Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rychleji než světlo - sen o mezihvězdných výpravách

Rychleji než světlo - sen o mezihvězdných výpravách

Budeme někdy cestovat napříč vesmírem rychleji než světlo? Posadíme se do kosmických lodí jako ze Star Treku nebo Hvězdných válek a navštívíme všechny ty úžasné světy, které se choulí u hvězd vzdálených stovky, tisíce, miliony i miliardy světelných let? 

Touha cestovat do neznámých dálek, tam daleko za viditelný obzor, je stejně stará jako lidstvo. Počátkem třetího tisíciletí se přitom objevil nový, téměř nedosažitelný horizont. Pozemští vědci jsou přesvědčeni, že je naše Galaxie vyplněna řadou planetárních soustav, včetně několika miliard hvězd podobných Slunci s planetami podobnými Zemi.

 

 

V červnu 2017 získal pořad Rychleji než světlo uznání ve světě digitálních planetárií a Cenu ředitele na prestižním festivalu pořadů pro digitální planetária Fulldome Festival Brno, kde ho shlédlo 125 odborníků z planetárií po celém světě a kde soutěžil s více než 40 dalšími pořady z šesti různých zemí. „Jsem hrdý, že pořad Rychlejší než světlo můžeme předvést jako jedni z prvních,“ řekl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a programový ředitel festivalu Fulldome Festival Brno. „Na křídlech fantazie, ale pořád v hranicích vědecké korektnosti se můžeme vydat napříč celým vesmírem. Nepochybuji o tom, že pořad Rychleji než světlo bude neuvěřitelným zážitkem pro diváky našeho planetária.”

099070.png

Astronomové se snaží nalézt obytné světy, včetně takových, které by mohly existovat v okolí našeho Slunce. Ale jestli je najdeme, jak se tam dostaneme? Jak dlouho potrvá cesta? Jaké rakety by mohly jednoho dne dobýt tyto vzdálené prostory? Budou rychlejší než světlo?! Sen o mezihvězdných výpravách překvapí diváky cestami na palubě vesmírných lodí budoucnosti. Ty budou postaveny na zcela nových technologiích, navržených tak, aby dosáhly extrémně vysokých rychlostí, s použitím exotických raketových paliv příští generace a s neuvěřitelnými technologiemi. Jak daleko se tedy vydáme?

Pořad Rychleji než světlo | Sen o mezihvězdných výpravách se zabývá dlouholetým úsilím vytvořit kosmickou loď s takovým výkonem a rychlostí, že doletí až ke hvězdám. Klade si otázku, co musíme udělat, abychom se dostali k nově objevené planetě na oběžné dráze okolo nejbližšího souseda našeho Slunce, hvězdy Proxima Centauri? Nejedná se však o pouhou fantazii, vychází ze skutečných vědeckých a technických poznatků a umožňuje divákům vydat se na vzrušující cestu do budoucnosti, na palubě vesmírné plachetnice poháněné laserovými paprsky, kosmické lodi s motory na antihmotu a dokonce i lodi s warpovým pohonem, který známe z vědeckofantastických románů.

099069.png

Rychleji než světlo | Sen o mezihvězdných výpravách je představení producentského týmu Spitz Creative Media, Mirage3D a Thomas Lucas Productions, Inc. „Zvolili jsme velkolepé téma mezihvězdných letů, protože je tematicky velmi bohaté a hledání odpovědí na otázky lidstva je pro diváky atraktivní,“ prozrazuje režisér Thomas Lucas. „Vědci zjišťují, že v galaxii se nachází planety. Záběry z vesmírných dalekohledů můžeme sledovat online, umožňují nám do některých z těchto světů nahlédnout a zjistit, zda se v nich nachází atmosféra a možné známky života.“

České znění namluvil Jiří Langmajer. Součástí představení je prohlídka hvězdné oblohy – ukázka několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí a některých objektů vzdáleného vesmíru. Kdy se na něj můžete přijít podívat? Klikněte na www.hvezdarna.cz/program




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »