Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rychleji než světlo - sen o mezihvězdných výpravách

Rychleji než světlo - sen o mezihvězdných výpravách

Budeme někdy cestovat napříč vesmírem rychleji než světlo? Posadíme se do kosmických lodí jako ze Star Treku nebo Hvězdných válek a navštívíme všechny ty úžasné světy, které se choulí u hvězd vzdálených stovky, tisíce, miliony i miliardy světelných let? 

Touha cestovat do neznámých dálek, tam daleko za viditelný obzor, je stejně stará jako lidstvo. Počátkem třetího tisíciletí se přitom objevil nový, téměř nedosažitelný horizont. Pozemští vědci jsou přesvědčeni, že je naše Galaxie vyplněna řadou planetárních soustav, včetně několika miliard hvězd podobných Slunci s planetami podobnými Zemi.

 

 

V červnu 2017 získal pořad Rychleji než světlo uznání ve světě digitálních planetárií a Cenu ředitele na prestižním festivalu pořadů pro digitální planetária Fulldome Festival Brno, kde ho shlédlo 125 odborníků z planetárií po celém světě a kde soutěžil s více než 40 dalšími pořady z šesti různých zemí. „Jsem hrdý, že pořad Rychlejší než světlo můžeme předvést jako jedni z prvních,“ řekl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a programový ředitel festivalu Fulldome Festival Brno. „Na křídlech fantazie, ale pořád v hranicích vědecké korektnosti se můžeme vydat napříč celým vesmírem. Nepochybuji o tom, že pořad Rychleji než světlo bude neuvěřitelným zážitkem pro diváky našeho planetária.”

099070.png

Astronomové se snaží nalézt obytné světy, včetně takových, které by mohly existovat v okolí našeho Slunce. Ale jestli je najdeme, jak se tam dostaneme? Jak dlouho potrvá cesta? Jaké rakety by mohly jednoho dne dobýt tyto vzdálené prostory? Budou rychlejší než světlo?! Sen o mezihvězdných výpravách překvapí diváky cestami na palubě vesmírných lodí budoucnosti. Ty budou postaveny na zcela nových technologiích, navržených tak, aby dosáhly extrémně vysokých rychlostí, s použitím exotických raketových paliv příští generace a s neuvěřitelnými technologiemi. Jak daleko se tedy vydáme?

Pořad Rychleji než světlo | Sen o mezihvězdných výpravách se zabývá dlouholetým úsilím vytvořit kosmickou loď s takovým výkonem a rychlostí, že doletí až ke hvězdám. Klade si otázku, co musíme udělat, abychom se dostali k nově objevené planetě na oběžné dráze okolo nejbližšího souseda našeho Slunce, hvězdy Proxima Centauri? Nejedná se však o pouhou fantazii, vychází ze skutečných vědeckých a technických poznatků a umožňuje divákům vydat se na vzrušující cestu do budoucnosti, na palubě vesmírné plachetnice poháněné laserovými paprsky, kosmické lodi s motory na antihmotu a dokonce i lodi s warpovým pohonem, který známe z vědeckofantastických románů.

099069.png

Rychleji než světlo | Sen o mezihvězdných výpravách je představení producentského týmu Spitz Creative Media, Mirage3D a Thomas Lucas Productions, Inc. „Zvolili jsme velkolepé téma mezihvězdných letů, protože je tematicky velmi bohaté a hledání odpovědí na otázky lidstva je pro diváky atraktivní,“ prozrazuje režisér Thomas Lucas. „Vědci zjišťují, že v galaxii se nachází planety. Záběry z vesmírných dalekohledů můžeme sledovat online, umožňují nám do některých z těchto světů nahlédnout a zjistit, zda se v nich nachází atmosféra a možné známky života.“

České znění namluvil Jiří Langmajer. Součástí představení je prohlídka hvězdné oblohy – ukázka několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí a některých objektů vzdáleného vesmíru. Kdy se na něj můžete přijít podívat? Klikněte na www.hvezdarna.cz/program




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »