr Kabáth (všichni z ESON), Martin Boubín, Daniel Stach, Tomáš Mimra (všichni tři z České televize), Mylene Andre (ESO) a Libor Lenža (ESON).
Autor: Petr Horálek/ESO

Před 10 lety, v roce 2007, Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku  na vědecky nejproduktivnějších observatořích světa: La Silla, Paranal, APEX nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile. V budoucnu také největší dalekohled světa, plánovaný Extrémně Velký Dalekohled ELT.

V listopadu 2017 proto český národní tým ESO (tzv. ESON) spolu se štábem České televize navštívil všechny observatoře a pro českou veřejnost připravil bohatý reportážní materiál včetně epizody populární relace Hyde Park Civilizace, která vše shrne již tuto sobotu 2. listopadu 2017 ve 20:05 na ČT24. Projděte se v následujícím článku v reportážích Daniela Stacha všemi místy ESO v Chile s jedněmi z nejlepších prodmínek pro astronomická pozorování na světě a vyslechněte si rozhovory s významnými českými a zahraničními osobnostmi, které na observatořích pracují.

Souhrn odvysílaných a plánovaných reportáží:

  • Hyde Park Civilizace České televize 2. prosince 2017
  • Události ČT: Rozhovor s českým astrofotografem Petrem Horálkem na observatoři Paranal
  • Vědecké interview: Český astronom Petr Kabáth, který na observatoři Paranal pracoval 6 let
  • Rozhovory s pracovníky Astronomického ústavu AV ČR a Evropské jižní observatoře
  • Reportáže České televize: Živé vstupy
  • Souhrnné reportáže České televize
  • Facebook ČT24 a Daniela Stacha: Živé vstupy a Fotogalerie

Studio ČT24: Jak se fotí noční obloha

Studio ČT24: Český fotograf fotí nejkrásnější noční oblohu na světě
(27. prosince 2017, reportáž začíná v čase 13:21, přečtěte si také
samostatný článek ČT s dalšími fotografiemi Petra Horálka)

Vědecké interview ČT24

Interview s dr. Petrem Kabáthem z AsÚ AV ČT, který na Paranalu pracoval 6 let
(28. prosince 2017)

Hyde Park Civilizace České televize

Premiéra 2. prosince 2017, 20:05 na ČT 24 
V sobotním pořadu České televize Hyde Park Civilizace se podíváte na nejvýznamnější místa světové astronomie, na tři pozorovací stanoviště Evropské jižní observatoře - La Silla, Paranal a ALMA. Astronomický ústav AV ČR s touto organizací úzce spolupracuje a naši vědci se na pozorování podílejí. Pořadem provází Daniel Stach.

Rozhovory s pracovníky Astronomického ústavu AV ČR a Evropské jižní observatoře

Studio 6: Petr Pravec, Astronomický ústav AV ČR; observatoř La Silla 
(18. listopadu 2017)

Studio ČT24: Xavier Barcons, generální ředitel ESO; ústředí ESO v Santiagu de Chile 
(19. listopadu 2017, rozhovor začíná v čase 2:19:33)

Studio 6: Gerd Hüdepohl, hlavní inženýr Paranal; observatoř Paranal 
(21. listopadu 2017)

Studio ČT24: Petr Kabáth, Astronomický ústav AV ČR; observatoř Paranal 
(21. listopadu 2017, rozhovor začíná v čase 16:05)

Studio 6: Antonio Heles, astronom; observatoř ALMA 
(24. listopadu 2017, rozhovor začíná v čase 24:18)

Reportáže České televize: Živé vstupy

Zprávy 23: Reportáž z observatoře La Silla 
(16. listopadu 2017, začátek 17:42)

Události od 19 hodin: Živý vstup z observatoře Paranal, reportáž z observatoře La Silla 
(18. listopadu 2017)

Souhrnné reportáže České televize

Události od 19 hodin: Živý vstup z observatoře Paranal, reportáž z observatoře La Silla 
(18. listopadu 2017)

Věda 24: Reportáž z observatoře La Silla 
(19. listopadu 2017)

90’ ČT24: Reportáž z observatoře Paranal 
(21. listopadu 2017, začíná v čase 1:07:50)

Události v 19 hodin: Pohledy, které mění naše chápání (observatoře Paranal a ALMA) 
(23. listopadu 2017)

Věda 24: Observatoře Paranal a ALMA v Chile 
(26. listopadu 2017)

Newsroom ČT24: Natáčení na vesmírné observatoři v Chile (observatoře Paranal a ALMA) 
(26. listopadu 2017)

Facebook ČT24 a Daniela Stacha: Živé vstupy a fotogalerie

Vyjma hlavních reportáží a výstupů v kanálech České televize publikoval reportér Daniel Stach několik živých vstupů na facebookové profilu ČT24 a rovněž fotogalerie z natáčení na všech observatořích ESO na svém facebookovém profilu.

Živé vstupy

Fotogalerie

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Další články autora (399)

Štítky: Česká republika, La Silla, Paranal, ČT, ESO

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »