Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rychleji než světlo - sen o mezihvězdných výpravách

Rychleji než světlo - sen o mezihvězdných výpravách

Budeme někdy cestovat napříč vesmírem rychleji než světlo? Posadíme se do kosmických lodí jako ze Star Treku nebo Hvězdných válek a navštívíme všechny ty úžasné světy, které se choulí u hvězd vzdálených stovky, tisíce, miliony i miliardy světelných let? 

Touha cestovat do neznámých dálek, tam daleko za viditelný obzor, je stejně stará jako lidstvo. Počátkem třetího tisíciletí se přitom objevil nový, téměř nedosažitelný horizont. Pozemští vědci jsou přesvědčeni, že je naše Galaxie vyplněna řadou planetárních soustav, včetně několika miliard hvězd podobných Slunci s planetami podobnými Zemi.

 

 

V červnu 2017 získal pořad Rychleji než světlo uznání ve světě digitálních planetárií a Cenu ředitele na prestižním festivalu pořadů pro digitální planetária Fulldome Festival Brno, kde ho shlédlo 125 odborníků z planetárií po celém světě a kde soutěžil s více než 40 dalšími pořady z šesti různých zemí. „Jsem hrdý, že pořad Rychlejší než světlo můžeme předvést jako jedni z prvních,“ řekl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a programový ředitel festivalu Fulldome Festival Brno. „Na křídlech fantazie, ale pořád v hranicích vědecké korektnosti se můžeme vydat napříč celým vesmírem. Nepochybuji o tom, že pořad Rychleji než světlo bude neuvěřitelným zážitkem pro diváky našeho planetária.”

099070.png

Astronomové se snaží nalézt obytné světy, včetně takových, které by mohly existovat v okolí našeho Slunce. Ale jestli je najdeme, jak se tam dostaneme? Jak dlouho potrvá cesta? Jaké rakety by mohly jednoho dne dobýt tyto vzdálené prostory? Budou rychlejší než světlo?! Sen o mezihvězdných výpravách překvapí diváky cestami na palubě vesmírných lodí budoucnosti. Ty budou postaveny na zcela nových technologiích, navržených tak, aby dosáhly extrémně vysokých rychlostí, s použitím exotických raketových paliv příští generace a s neuvěřitelnými technologiemi. Jak daleko se tedy vydáme?

Pořad Rychleji než světlo | Sen o mezihvězdných výpravách se zabývá dlouholetým úsilím vytvořit kosmickou loď s takovým výkonem a rychlostí, že doletí až ke hvězdám. Klade si otázku, co musíme udělat, abychom se dostali k nově objevené planetě na oběžné dráze okolo nejbližšího souseda našeho Slunce, hvězdy Proxima Centauri? Nejedná se však o pouhou fantazii, vychází ze skutečných vědeckých a technických poznatků a umožňuje divákům vydat se na vzrušující cestu do budoucnosti, na palubě vesmírné plachetnice poháněné laserovými paprsky, kosmické lodi s motory na antihmotu a dokonce i lodi s warpovým pohonem, který známe z vědeckofantastických románů.

099069.png

Rychleji než světlo | Sen o mezihvězdných výpravách je představení producentského týmu Spitz Creative Media, Mirage3D a Thomas Lucas Productions, Inc. „Zvolili jsme velkolepé téma mezihvězdných letů, protože je tematicky velmi bohaté a hledání odpovědí na otázky lidstva je pro diváky atraktivní,“ prozrazuje režisér Thomas Lucas. „Vědci zjišťují, že v galaxii se nachází planety. Záběry z vesmírných dalekohledů můžeme sledovat online, umožňují nám do některých z těchto světů nahlédnout a zjistit, zda se v nich nachází atmosféra a možné známky života.“

České znění namluvil Jiří Langmajer. Součástí představení je prohlídka hvězdné oblohy – ukázka několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí a některých objektů vzdáleného vesmíru. Kdy se na něj můžete přijít podívat? Klikněte na www.hvezdarna.cz/program




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »