Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rychleji než světlo - sen o mezihvězdných výpravách

Rychleji než světlo - sen o mezihvězdných výpravách

Budeme někdy cestovat napříč vesmírem rychleji než světlo? Posadíme se do kosmických lodí jako ze Star Treku nebo Hvězdných válek a navštívíme všechny ty úžasné světy, které se choulí u hvězd vzdálených stovky, tisíce, miliony i miliardy světelných let? 

Touha cestovat do neznámých dálek, tam daleko za viditelný obzor, je stejně stará jako lidstvo. Počátkem třetího tisíciletí se přitom objevil nový, téměř nedosažitelný horizont. Pozemští vědci jsou přesvědčeni, že je naše Galaxie vyplněna řadou planetárních soustav, včetně několika miliard hvězd podobných Slunci s planetami podobnými Zemi.

 

 

V červnu 2017 získal pořad Rychleji než světlo uznání ve světě digitálních planetárií a Cenu ředitele na prestižním festivalu pořadů pro digitální planetária Fulldome Festival Brno, kde ho shlédlo 125 odborníků z planetárií po celém světě a kde soutěžil s více než 40 dalšími pořady z šesti různých zemí. „Jsem hrdý, že pořad Rychlejší než světlo můžeme předvést jako jedni z prvních,“ řekl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a programový ředitel festivalu Fulldome Festival Brno. „Na křídlech fantazie, ale pořád v hranicích vědecké korektnosti se můžeme vydat napříč celým vesmírem. Nepochybuji o tom, že pořad Rychleji než světlo bude neuvěřitelným zážitkem pro diváky našeho planetária.”

099070.png

Astronomové se snaží nalézt obytné světy, včetně takových, které by mohly existovat v okolí našeho Slunce. Ale jestli je najdeme, jak se tam dostaneme? Jak dlouho potrvá cesta? Jaké rakety by mohly jednoho dne dobýt tyto vzdálené prostory? Budou rychlejší než světlo?! Sen o mezihvězdných výpravách překvapí diváky cestami na palubě vesmírných lodí budoucnosti. Ty budou postaveny na zcela nových technologiích, navržených tak, aby dosáhly extrémně vysokých rychlostí, s použitím exotických raketových paliv příští generace a s neuvěřitelnými technologiemi. Jak daleko se tedy vydáme?

Pořad Rychleji než světlo | Sen o mezihvězdných výpravách se zabývá dlouholetým úsilím vytvořit kosmickou loď s takovým výkonem a rychlostí, že doletí až ke hvězdám. Klade si otázku, co musíme udělat, abychom se dostali k nově objevené planetě na oběžné dráze okolo nejbližšího souseda našeho Slunce, hvězdy Proxima Centauri? Nejedná se však o pouhou fantazii, vychází ze skutečných vědeckých a technických poznatků a umožňuje divákům vydat se na vzrušující cestu do budoucnosti, na palubě vesmírné plachetnice poháněné laserovými paprsky, kosmické lodi s motory na antihmotu a dokonce i lodi s warpovým pohonem, který známe z vědeckofantastických románů.

099069.png

Rychleji než světlo | Sen o mezihvězdných výpravách je představení producentského týmu Spitz Creative Media, Mirage3D a Thomas Lucas Productions, Inc. „Zvolili jsme velkolepé téma mezihvězdných letů, protože je tematicky velmi bohaté a hledání odpovědí na otázky lidstva je pro diváky atraktivní,“ prozrazuje režisér Thomas Lucas. „Vědci zjišťují, že v galaxii se nachází planety. Záběry z vesmírných dalekohledů můžeme sledovat online, umožňují nám do některých z těchto světů nahlédnout a zjistit, zda se v nich nachází atmosféra a možné známky života.“

České znění namluvil Jiří Langmajer. Součástí představení je prohlídka hvězdné oblohy – ukázka několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí a některých objektů vzdáleného vesmíru. Kdy se na něj můžete přijít podívat? Klikněte na www.hvezdarna.cz/program




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »